- pěší výlet k někdejší poustevně sv.Blažeje (Sv.Blaž) nedaleko stejnojmenného mysu (Rt Sv.Blaž) - severozápadně od městečka Cresu. Cesta vede kolem kostelíku sv.Salvátora (Sv.Salvator) nad západním pobřežím ostrova (krásná krajina a výhledy) a stejnou trasou zase zpět - 12 km. Kdo se nechce vracet stejnou cestou, může od poustevny pokračovat k severovýchodu na vrch Velo Gračište (562 m) a odtud k pak přes vrch Jesenovac (543 m) zpět do Cresu - tato varianta je mnohem náročnější.
- Lubenice - 21 km jihozápadně od Cresu, malebná vesnička ve střední části ostrova Cresu, nad západním pobřežím. Rozkládá se na skalní výspě ve výši 387 m n. m. Navštěvuje se jednak pro krásný výhled, jednak pro dochovanou starou přímořskou architekturu a celkovou atmosféru. Z východní strany byla tato téměř nedobytná skalní pevnost chráněná hradbami. V Lubenicích končí silniční odbočka z hlavní silnice ostrova. Při výletu je třeba počítat s nekvalitním povrchem cesty a s prudkým stoupáním. Vesnice, která je chráněnou památkou, pomalu vymírá. Je už obývána pouze starými lidmi a počet obyvatel rok co rok klesá.
Lubenice
K oživení zájmu o vymírající staré horské obce mají přispět Lubenické hudební večery (Lubenički glazbeni večeri) s koncerty klasické hudby. Konají se v nádherném přírodním rámci pod širým nebem. Návštěvu koncertů v Lubenici organizují místní cestovní kanceláře, pro hotelové hosty je možný kontakt na recepci hotelu). Je současně zajištěna doprava autobusem až na místo. Tematický článek: Hudební večery v pohádkové vesnici Lubenice.
Pláž v zátoce sv. Jana (Uvala sv. Ivan) pod vesnicí Lubenice
Na pobřeží pod vesnicí jsou malé neobydlené zátoky s pěknými plážemi. Je k nim možný sestup dolů, ale je třeba počítat s převýšením téměř 400 metrů. U zátoky Žanja (jižním směrem) se nachází Modrá jeskyně (místně nazývaná Plava grota), do níž je možno při odlivu doplavat dlouhým nízkým tunelem. Strop vlastní jeskyně je ve výšce 15 m. Do jeskyně proniká světlo otvorem pod mořskou hladinou, jehož lom vytváří kouzelnou tyrkysově modrou barvu. Cestovní agentury z Cresu pořádají celodenní výlety lodí do této oblasti (návštěva jeskyně, koupání na těchto krásných plážích, fish-piknik). - Valun - 13 km jihozápadně s proslulou "Valunskou deskou"
- Pernat - 18 km jihozápadně, ještě 5 km dále za Valunem. Vesnice leží na vyvýšenině s nádherným výhledem na Valunský záliv a na Vranské jezero. Pernat představuje spolu s dalšími vesnicemi Sv.Ivan, Belej a Loznati pozoruhodnou ukázku původního lidového stavitelství a archaického vzhledu starých ostrovních vesnic.
- Vranské jezero (Vransko jezero) - nejpozoruhodnější přírodní fenomén ostrova:sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 s hladinou13 m nad mořem (kryptodeprese) a dnem v hloubce 68 pod hladinou moře. Jezero (přes 2 mil m3 vody) zásobuje pitnou vodou celý ostrov Cres i sousední Lošinj. Žijí zde sladkovodní ryby. Oblast Vranského jezera je přísně chráněna, je zde zakázáno koupání. Krásné vyhlídky z obce Vrana (16 km jižně).
- Orlec - 12 km, vnitrozemská vesnice jižně od Cresu. je zde další creská ornitologická rezervace Podokladi (vedle Kruny, viz Beli), a to opět supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jméno vesnice je spojeno s tímto velkým ptákem ("orao" nazývají místním dialektem právě supa bělohlavého). Supům tu patří vzdušný prostor na lokalitě Orlec- Koromačno. V rámci zdejší rezervace se konají pozorování těchto vzácných ptáků. Orlec je díky svému chovu ovcí kvetoucí vesnicí, která na rozdíl od mnoha jiných nejeví známky úpadku, ale dobře prosperuje.
- Dragozetići - 20 km severozápadně (6 km od trajektového přístavu Poroziny). Je to malebná stará horská vesnička ve vnitrozemí severní části ostrova (279 m). Rozkládá se amfiteatrálně při hlavní silnici Porozina - Cres. Vysoká venkovská kamenná stavení vynikají svou jednoduchostí afunkčností, obrůstají pnoucí se zelení.Je již minimálně obydlena, zbylo tu už jen asi 30 obyvatel. Vesnice chátrá a vymírá, odchod obyvatel za lepšími podmínky života pokračuje. Podnebí je tu velmi drsné, místo je stejně jako celý sever Cresu vystaven obávanému větru z pevniny, bóře. V zátoce Pregrajena na pobřeží pod vesnicí býval přístav pro potřeby místních, nyní se navštěvuje kvůli pěkné oblázkové pláži (bývá také cílem výletů z protilehlého Rabacu, fish-pikniky).
Zajímavé kamenné nádrže na zachycování dešťové vody, tzv. šterne, do nichž jsou svedeny okapní roury. Zvláštní jsou též pozoruhodné staré plastiky lidových sochařů. Za vidění stojí i krásný, pozdně gotický mramorový polyptych ve zdejším kostele. Krásný výhled na moře. Automobilisté se tu s oblibou zastavují při cestě od trajektového přístavu Porozina do jižněji položených částí ostrova a na ostrov Lošinj.
Vranské jezero
Zátoka Pregrajena pod vesnicí Dragozetići
