 Skradinské vodopády na řece Krce |
Po krajinné stránce je řeka Krka nejkrásnější a nejpozoruhodnější řekou v této části jadranského přímoří. Pramení jako krasová vyvěračka pod vrchem Krševac, 3,5 km severně od města Kninu, ve vnitrozemí přiléhajícím k přímoří. Těsně po vývěru se do ní vlévá vodopádem 20 metrů vysokým potok Krčić; vodopád se nazývá Topoljski slap. Vzápětí přijímá ještě dva další přítoky. Vlastní vyvěračka Krky je dobře patrná v pozdním létě, když je potok Krčić bez vody.
Tok Krky je dlouhý 73 km. Řeka teče málo osídlenou krasovou krajinou, probíjí si cestu četnými soutěskami ve vápencích, spadá přes překážky mnoha peřejemi, kaskádami a vodopády. Je to vodnatá řeka; kromě povrchových přítoků má i podzemní zdroje. V Krce žije devět druhů ryb - endemitů.
 Visovacké jezero |
Devět kilometrů od Kninem se nachází první ze sedmi vodopádů na řece Krce Bilušića buk a jediný, který není energeticky vyžíván. Jeho celková výška je 22 metrů. Ani ne po dvou kilometrech následuje Brljanské jezero (Brljansko jezero) se stejnojmenným vodopádem (Brljan). Řeka zaříznutá do skalních stěn vytváří na úseku dlouhém 3,5 km tři vodopády, složené věštšinou z několika kaskád: Manojlovac (celkem 60 metrů vysoký), Rošnjak a Miljacka .
Dále po toku Krky stojí na břehu pravoslavný klášter sv. Archanděla z 15. stol. (zvaný též manastir Krka). Přístup k němu je též z obce Kistanje - 3 km.
Za klášterem teče řeka úzkou divokou soutěskou (7 km), skály se nad ní tyčí do výše 200 metrů. Tam, kde řeka opouští soutěsku, řítí se její vody peřejemi zvanými Rošský vodopád (Roški slap). Řeka tu překonává peřeje na úseku dlouhém 650 m: začíná nevelkými peřejemi Stříbrné náušnice (Srebrene ogrlice) a končí Rošským vodopádem (je vysoký 15 m), který se pokládá za jeden z nejpěknějších vodopádů na Krce. V blízkosti jsou pozoruhodné vodní mlýny (vodenice), vzácná etnografická lokalita.
Říční tok opět postupně zužuje až k soutěsce Medju gredama, ale krátce nato se zase rozlévá ve Visovacké jezero (Visovačko jezero), které je 800 m široké a 3,5 km dlouhé. Přístup po silnici ze Skradinu nebo z Drniše. Jezero je bohaté rybami. Uprostřed něho stojí na ostrůvku Visovac františkánský klášter z 15. stol. (bohatá umělecká sbírka, v níž první místo patří velmi cenné knihovně s prvotisky - přístupná, malý pěkný park). Tady končí část lodních výletů od Skradinského vodopádu.
 Prohlídková cesta nad Skradinskými vodopády |
Osm kikometrů za Visovcem následují poslední, ale nejkrásnější vodopády na Krce, tzv. Skradinské vodopády (Skradinski buk), u nás také známé jen jako vodopády řeky Krky. Padají přes 17 teras; zejména začátkem léta jsou obzvlášť mohutné, ale vždycky představují jedinečnou podívanou. Počítají se mezi nejkrásnější krasové vodopády v Evropě.
Nad vodopády ústí do Krky řeka Čikola. Nad soutokem jsou zříceniny hradu Ključiće.
Po pár kilometrech pod Skradinskými vodopády dosáhne řeka městečko Skradin (za Římanů to byla Scardona) a brzy se rozšiřuje v Prukljanské jezero (Pruklansko jezero), které je 6 km dlouhé a 2 km široké. Pod jezerem teče Krka zúženým korytem v četných zákrutech a ústí do přístavního Šibenického zálivu (Šibenski zaljev), kde se mísí s mořskou vodou. Nad zálivem je amfiteatrálně rozloženo starobylé město Šibenik. Úzkým průplavem sv. Antonína (kanal sv. Ante) se vlévá do moře.
Podle nových poznatků mohlo být před 10 až 20 tisíci lety ústí Krky u ostrova Zlarin. K těmto předpokladům přispěl zejména průzkum archeologického naleziště Gavanovi dvori, které je dnes zatopeno mořem.
Část Krky od Kninu až do Skradinu byla v r. 1985 prohlášena národním parkem (110 km2). Patří do něj i dolní tok řeky Čikoly (aktualita: Začíná se realizovat projekt v kaňonu řeky Čikoly). Do národního parku vede pět vchodů (ulaz): Skradin (v sezóně otevřeno 8 - 20 hod.), Lozovac (8 - 20 hod.), Roški slap (9 - 18 hod.), Burnum (10 - 18 hod.) a Kistanje (10 - 18 hod.). Nejpoužívanější jsou první dva. Z přístaviště nad Skradinskými vodopády (vstup Lozovac) jezdí lodní výlety jednak k ostrůvku Visovac, odtud pokračují ještě dále k Rošskému vodopádu.
 Skradinské vodopády |
Přístup ke Skradinskému vodopádu je jednak po silnici ze Šibeniku, z dálnice (exit Skradin) nebo po silnici z Kninu. Návštěvník může zvolit mezi dvěma možnými vstupy: Skradinski buk a Lozovac. Při použití vchodu Skradinski buk je třeba dojet do Skradinu, zde zaparkovat na velkém parkovišti a nastoupit na loď Správy národního parku, která převáží turisty proti proudu řeky Krky do přístaviště pod Skradinským vodopádem (směrem tam v každou celou hodinu, zpět vždy v půl). Tato 25 minut dlouhá plavba je v ceně vstupného do národního parku. Vstupenky se kupují až v pokladně pod Skradinským vodopádem, v blízkosti zmíněného přístaviště. Stejně musejí postupovat i ti, kteří připlují do Skradinu lodí či jachtou (průlivem Sveti Ante, šibenickým přístavem, Prukljanskou úžinou a Prukljanským jezerem a po Krce až do městečka Skradin). Dál po řece Krce nemohou pokračovat a musejí zakotvit (ACI Marina Skradin). Tímto vchodem se navštěvují vodopády zezdola, proti proudu řeky. Návštěvníci pak stoupají po cestě i po schodech podél řeky a z četných vyhlídek mohou obdivovat kaskády. Dojdou až do jejich vrcholové části, kde jsou k vidění vodní mlýny s etnografickou sbírkou. Prohlídka je též v ceně vstupného. Vstup Lozovac leží nad Skradinským vodopádem. V červenci a v sprnu převážejí autobusy Správy národního parku turisty zdarma od parkoviště dolů k vodopádu. Návštěvníci pak postupují při prohlídce opačným směrem, po proudu řeky.
Příroda národního parku je bohatá, a to především díky vlivu Jadranu, který zasahuje a ovlivňuje podnebí hluboko do údolí Krky. Druhové bohatství zdejší flóry je značné - 220 druhů rostlin, převážně přímořských. Též mezi odborníky-ornitology je povodí Krky známé jako zvlášť cenná lokalita.
 Dřevěná lávka pod Skradinskými vodopády |
