Až dosud patřil primát nejstaršího města na Jadranu městu Vis, které jako svou kolonii Issu založili ve 4. stol. př. n. řečtí kolonisté ze Syrakus na Sicílii. Tato kolonie se později vyvinula v samostatné svobodné město (polis), které zakládalo na středním Jadranu své vlastní kolonie (např. Tragurion - dnešní Trogir, Epetium – dnešní Stobreč aj.).
 Stari Grad |
Za druhé nejstarší město na Jadranu pokládali historici město Stari Grad na Hvaru, které podle dosavadních předpokladů založili v roce 384-5 př. n. l. řečtí kolonisté z ostrova Paros v Egejském moři a nazvali je podle svého mateřského města Faros.
Nejnovější archeologické vykopávky na dnešním východním okraji Starigradského polje, na lokalitě Remete, východně od Starého Gradu, však svědčí o tom, že tu sídlo urbánního charakteru stálo již o tři století dříve, tedy v 8. až v 7. století př. n. l. Zatím však nelze s určitostí rozhodnout , zda se jedná o předřecké město nebo zda jde o řeckou kolonii, která však byla založena dříve než sám Faros i Issa. K tomuto zjištění dovedly vědce vykopávky v tomto prostoru, které probíhaly a stále probíhají. Archeologický průzkum však ukázal, že v blízkém okolí je ještě cca 120 archeologických lokalit, které zřejmě přinesou ještě mnoho nových objevů, a v samotné lokalitě Remete není průzkum ještě zdaleka ukončen. Podle ředitele zdejšího muzea, který je současně vedoucím týmu archeologů, zde již v 8. až 7. století př. n. l. , bylo sídlo, v němž žili noví řečtí osadníci možná spolu s původním ilyrským obyvatelstvem a ovlivňovali je svou vyšší kulturní a civilizační úrovní. Možná je však také varianta, že došlí Řekové založili nové sídlo na místě dosud osídlené Ilyry a ovládli je vojenskou silou (silná spálená vrstva).
Nové archeologické výzkumy přinášejí stále nové poznatky, podle nich se Řekové usazovali v Dalmácii podstatně dřív, než předpokládaly dosavadní studie. Mění se zásadně i pohled na ilyrská sídla. Zatím se mělo za to, že Ilyrové žili výhradně v opevněných kamenných sídlech tzv. gradinách, ve vysoko položených spíše odlehlých lokalitách, zatímco podle nových vykopávek stálo zde jejich urbánní sídlo v bezprostřední blízkosti moře, tedy na okraji Starigradského polje, v sousedství řeckého ageru, tj. katastrálního rozdělení půdy u nové kolonie mezi nové osadníky. Tento ager byl před rokem zapsán jako vzácná památka světového významu do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO (viz aktualita: Sedmá chorvatská památka na seznamu UNESCO).
 Starigradské polje |
Vykopávky dosvědčují, že vykopané sídlo bylo původně dřevěné, teprve po požárech, pravděpodobně při vojenských akcích, byl postaveno z kamene.
Část nových nálezů je uložena v Muzeu Starého Gradu, část čeká na zpracování a uložení. Celkem jde o nálezy velkého rozsahu a významu, patřící nově k nejpozoruhodnějším na půdě Chorvatska. Našly se tu ilyrsko-liburnské bronzové jehly ze 7. stol. př. n. l., které se používaly na sepnutí oděvu místu knoflíků a bronzové udice k rybolovu, tolik podobné těm dnešním, takže muselo docházet k obchodním stykům s pevninou, protože bronzové předměty pocházely odtud. Mezi nálezy jsou četné pozůstatky jemné řecké keramiky, váz a nádobí s červenými a černými motivy z řecké mytologie z 5. stol. př. n. l. a dokonce se našly i formy na výrobu tehdy velmi oblíbených terakotových sošek, jež svědčí o tom, že se sošky vyráběly přímo zde a nebyly importovány z jiných řeckých center. Mnohé nálezy navazují přímo na objevy, které byly učiněny již před léty.
Stari Grad se tedy stává skutečným městem kulturního dědictví. Pod tímto zorných úhlem chtějí místní orgány posunout odpovídajícím směrem i celé pojetí cestovního ruch ve městě a vybudovat v něm takové služby, které budou v souladu s požadavky nové, intelektuální klientely, zaměřené především na odkryté kulturní dědictví města.
V každém, případě jsou archeologové toho názoru, že současné archeologické nálezy značně změní dosavadní předpoklady o nejstarším osídlení zdejšího prostoru.
Zdroj informací:
- Město Stari Grad (Grad Stari Grad): www.stari-grad.hr
