Pro většinu našich turistů je rohovník (lat. Ceratonia siliqua, chorv. rogač) strom úplně neznámý. Málo známý je ostatně i na jadranském přímoří. Víceméně jednotlivě se s ním můžeme mimo ostrov Vis setkat například jen na Šoltě, Hvaru, Brači, Lastovu či v okolí Dubrovníka.
 Plody rohovníku jsou u nás známé jako "svatojánský chléb" |
A není ani mnoho těch z našich návštěvníků Jadranu, kteří vůbec viděli jeho plody, známé u nás jako "svatojánský chléb", tmavohnědé tvrdé, nepříliš vábné lusky. Před druhou světovou válkou je děti u nás dostávali v mikulášské nadílce. Rohovník je prastará kulturní plodina, kterou ze Sýrie přinesli na Vis Řekové ve 4. stol. př. n. l. Ve Středomoří roste dnes na mnoha místech spontánně. Hlavními producenty jsou Španělsko, Řecko, Kypr, Turecko, Itálie a některé severoafrické země. V poslední době se v Izraeli vysazují rohovníky jako stromy vhodné pro zalesňování horských, skalnatých a extrémně suchých terénů.
A co je velmi důležité: rohovník, na rozdíl například od borovice, je strom do značné míry odolný proti ohni, výrazně snižuje nebezpečí požárů. Je také velmi vhodný pro opětovné zalesňování spálenišť a míst agresivní eroze na pobřeží i ostrovech. Přitom je svým vzhledem po celý rok dekorativní. Zjara, když kvete, je i významnou medonosnou rostlinou. Rohovník je velmi plodný strom, již ve věku 10 let může dát i 10 kg plodů; úroda pak každým rokem stoupá a může dosáhnout i 100 kg (dokonce se uvádí až 1 000 kg!)
 Strom rohovník |
A k čemu vlastně plody slouží? V minulosti se z usušených lusků mlela mouka na pečivo a chléb. Čerstvé plody si rybáři a námořníci brali na cestu, neboť jim o některé živiny doplňovaly jejich chudou a jednotvárnou stravu na lodích. Ostatně sám český název svatojánský chléb svědčí o tom, že byl - podle tradice - pokrmem sv. Jana Křtitele na poušti. Svatojánský chléb sloužil na Jadranu i k výrobě pálenky. V Řecku se podobná lihovina vyrábí dodnes. V Komiže je i nyní k dostání oblíbený likér ze svatojánaského chleba, zvaný rogačica.
Ale hlavně se svatojánský chléb používá usušený a umletý jako krmivo pro domácí zvířata. Suché lusky se melou ve zvláštních mlýnech - jediný na chorvatském přímoří je právě v Komiži na Visu, kde také nejvíc rohovníků roste. Roční produkce se pohybuje kolem 16 vagónů.
