 Dubrovník, katedrála Nanebevzetí P. Marie (Velika Gospa - Uznesenja Marijina) |
Přestože se o možnosti zpřístupnění podzemí mariánské katedrály v Dubrovníku pro širokou veřejnost diskutuje již po sedm let, nebudou tyto tajuplné prostory otevřeny veřejnosti ani v nejbližší době.
Jedná se o největší archeologický nález na půdě jižní Dalmácie v posledních 25 letech. Při ničivém zemětřesení v roce 1979, které postihlo jižní pobřeží Jadranu, byla vážně poškozena i katedrála v Dubrovníku, takže bylo třeba v rámci obnovy a zajištění stavby provést i odborné vykopávky pod kostelem Přitom byly nalezeny zcela zachovalé základy staré románské svatyně. Při dalších archeologických pracích byl pod románskými základy objeven třetí, nejstarší kostel - byzantská bazilika se zdmi sahajícími do výšky až 2 metrů. V apsidě této byzantské svatyně a na její jižní zdi se zachovaly, byť poškozené, jedinečné fresky mimořádné hodnoty, především ty, které zobrazují Kristům křest v Jordánu se starořeckým textem a výjev s postavami církevních otců.
Byzantská svatyně byla 30 metrů dlouhá, široká byla 16 metrů. Problémy jsou však s datováním jejího vzniku. Podle některých nalezených indicií se připouští možnost, že byla postavena v 6. století. Ale ani tento údaj nepokládají sami archeologové za definitivní, domnívají se, že byzantská katedrála může být ještě starší.
 Dubrovník, katedrála Nanebevzetí P. Marie (Velika Gospa - Uznesenja Marijina) |
Nález svatyně a vysoce cenných fresek je sám o sobě mimořádně cenný, ale nejvýznamnější jsou nové poznatky pro datování vzniku města Dubrovníka. Dosud plně přijímané teorie o založení tohoto města resp. Ragusy, jak se tehdy Dubrovník nazýval, kladly založení do 7. století s tím, že město založili na pustém skalnatém ostrůvku Lave (Lause) na nejvýše položeném místě dnešní staré části Dubrovníka uprchlíci z antického města Epidauru (dnešní Cavtat), kteří se sem uchýlili pro rozboření Epidauru avarsko-slovanskými hordami. Tato domněnka nemůže ve světel nových poznatků o byzantské katedrále vůbec obstát. Taková monumentální velká stavba, jakou byzantská bazilika byl, mohla být postavena jen pro lidnaté, silné, tehdy již významné urbánní centrum a ne pro tehdy ještě neexistující sídliště běženců. Mezi dobou vybudování katedrály a předpokládaným založením Dubrovníku je minimálně staletá proluka, která však může být podle odborníků ještě značně větší. Je tedy nasnadě, že bude třeba se úplně rozloučit se starými teoriemi o založení Dubrovníku a vydat se na cestu nového bádání.
Je tedy logické, že stávající nejasnosti ještě zintenzivňují archeologické výzkumy, takže možnosti zpřístupnění podzemí katedrály a plánované vybudování podzemního archeologického muzea ustupují zcela do pozadí. A pokud archeologický průzkum neposkytne odpovědi na všechny závažné otázky vzniku města, nebude stát zpřístupnění podzemí katedrály v popředí zájmu odborných kruhů.
 Zleva kupole katedrály, městská zvonice a kupole kostela sv. Blažeje |
Průzkum podzemí svatyně a jejího bezprostředního okolí přinesl ještě jedno překvapení: na Poljaně Bona, při západní stěně katedrály, byla objevena někdejší křtitelnice, dále pár výborně zachovalých antických hrobů, jakož i studně u jednoho z hrobů. Dále byla v tomto prostoru nalezená gotická křtitelnice ze 14. století, o níž se vědělo již dříve, a pozdně antická pevnostní zeď ze 6. století. Předpokládá se, že šlo o součást opevnění tehdejšího města směrem k přístavu. Dále byla vykopána i mimořádně cenná numismatická sbírka - asi 700 mincí, z nichž ty nejstarší pocházejí ze 3. století př. n. l.
Zdroj informací:
- Jutarnji list: www.jutarnji.hr
