Letos v prosinci uplyne 150 let od chvíle, kdy spatřilo světlo světa torpédo, mocná zbraň, která změnila způsob boje na moři. Jejím ideovým tvůrcem byl rijecký penzionovaný námořní důstojník Ivan Blaž Vukić-Luppis (užíval převážně italský tvar svého jména Giovanni Biagio Luppis); jejím technickým tvůrcem pak Angličan Robert Whitehead. Rijeka, kde v roce 1866 k prvnímu pokusu s torpédem došlo, byla již tehdy velkým kosmopolitním městem, významným průmyslovým střediskem a velkým námořním přístavem.
Rijeka
Luppis sloužil jako důstojník na válečných lodích rakouského námořnictva a po celý život ho ovládala myšlenka vytvořit technický prostředek ke zničení nepřátelských lodí, který by byl bez posádky a byl ovládán z pevniny nebo z lodi, případně i z míst značně vzdálených. Jeho výbušnina by se aktivovala dotykem s nepřátelským plavidlem. Tuto zamýšlenou zbraň ve tvaru lodi podlouhlé konstrukce naplněná výbušninou nazval "Strážce pobřeží" (Küstenretter/Spasilac obale).
V roce 1861 Luppis představil svůj vynález technické komisi rakouského vojenského námořnictva, ale její členy nezaujal. Bylo jasné, že zbraň potřebuje značně zdokonalit a armáda neměla v tuto chvíli potřebné prostředky na vývoj.
O dva roky později došlo k osudovému setkání Luppise s Robertem Whiteheadem, které zprostředkoval rijecký starosta Giovanni de Ciotta. Whitehead byl inženýr, průmyslník a technický odborník, který působil v řadě evropských zemí. V roce 1856 se stal ředitelem Rijeckého technického závodu, kde se vyráběly parní kotle a stroje, tehdy nejmodernější technické zařízení. Whitehead se Luppisovým vynálezem nadchl a oba začali spolupracovat.
Společně vyvinuli úplně nový produkt – Luppis-Whiteheadovo torpédo. Jeho název byl odvozen od latinského slovesa torpere, což znamená paralyzovat, zničit. Jednalo se o podvodní torpédo s motorem na stlačený vzduch a automatickým řízením hloubky a zadaného směru pohybu. Mělo průměr (kalibr) 355 mm, bylo dlouhé 3,35 m, vážilo 136 kg a neslo 8 kg výbušniny. Dne 20. prosince 1866 prototyp prezentovali vedení rakousko-uherské armády. Pokus byl úspěšný, ale zejména technicky založený a vzdělaný Whitehead si uvědomil, že vynález bude muset projít určitými nemalými změnami, zejména v systému odpalování této zbraně, ve zvýšení rychlosti a dosahu.
Whitehead pak založil ve Rijece vlastní podnik a nazval jej "Torpedofabrik Whitehead & Company". Nikdy však nezpochybňoval Luppisovo právo autora vynálezu. Továrna ve Rijece byla velmi úspěšná: od roku 1866 do roku 1943 vyrobila 20 323 torpéd, 1 053 odpalovacích trubic a 1 368 vysokotlakých kompresorů. Whitehead se i nadále věnoval vývoji torpéd a jejich modernizaci. Za celou dobu existence továrna dodala na trh třicet různých modelů, které se lišily kalibrem, délkou, množstvím výbušniny, rychlostí a dostřelem. Založil řadu poboček v zahraničí a časem povolil i licenční výrobu v mnoha zemích Evropy.
Luppis svoji aktivitu ukončil v roce 1874 a odstěhoval se ze Rijeky k jezeru Lago di Como, kde jen o rok později zemřel.
Podle mírových smluv po skončení první světové války připadla ta část Rijeky, kde se nacházela továrna na torpéda, italskému státu. Roku 1924 ji převzal italský zbrojní průmysl a úspěšně pokračoval v původní výrobě. Založil několik nových poboček v Itálii, velmi výkonných. Jen za dva válečné roky druhé světové války pak jen jedna z nich v Livornu vyráběla 160 torpéd měsíčně.
Koncem druhé světové války se továrna nacházela téměř v troskách. Celé území severního pobřeží Jadranu připadlo po válce socialistické Jugoslávii. Továrnu s názvem "Torpedo" se podařilo obnovit, avšak torpéda vyráběla v utajení a jen ve velmi omezeném rozsahu (poválečná produkce byla jen asi 350 torpéd). Převážná část výrobní kapacity továrny tvořily motory do člunů, velkých lodí, traktorů i kamionů.
V roce 1966 byla výroba torpéd úplně zastavena. Stalo se to přesně po sto letech od prezentace první Luppis-Whiteheadova prototypu.
Situace se však úplně změnila začátkem devadesátých let 20. století, kdy ve válečných letech bylo vyhlášeno embargo na dovoz zbraní do samostatného Chorvatska. Tehdy v rekordním čase vyvinuli tovární inženýři lehké obrněné vozidlo, které se hned začalo vyrábět a na válečném poli přispělo ke zvýšení bojeschopnosti chorvatského vojska.
Ale to byl již poslední úspěch kdysi slavné továrny. Pak již následovaly obvyklé problémy: dluhy, bankrot v roce 2000, slabé a neúspěšné pokusy o její znovuoživení. A problémy nebyly vyřešeny dodnes. A tak někdejší sláva tohoto významného podniku se stala jen součástí historie. Útěchou však může být, že sama historická továrna ve Rijece byla přeměněna v multikulturní prostor „Torpedo“ ve vlastnictví města, kde se konají koncerty, výstavy, různá představení atd.
U příležitosti letošního 150. výročí vzniku torpéda se v Rijece konala celá řada akcí, která připomněla tento světový vynález a jeho místo v historii Rijeky. Muzeum města Rijeky a Námořní a historické muzeum v Rijece připravily výstavu "První na světě – 150 let rijeckého torpéda", kde byly k vidění makety prvních prototypů a originální exponáty: torpéda, odpalovací trubice, gyroskopy, zapalovače nálože, indikátory směru a rychlosti a další předměty. Univerzitní knihovna se zapojila výstavou "Luppis a Whitehead – občané Rijeky, občané světa". Společnost Pro Torpedo uspořádalo mezinárodní konferenci o průmyslovém dědictví, kde byla byla prezentována nová poštovní známka s námětem Luppis-Whiteheadova torpéda.
Informace a fotografie: Muzej grada Rijeke: Riječki Torpedo – prvi na svijetu
Zdroj informací:
- Turistické sdružení města Rijeky (Turistička zajednica grada Rijeke): www.visitrijeka.hr
- Muzeum města Rijeky (Muzej grada Rijeke): www.muzej-rijeka.hr
- Wikipedija: hr.wikipedia.org
