OSTROV KRK

aktualizace: 9.03.2022

Ostrov Krk leží ve skupině Kvarnerských ostrovů.
Má rozlohu 405,78 km2 a spolu s ostrovem Cresem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?).
Na východě (směrem k pevnině) jej omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu (Vinodolski kanal, Velebitski kanal), na severu se rozprostírá Rijecký záliv (Riječki zaljev), od ostrova Cres (na západě) jej oddělují vody Střední úžiny (Srednja vrata).
Východní část Krku, přivrácená k pevnině, je úplně vydána na pospas vichrům, vanoucím sem z horských průsmyků na pevnině - je to ta obávaná bóra (Větry na Jadranu). Právě ona způsobila, že se celá tato část ostrova proměnila v průběhu staletí v bezútěšnou kamennou pustinu, v níž se rýsují pouze kilometry suchých zídek (dřívější hranice mezi pozemky a pastvinami, tzv. gromače). Pobřeží spadá většinou strmě, nepřístupně; břehy ostrova jsou zde téměř nečlenité, při bóře může být plavba nebezpečná.
Sever ostrova (přibližně od čáry zátoka Sepen na západě - záliv Soline na východě) je plochý a díky větrům téměř holý. Jediné městečko v této části, Omišalj, má chráněnou polohu a přístupné pobřeží vhodné pro rekreaci i koupání.
Střední část ostrova je nejúrodnější a také nejhustěji osídlenou částí ostrova. Kopcovitá krajina s dostatkem vegetace se mírně svažuje k západnímu pobřeží, které tak má ideální podmínky pro cestovní ruch. Právě zde se se rozrostla hlavní ostrovní letoviska Krk, Malinska, Njivice.
Jižní části ostrova (přibližně od čáry Punatská zátoka na západě a Vrbnik na východě) dominují dva paralelní vápencové horské hřebeny s nejvyššími vrcholy a Bašskou dolinou (Bašćanska dolina)mezi nimi. Vyšší západní hřeben dosahuje vrcholem Obzova do výšky 568 m (Hory kvarnerských ostrovů). Převážná část zdejšího pobřeží je strmá, skalnatá, s drobnými, velmi pěknými plážemi v rozervaném pobřeží. Zcela holé a divoké skály lemují východní pobřeží. Dobře přístupné je jen členité pobřeží v západní část kolem Punatské zátoky (Puntarska draga) s letoviskem Punatu. Bašskou dolinu, sevřenou mezi horami, tvoří úrodné Bašské polje. U moře končí v Bašské zátoce (Bašćanska draga), kde leží letovisko Baška s nejkrásnější pláží na ostrově.
Trvalým magnetem ostrova jsou jeho kulturně historické památky, svědkové jeho pestré a pohnuté minulosti. Nejstarší středověké památky na ostrově pocházejí ze starochorvatského období, např. kostelík sv. Donata (Sveti Donat či Dunat) u Punatu, kostelík sv. Chrysogona (Sveti Krševan) u Glavotoku. Raně románský je kostel sv. Víta (Sveti Vid) u Dobrinje a svatého Jana (Sveti Ivan) nad Baškou.
S působením mnichů-hlaholášů jsou spjaty i mnohé kláštery na ostrově. V některých z nich, např. v Košljunu u Punatu, se slouží o významných svátcích bohoslužby ve staroslověnštině dodnes. Ve zdejších klášterech, nejen v již zmíněném Košljunu, například také v Glavotoku, jsou cenné hlaholské památky. Jsou i součástí Vitezićovy knihovny ve Vrbniku, sbírky v Dobrinji i v dalších místech.
Ostrov je mimořádně zajímavý i z etnografického hlediska: lidové zvyky a kroje, archaický čakavský dialekt, písně a popěvky, hra na místní lidové nástroje ap. (tematický článek: Dobrinj - vesnice čilého lidového umění). Působí tu 22 folklorních skupin.
Na ostrově žije 19 286 obyvatel. Správním střediskem ostrova je městečko Krk na západním pobřeží. Další obce jsou: Omišalj, Malinska, Punat, Baška, Vrbnik a Dobrinj.
Krk je již po mnoho desetiletí významnou oblastí cestovního ruchu. K místům se starou turistickou tradicí jako je Baška, Krk, Malinska, Njivice přibyla i novější, jako např. Punat, který se zejména díky svému přístavu pro jachty stal jedním z předních letovisek na ostrově. I malá místa, jako je např. Šilo (na východním pobřeží ostrova proti Crikvenici na pevnině, si získávají oblibu. Celkem 15 pláží na ostrově je oceněno Modrou vlajkou.
Svým bizarním starobylým vzhledem upoutává městečko Vrbnik, odkud pochází ceněné víno ostrova - vrbnička žlahtina. Omišalj, malebné starobylé přímořské místo, trpí blízkostí ropného přístavu (součást přístavu ve Rijece). Ve vnitrozemí ostrova bývá častým cílem návštěvníků malebná vesnice Dobrinj, významné středisko národopisu.
Jednou z předností ostrova Krk je jeho široká a různorodá nabídka ubytování - od hotelů a apartmánů vyšších kategorií až k jednoduchým hotelům a penzionům, ubytování v soukromí a především v kempech, kterých je tu v současné době patnáct a mají většinou značnou kapacitu (mezi jedním a dvěma tisíci návštěvníků). Nechybí tu však ani kempy docela malé. Kempů je vůbec na ostrově podstatně víc než na většině ostatních míst na jadranském přímoří.
K oblibě a vysoké návštěvnosti Krku přispívá i jeho výborná dopravní dosažitelnost. Velkým impulzem pro rozvoj cestovního ruchu na ostrově bylo před několika desítkami let vybudování Krckého mostu od městečka Kraljevica na pevnině na Chorvatském přímoří přes ostrůvek Sveti Marko na severovýchodní cíp ostrova Krk. Za přejezd autem se již neplatí mýtné. Most se klene dvěma oblouky: větší oblouk, mezi pevninou a ostrůvkem Sveti Marko má rozpětí 390 m, druhý, menší oblouk má rozpětí 240 m. Výška většího oblouku nad mořskou hladinou je 65 m, menšího oblouku pak 55 m. V tělese Krckého mostu je uloženo vodovodní potrubí, elektrický rozvod, telefonní kabely a ropovod. Jeho délka je 1309 m, výška oblouku nad hladinou je 66 m. Most se začal stavět v roce 1976 a byl dokončen v roce 1980 (viz aktualita: Třicáté narozeniny Krckého mostu).
Dalším přínosem pro cestovní ruch bylo vybudování letiště Rijeka na plošině Podol mezi Omišaljem a Vozem směrem k zátoce Soline, rovněž v severovýchodní části ostrova (jako letiště pro oblast Rijeky).
Z trajektového přístavu Valbiska na jihozápadním pobřeží ostrova je spojení trajektem s ostrovy Cres (do přístavu Merag) a Ráb (do přístavu Lopar).