| Benkovac | Bribir | Cerovacké j. | Drniš |
| Kistanje | Knin | Obrovac | Skradin |
| Zrmanja |
 Obrovac na řece Zrmanji |
BENKOVAC
Menší město 26 km severovýchodně od Biogradu na moru ve vnitrozemské úrodné oblasti Ravni kotari, pahorkatiny, která přiléhá k severodalmatským letoviskům. Centrum vinohradnictví a vinařství (zpracování vína, velké vinné sklepy). Nad městečkem stojí zříceniny středověkého hradu. Benkovac byl založen v 15.stol. jako hlavní sídlo chorvatských knížat Benkovićů. Turci jej ovládali od začátku 16.stol. Městečko utrpělo velké ztráty za srbské agrese v 90.letech minulého století.
V okolí města četné pozůstatky historických sídel - liburnských, antických i starochorvatských. Vykopávky jsou v archeologických muzeích v Zadaru, Splitu a ve Vídni. Většina archeologických lokalit nebyla dosud systematicky prozkoumána.
Turisticky nejpozoruhodnější jsou u obce Podgradje (4 km od Benkovce) rozsáhlé pozůstatky ilyrského sídla a římského municipia Asseria, dále u obce Nadin pozůstatky ilyrsko-římského sídla Nedinu. V obci Kula Atlagića (3 km severozápadně) jsou zbytky starochorvatského kostelíka s pletencovou ornamentikou z 9.stol. a pozůstatky opevněné věže poturčené rodiny Atlagićů. U Smilčiće bylo objeveno jedno z nejbohatších chorvatských nalezišť z období neolitu, dále nálezy z ilyrské a římské doby. V obci Šopot (2 km severozápadně) lze vidět zbytky starochorvatského kostelíka. Další pozůstatky starých osídlení jsou u vesnic Donje Bilane, Donji Lepari, Polača, Ostravica a dalších.
BRIBIR
Obec 14 km severozápadně od Skradinu a významné archeologické naleziště s nálezy z doby předhistorické (ilyrské), antické a raně středověké.
Hlavní naleziště na kopci Glavica nad vesnicí. Na místě původního ilyrského opevněného sídla (chorv. gradina) vybudovali Římané municipium Varvariae, zničené Avary a Slovany a později osídlené Chorvaty. Největšího rozkvětu dosáhl Bribir jako sídlo mocného chorvatského šlechtického rodu Šubićů. V 1.pol.16.stol. jej dobyli a zpustošili Turci. Z odkrytých staveb staré Varvariae jsou nejimpozantnější římské hradby z obrovských kvádrů, zbytky římských domů a veřejných cisteren, římského mauzolea a sarkofágy z raně křesťanského období, z raně chorvatského období pak kostel. Bylo tu nalezeno i velké množství drobných předmětů a fragmentů zdiva.
Jen pár kilometrů jižněji je blízko kostela sv. Bartoloměje (Sv.Bartul) ve vesnici Ždrapanj další zajímavé archeologické naleziště: pozůstatky starokřesťanské baziliky a hřbitov s četnými kamennými pozůstatky. Některé fragmenty jsou vezděny do kostela sv.Bartoloměje.
CEROVACKÉ JESKYNĚ (Cerovačke pećine či spilje)
81 km severovýchodně od Zadaru v nadmořské výšce 650 m, na pomezí Liky a Dalmácie. Z městečka Gračac 4 km.
Soustava několika krápníkových jeskyň je dlouhá asi 4 km a má nejbohatší krápníkovou výzdobu v Chorvatsku. Byly objeveny v r. 1913 a podle svého objevitele bývají někdy nazývány Turkaljeve spilje. Skládá se z horní soustavy (1 300 m chodeb), střední (390 m) a dolní (2 400 m chodeb, z toho zpřístupněno 700 m). Jeskyně jsou však podstatně rozsáhlejší, jejich speleologický průzkum pokračuje. Jsou též jedním z nejbohatších chorvatských paleoarcheologických nalezišť.
Příjezd je od městečka Gračac.
Jeskyně byly poničeny za srbské okupace začátkem 90.let 20.stol., po obnově byly znovuotevřeny pro návštěvníky byly v r. 1998. Pak byly opět několik let uzavřeny kvůli sporům o koncesi, od roku 2006 je turistům zpřístupněna první část v dolní části jeskyně a přípravuje se otevření dalších prostor v horní části.
DRNIŠ
 Drniš |
Městečko nad kaňonem řeky Čikoly, 33 km severovýchodně od Šibeniku, na rozhraní úrodného údolí Čikoly a pustého krasu.
Na skalním ostrohu stojí pevnost Gradina, ale do dnešních dnů se z ní dochovaly jen skromné zbytky. Původně středověkou pevnost zpevnili a rozšířili Turci, poté i Benátčané. Za tureckého panství byl Drniš důležitým správním střediskem, o čemž svědčí i to, že tu bývalo pět mešit. Jedna z nich byla přestavěna na katolický kostel zasvěcený sv. Antonínovi (Sveti Ante) a v jejím zdivu je dobře patrná původní islámská svatyně. V městečku se dochovalo torzo štíhlého minaretu, který je údajně jediný dochovaný turecký minaret v Dalmácii. Z pevnosti se otevírá krásný výhled do hlubokého kaňonu řeky Čikoly (aktualita: Začíná se realizovat projekt v kaňonu řeky Čikoly).
V domě spisovatele B. Adžiji je uméstěno Městské muzeum (Gradski muzej Drniš). k jeho nejcennějším exponátům patří sbírka plastik Ivana Meštroviće, největšího chorvatského sochaře první poloviny 20. stol., který v nedalekých Otavicích prožil své dětství (viz tematický článek: Split a dílo Ivana Meštroviće).
Ve vesnici Otavice, 8 km od Drniše, je častým výletním cílem mauzoleum, které I. Meštrović postavil pro svou rodinu, zde je též sám pohřben (viz tematický článek: Návštěva mauzolea sochaře Ivana Meštroviće v Otavicích u Drniše).
Ubytování v Drniši: hotel Park.
KISTANJE
 Archeologická lokalita Burnum |
Malá obec ve vnitrozemské oblasti Ravni kotari, 30 km severně od Šibeniku.
Slouží jako východisko k pravoslavnému klášteru sv. Archanděla (monastir Sveti Arhandjel) na řece Krce. Klášter byl vybudován v 15. stol. v byzantském slohu, má bohatou knihovnu, je přístupný veřejnosti.
2,5 km od Kistanje se nachází archeologické naleziště: v těchto místech byl římský vojenský tábor Burnum, lidový název Trojanov grad.. Lokalita je nyní upravena pro návštěvníky a platí se vstupné. Součástí je i malé muzeum, v němž jsou shromážděny zdejší nálezy. Podrobnější informace najdete v aktualitě: Otevřena Archeologická sbírka Burnum.
KNIN
 Knin |
Město (12 300 obyv.) 56 km severovýchodně od Šibeniku, na horním toku Krky; průmysl, zemědělství, důležitý dopravní uzel (železnice, silnice).
Původně sloužilo jako občasné sídlo chorvatských středověkých knížat a králů a sídlo biskupů. Za válek s Turky, po r. 1522, se tu začali usazovat srbští utečenci z krajů dobytých Turky. Rakousko jim poskytlo možnost se zde usadit s tím, že budou hájit zdejší vojenskou hranici.
Po druhé světové válce město a jeho okolí bylo ústředními úřady záměrně denacionalizováno a stalo se centrem srbského vyhroceného nacionalismu a separatismu. V r. 1990 tu vypukla vzpoura převážné většiny srbského obyvatelstva proti chorvatskému státu a ozbrojená protichorvatská agrese, včetně etnických čistek. Knin byl prohlášen hlavním městem tzv. Republiky Srbská krajina. Byl chorvatskými vojsky osvobozen při akci Oluja (Bouře) v srpnu 1995. S ustupujícími srbskými vzbouřenci odešla ze země i většina zdejšího srbského obyvatelstva. Dosud se vrátila jen malá část.
Nad městem ční největší hradní objekt v Dalmácii, hrad-pevnost sv. Spasitele (tvrdjava Sveti Spas).První opevnění budovali chorvatští králové. Až do 18. stol. byl postupně rozšiřován a přestavován. Jeho tři části - horní (nejstarší), střední a dolní jsou vzájemně propojeny mosty. Farní katolický kostel sv. Antonína Paduánského (Sveti Ante) byl za války zcela zničen.
V okolí jsou četné velmi cenné archeologické lokality. Je to především Biskupija, vesnice 5 km jihovýchodně od Kninu (původní název Pět kostelů na Kosovu - Pet crkava na Kosovu) s nálezy především z raného chorvatského středověkého období. Dochovaly se pozůstatky čtyř kostelů, zbytky pátého jsou pod dnešním pravoslavným kostelem.
Cennou archeologickou lokalitou je i Crkvina s kostelem z 10. stol. a hroby od 8. stol., Stupovi a Kapitul s raně chorvatskými památkami.
Navštěvuje se i nedaleký potok Krčić, který při svém ústí vytváří malebný vodopád Topoljski slap, pod nímž vyvěrá krasová řeka Krka. V blízkosti Kninu začíná severní okraj Národního parku Krka.
Ubytování v Kninu: hotel Mihovil.
OBROVAC
 Tulove grede, nad dálničním tunelem Sveti Rok |
Obrovac je městečko na řece Zrmanji, 11 km od jejího ústí do Novigradského moře, 26 km severovýchodně od Zadaru v Severní Dalmácii, pod jihovýchodními svahy Velebitu.
Je východiskem horské makadamové cesty ke skalnímu masív Tulove grede a do velebitského průsmyku Mali Alan (též Halan, 1 045 m). Tyto lokality vyhledávají příznivci filmů o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi: Kde se natáčely filmy o Vinnetouovi?). Obrovac je současně východiskem do kaňonu řeky Zrmanji.
SKRADIN
Městečko a přístav na řece Krce, 16 km severně od Šibeniku. Je zde sídlo správy národního parku Krka (viz aktualita: Správa národního parku Krka má nové sídlo a informační středisko). Proti proudu nad Skradinem (4,5 km) se nachází jeden ze vstupů do národního parku Krka - vstup Skradinské vodopády (ulaz Skradinski buk). Turisté se ke vstupu do parku dostanou loděmi národního parku, které vyplouvají z přístaviště ve Skradinu (plavba je v ceně vstupenky). Ve Skradinu je most přes řeku Krku. Možnost příjezdu ze Šibeniku do Skradinu lodí nebo autem či autobusem po silnici. Je to velmi oblíbený výletní cíl jachtařů.
 Skradin, z pevnosti nad městečkem |
Na tomto místě stálo ilyrské sídliště, hlavní středisko ilyrského kmene Liburnů, proslulých jako mořeplavci a stavitelé lodí. V antické době to bylo významné sídlo - municipium Scardona. Od 6. stol. biskupské sídlo (do r. 1830) - na lokalitě Biskupija staré kostely a fragmenty reliéfů. Za chorvatských králů se stal Skradin významným opěrným bodem, z té doby pochází předrománský kostel. Od pol.14.stol ovládli Skradin Benátčané. V r. 1522 jej dobyli na 150 let je Turci, kteří tu vybudovali mohutné opevnění (1 km za městem zbytky tohoto opevnění). Turky pak vystřídali opět Benátčané.
Ze Skradinu pocházel významný renesanční malíř působící v Benátkách, Juraj Čulinović, v historii umění známý jako Giorgio Schiavone.
 Skradin, z řeky |
V místě je pěkné upravené koupaliště na řece Krce a jachtařský přístav - ACI Marina Skradin.
Pod Skradinem po proudu je velké Prukljanské jezero (Prukljansko jezero).
Ve Skradinu jsou některé restaurace vyhlášené svými místními rybími specialitami (v určitém období roku se podává i místní velká specialita - jednocentimetrové rybky zvané golac).
Ubytování: hotel Skradinski buk, v soukromí
ŘEKA ZRMANJA
Typická krasová řeka. Pramení vyvěračkou mezi městy Gračac a Knin, u místa zvaného Zrmanja vrelo. Vodou ji na jejím toku zásobují přítoky z oblasti jižního Velebitu. Je dlouhá 69 km.
 Řeka Zrmanja a pohoří Velebit |
Typické pro tuto řeku jsou kaňony, hluboko zaříznuté do podloží, z nichž nejpůsobivější je kaňon před ústím Zrmanje do Jaderského moře, tedy úsek Obrovac - ústí. Tento úsek spíše připomíná severský fjord, řeku svírají holé skalní stěny vysoké až 200 metrů, celá scenérie okolní krajiny bez vegetace působí velmi sugestivně. Zrmanja je právě na tomto úseku splavná. Cestovní kanceláře pořádají plavby z Obrovce k ústí Zrmanji do Novigradského moře.
Druhým velmi zajímavým úsekem je část řeky mezi Obrovcem a obcí Ervenik. Koncem jara a začátkem léta, kdy má Zrmanja hodně vody, se řeka sjíždí hlavně na raftech, koncem léta, při nižším vodním stavu, na kanoích. Úsek Ervenik - Muškovac má četné slapy, kaskády, peřeje, několik vodopádů a je nejmalebnější. Za obcí Muškovac následuje akumulační jezero. Nejvyšší vodopád na řece se jmenuje Vysoký (Visoki buk) - u obce Žegar, nejkrásnější je vodopád Jankovića buk. Pro plavby na raftech se doporučuje kontaktovat místní turistické sdružení (turistička zajednica).
O řece Zrmanje píšeme též v části: Sporty - Sjezdy divokých řek a v tematickém článku: Kde se natáčely filmy o Vinnetouovi?.
