Chráněná přírodní území v přímoří

Prvním pokusem o ochranu přírody na území dnešního Chorvatska bylo v roce 1910 vyhlášení Plitvických jezer národním parkem; vyhláška však neodpovídala potřebám ochrany a byla příliš poplatná své době a jejím představám o ochraně přírody.

Vodopády řeky Krky

Stav se změnil až po založení Ústavu pro ochranu přírodních jedinečností v rámci Jugoslávie v r. 1946, které nastartovalo soustavnou a profesionální činnost na poli ochrany přírody. Jako první národní park byla opět vyhlášena Plitvická jezera (1949), tentokrát již náležitým odborným způsobem.

Brijunské ostrovy

V jadranském přímoří a k němu přiléhajícím vnitrozemí jsou zastoupemy mnohé výrazné evropské krajinné typy: mimořádně členité mořské pobřeží, zalesněné horské hřebeny, zvlněné pahorkatiny, pralesy, ostře zaříznutá říční údolí, vápencová území se skalními hřebeny a věžemi, kaňony, škrapy, propastmi, závrty, jezery v závrtech, jeskyněmi, ponornými řekami, holokrasem a dalšími krasovými jevy, jsou zde i bažiny a močály. V národních parcích a dalších chráněných územích se chrání rozmanitost přírody, bohatství přírodních a krajinných hodnot, mimořádné přírodní krásy, klimatická, hydrografická, vegetační a faunistická různorodost krajinných celků, zachování vědecky významných rostlinných a živočišných druhů, pestrá geologická stavba a členitost reliéfu, přírodní výtvory a naleziště.

Plitvická jezera

Národní parky

V přímoří nebo v místech dosažitelných z přímoří jako výletní cíle jsou v současné době tyto národní parky:

• Plitvická jezera (Plitvička jezera) oblast Lika
  Je to nejznámější a nejnavštěvovanější národní park v celém Chorvatsku. Je jako jediný přírodní fenomén v Chorvatsku zahrnut organizací UNESCO mezi nejcennější přírodní hodnoty ve světovém měřítku. Chrání se estetické a vědecké hodnoty mimořádného krasového celku - soustavy 16 terasových jezer, bohatství krasových jevů, ojedinělá vegetace s řadou endemitů i bohatá fauna (medvědi, vlci a další). Rozloha parku je asi 295 km2.



• Paklenica - Severní Dalmácie
  Tento národní park je v jižní přímořské části pohoří Velebit, bezprostředně pod jeho nejvyšším vrcholkem, Vaganským vrchem (Vaganski vrh - 1758 m), rozloha 102 km2. Zahrnuje především dvě krasová údolí, Velkou a Malou Paklenici (Velika Paklenica, Mala Paklenica), která jsou od sebe oddělena náhorní plošinou o nadmořské výšce 500 m. Chrání se významné estetické a geomorfologické hodnoty, stejně jako bohatá flóra (lesní porost patří k nejrozsáhlejším na pobřeží) s četnými endemity, zajímavá fauna. Velká Paklenica je dobře přístupná a mimořádně přitažlivá, v Malé Paklenici je terén méně schůdný.



• Mljet - ostrov v Jižní Dalmácii.
  Národní park se rozkládá na severozápadní straně ostrova Mljet a má rozlohu 54 km2. Zahrnuje Velké jezero a Malé jezero (Veliko jezero, Malo jezero) a přilehlé lesy, kde jsou mimo jiné i cedry. Národním parkem byl vyhlášen pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo (především lesní porosty) a živočišstvo, neporušený krajinný ráz a vědecké hodnoty oblasti. Park je dobře přístupný.



• Kornatské ostrovy (Kornati) - severodalmatská ostrovní skupina
  Plocha 220 km2, z toho tři čtvrtiny moře, jedna čtvrtina pevnina. Zahrnuje 89 ostrovů, ostrůvků a útesů. Chrání se nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny, jedinečný labyrint vápencových a křídových ostrovů a moře kolem nich. Taktéž se chrání rekreační hodnoty oblasti. Větší část národního parku je po moři dobře přístupná. Část je vyhražena pouze vědeckým účelům.



• Brijunské ostrovy (Brijuni) - západoistrijská ostrovní skupina
  Skupina dvou velkých a dvanácti malých ostrůvků při západním pobřeží Istrie. Celková rozloha včetně přilehlého,moře, které je součástí národního parku, je 36,3 km2. Chrání se bohatá středomořská a subtropická vegetace (přes 680 rostlinných druhů), archeologické památky z římského období, raně křesťanské doby a středověku, estetická a rekreační hodnota ostrovů, vědecká hodnota přilehlého moře. Část národního parku je dobře zpřístupněna.



• Řeka Krka - Severní Dalmácie a přilehlé vnitrozemí
  Národní park o rozloze 109 km2 zahrnuje téměř celý tok řeky Krky, od Kninu až po Skradin. Řeka se probíjí vápencovým podložím a zdolává výškové rozdíly krasového terénu vodopády a kaskádami. Chrání se jedinečné geomorfologické hodnoty této hlavní chorvatské krasové řeky. Park je turisticky velmi dobře zpřístupněn. Možné jsou i lodní výlety po řece Krce a Visovackém jezeře.



• Risnjak - pohoří Gorski kotar severně od Rijeky
  Národní park se rozkládá v západní části horského masivu Gorski kotar (západní část Dinárské horské soustavy) na ploše 64 km2. Zahrnuje oblast širšího okolí hory Risnjak, která je klimatickou a vegetační hranicí mezi přímořským a kontinentálním podnebným pásmem. Chrání se krajinný ráz s typickými krasovými jevy, komplexní charakter původního lesního porostu příznačného pro tento předěl, jeho bylinné patro a jeho fauna. Turisticky dobře přístupný.



• Severní Velebit
  Severní Velebit je nejmladší národní park v Chorvatsku. Byl vyhlášen v roce 2000. Jsou v něm chráněny geomorfologické (především neobyčejná různorodost krasových jevů), botanické (zejména alpinská flóra s četnými endemity, přímořské lesy) i krajinné hodnoty. Na území parku je přírodní rezervace Rožanski a Hajdučki kukovi. Území národního parku i celý Velebit je současně biosférickou rezervací organizace UNESCO. Některé části jsou dobře přístupné.

Kornatské ostrovy

Pozor, je třeba vzít v úvahu, že do všech národních parků se platí vstupné!

Chráněné krajinné oblasti

( v chorv. názvosloví parkovi prirode, zkráceně: PP)

• Učka - pohoří nad Kvarnerskou riviérou, na severovýchodě Istrijského poloostrova
• Velebit - horský masívu, který se tyčí nad Jadranem v oblasti Chorvatského přímoří a Severní Dalmácie
• Telašćica - zátoka na ostrově Dugi otok, dříve součást národního parku Kornati
• Vranské jezero (Vransko jezero) - jezero v Severní Dalmácii
• Biokovo - pohoří ve Střední Dalmácii, podrobněji viz Sv. Jure.
• Lastovské souostroví - v Jižní Dalmácii, podrobněji viz Lastovo a Lastovo se stalo jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska.

Přírodní rezervace

• Bílé a Samarské stěny na Veliké Kapele (Bijele i Samarske stijene na Velikoj Kapeli), součást Gorského kotaru
• Rožanské a Hajdučské skály (Rožanski i Hajdučki kukovi) - Velebit

Chráněná naleziště

Botanické rezervace:

• Lun na ostrově Pagu
• Zavižan na Velebitu
• Balinovac na Velebitu
• olivovník Saljsko polje na ostrově Dugi otok
• ostrov Prvić s okolními vodami v Grgurově průlivu ( Severní Dalmácie )

Geomorfologické rezervace:

• vyvěračka a vodopád Zeleni vir u Skradu v Gorském kotaru
• řeka Jadro u Solinu

Ornitologické rezervace:

• Pod gredom (dolní tok řeky Neretvy)
• Prud u Metkoviće
• Mala luka na ostrově Krku
• Orepak na dolním toku řeky Neretvy
• část ostrova Prvi c (Severní Dalmácie)
• ostrůvky Mrkan, Bobara a Supetar u Cavtatu v Jižní Dalmácii
• Vranské jezero u Biogradu v Severní Dalmácii
• Fojiška na ostrově Cresu
• Mali bok - Koromačna na ostrově Cresu
• Kolansko blato na ostrově Pagu
• delta řeky Neretvy

Rezervace lesní vegetace:

• ostrůvek Lokrum u Dubrovníka
• les Dundo na Rábu
• Štirovača na Velebitu
• les Crnika na Glavotoku na ostrově Krku
• Motovunský les u Motovunu ve vnitrozemí Istrie
• lesy Velika Dolina na ostrově Mljetu
• ostrůvek Košljun u Punatu na Krku

Lesoparky

• ostrov Koločep (Elafitské ostrovy ve skupině Jihodalmatských ostrovů)
• vrch Marjan ve Splitu
• ostrůvek Ošljak u městečka Vela Luka na Korčule
• park Trsteno v Jižní Dalmácii
• park Komrčar - Ráb na Rábu
• park Zlatni rat u Rovinje
• les Šijana u Puly v Istrii

Chráněné přírodní výtvory

• Limský záliv v Istrii
• ostrovy Pakleni otoci u ostrova Hvaru
• Vidova gora na ostrově Brači
• kaňon řeky Cetiny (od ústí do Radmanových mlýnů) - Střední Dalmácie
• Pazinský ponor (Pazinska propast) v Pazinu ve vnitrozemí Istrie
• řeka Krčić od pramene po ústí (přítok řeky Krky)
• záliv Zavratnica v Chorvatském přímoří
• Rijeka Dubrovačka u Dubrovníka
• pláže a les v letovisku Brela ve Střední Dalmácii
• kaňon Zrmanje od městečka Obrovac do ústí (Severní Dalmácie)
• mys Zlatni rat v Bolu na ostrově Brači
• zátoka Saplunara na ostrově Mljetu
• zátoka Stiniva na ostrově Visu
• severozápadní část ostrova Dugi otok v Severní Dalmácii
• ostrov Ravnik u ostrova Visu ve Střední Dalmácii.
• ostrůvky u Rovinje v Istrii
• kaňon řeky Čikoly od Drniše po ústí (Dalmatské Záhoří)
• severovýchodní část poloostrova Lopar na ostrově Rábu
• ostrůvek Badija u Korčuly
• ostrov Šćedro u ostrova Hvaru
• území mezi Labinem a letoviskem Rabac v Istrii
• pobřeží mezi Pulou a Medulinem v Istrii
• území Konavoski Dvori - Konavle v Jižní Dalmácii
• zátoka Prapratno na poloostrově Pelješac
• zátoka Vučina na poloostrově Pelješac

Zajímavou skupinu tvoří geomorfologické přírodní výtvory, z nichž vyjímáme:

• Modrá jeskyně (Modra či Plava spilja) na ostrůvku Biševo u Visu
• Cerovacké jeskyně (Cerovačke spilje) na severovýchodním Velebitu
• jeskyně Rača na ostrově Lastovo
• Vela spilja u městečka Vela Luka na Korčule
• jeskyně Medvidina na ostrůvku Biševo u ostrova Visu
• území kolem letoviska Ruskamen u Omiše ve Střední Dalmácii
• ostrůvky Brusnik a Jabuka
• vyvěračka Cetiny
• Modré a Červené jezero u Imotského

Zvláštní faunistické lokality

Přírodní zvláštností oceňovanou v celoevropském měřítku jsou ornitologické lokality s hnízdišti jedinečné populace supa bělohlavého (Gyps fulvus), čítající celkem 100 - 120 párů. Tyto lokality byly zařazeny do soupisu významných ornitologických oblastí v Evropě (Important bird areas in Europe). Patří k nim:

• mys Rt Kruna u vesnice Beli a jeho okolí na ostrově Cresu
• mys Rt Okladi na ostrově Cresu, lokalita mezi zátokou Koromačna a vnitrozemskou osadou Orlec na Cresu
• lokalita mezi Vrbnikem a Baškou na ostrově Krku
• nevelký ostrov Prvić v sousedství Bašky na ostrově Krku. Sup tu hnízdí v koloniích na skalách přímo nad mořem ( v jiných zemích jsou tito supi ptáky hor a říčních kaňonů). Rozpětí jeho křídel dosahuje 3 metrů a pták může hodiny plachtit bez jediného mávnutí křídel. Komu se podaří vidět v oblacích majestátní siluetu tohoto obrovského ptáka, bude to pro něj nezapomenutelný zážitek.

Lošinjská rezervace delfínů, první rezervace svého druhu ve Středomoří, byla vyhlášena v roce 2006. Zaujímá moře kolem lošinjsko-creského souostroví o rozloze 52 tisíc hektarů, kde žije kolonie asi 150 delfínů skákavých (Tursiops truncatus). Podrobněji v aktualitě: První rezervace delfínů ve Středozemním moři.

Nejoblíbenější lokality