Bakar |
V oblasti zvané Chorvatské přímoří, která se rozkládá směrem na jihovýchod od Rijeky až ke Karlobagu, se v současně realizuje ambiciózní projekt "Po cestách Frankopanů" (Putevima Frankopana). Tímto projektem by měly být komplexně obnoveny a rekonstruovány středověké hrady šlechtického rodu Frankopanů v Bakaru, Kraljevici a Novém Vinodolském.
Frankopanové byli nejmocnějším chorvatským šlechtickým rodem v této části jadranského přímoří, nejprve, ve 12. a 13. století, na ostrově Krku, v dalších dvou staletích pak i na pevnině. V prvních staletích se nazývali "knížaty z Krku", od začátku 15. století pak Frankopanové. Svou hospodářskou mocí a společenskou prestiží neměli konkurenci nejen v této části Jadranu, nýbrž i ve vnitrozemí; několik jich bylo hejtmany velkých přímořských měst na Jadranu a jeden člen rodu se stal dokonce chorvatským bánem.
Jako první z jejich hradů se začal obnovovat hrad v městečku Bakaru, tedy v místě, které po ohromné devastaci za socialistické Jugoslávie, kdy se proměnil z idylického půvabného městečka v nevábné středisko chemického průmyslu (koksárna) a nákladní přístav, se nyní postupně vzpamatovává a revitalizuje se. Koksárna byla již před pár lety zrušena, ale po léta tu z ní zůstal jen 250 m vysoký komín, který hyzdil břeh Bakarského zálivu, přestože již nechrlil do svého okolí hustý černý dým, jako dřív. Komín byl v roce 2005 s velkou slávou zbourán.
A právě obnova frankopanského sídla se má stát páteří obnovy městečka, které se snad jednou opět stane vyhledávaným cílem turistů.
O tom, kdy frankopanský hrad - kaštel byl postaven, se nezachovaly spolehlivé údaje. Předpokládá se, že jej postavili nejpozději začátkem 16. století, jeho opevnění pochází z poloviny 16. století. Jeho předchůdcem však zřejmě byla raně středověká pevnost. Hrad stojí v dominantní poloze 50 metrů nad mořem, v nejvyšší části městečka, které si zachovalo svou středověkou strukturu. Postupně začal získávat podobu zámecké rezidence - začátkem 18. století bylo jeho jižní křídlo přestavěno v palác. Nynější vzhled pochází s druhé poloviny 18. století, kdy musely být po zemětřesení v roce 1750 provedeny určité stavební úpravy. Pak dlouho sloužil jen jako vojenská základna.
V poslední době, v rámci uvedeného projektu, byl již proveden archeologický průzkum a zahájeny práce na rekonstrukci hradu, především krovu a jeho veškerých dřevěných částí.
Po dokončení obnovy bude hrad sloužit jednak jako muzeální prostor a lapidárium, jednak bude po rekonstrukci jeho kaple zasvěcené sv. Michalovi získán víceúčelový prostor pro různé programy a akce.
Obnovení frankopanského hradu v Bakaru přispěje výrazně k opětovnému zařazení tohoto kdysi navštěvovaného městečka mezi magnety zdejšího regionu.