Podpora vstupu Chorvatska do Schenghenu

Evropský parlament podpořil vstup Chorvatska do schengenského prostoru

Chorvatsko... Články ... Aktuality ... Podpora vstupu…
Publikováno: 15.11.2022

Před 5 dny Evropský parlament odhlasoval podporu pro členství Chorvatska v Schengenu. Není to však ještě definitivní Ano pro vstup.

 

   Poslankyně Evropského parlamentu Biljana Borzan na svém twitrovém profilu zveřejnila video, na kterém slaví.

   „Hurá. Evropský parlament podpořil vstup Chorvatska do Schengenu 534 hlasy pro, 53 proti a 25 se zdrželo hlasování! - oznámila Borzan.“

   Chorvatsko se tak o krok přiblížilo k tomu, aby se stalo 27. členem Unie v oblasti, která zahrnuje více než 400 milionů lidí, a chorvatští europoslanci souhlasí s tím, že je to pro Chorvatsko příležitost k rozvoji a posílení jejich ekonomiky.

   Europoslanec Tonino Picula (S&D/SDP), který v roce 2018 pracoval jako stínový zpravodaj na dvou stanoviscích Výboru pro zahraniční věci (AFET) pro schengenský prostor, řekl HINĚ (Chorvatská tisková agentura, pozn. red.), že je to „dobrá zpráva pro chorvatské občany v Chorvatsku a v celém EU, pro naši ekonomiku, cestovní ruch, vývozce“.

   Schengenský prostor zahrnuje 26 členů – 22 členských států Evropské unie a Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Mezi členy EU mimo tento klub patří Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr a také Irsko, které chce svou hraniční oblast se Spojeným královstvím spravovat samo.

   Poslanec Evropského parlamentu Karlo Ressler upozornil, že pro 12 chorvatských zástupců v Evropském parlamentu „je to pravděpodobně nejdůležitější rozhodnutí v mandátu“.

   „Vstupujeme do nejelitnějšího civilizačního klubu 15 členských států EU, NATO, eurozóny a Schengenu,“ zdůraznil HINI Ressler, člen Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), který podporuje chorvatský vstupu do schengenského prostoru a čemuž předcházelo kladné stanovisko Evropského parlamentu.

   Členství v oblasti bez kontrol na vnitřních hranicích bude mít řadu pozitivních dopadů.

   "Mám na mysli především pozitivní stránku cestovního ruchu, pozitivní stránku pro podnikatele, zkrátí se přeprava zboží, čekací doba a kontroly," řekla poslankyně Hina Željana Zovko (EPP/HDZ).

   Zástupkyně Biljana Borzan (S&D/SDP) novinářům v Bruselu řekla, že očekává, že záležitost „projde v Radě hladce“, takže Chorvaté přestanou být „občany druhé kategorie“.

 

Přísná kritéria; Chorvatská policie pod drobnohledem

Pro vstup do schengenského prostoru Chorvatsko splnilo 281 doporučení v osmi oblastech, což Tonio Picula (poslanec evropského parlamentu) považuje za „pravděpodobně nejpřísnější kritéria“, která musel člen EU pro členství splnit.

   "Pro vstup do schengenského prostoru musí být splněny technické a právní předpoklady, ale také politické předpoklady," poznamenal Tonio Picula.

   Se vstupem Chorvatska do Schengenu se budou oči i nadále zaměřovat na činnost policie podél více než tisíce kilometrů vnější hranice EU.

   "V první řadě bude muset Chorvatsko věnovat pozornost své kompetenci z ochranného hlediska. Bude pod zvláštním drobnohledem veřejnosti a médií kvůli postupu policie na hranici s Bosnou a Hercegovinou," řekl Picula.

   Chorvatská policie byla kritizována za to, jak se s migranty zachází, a tak byl vytvořen nezávislý mechanismus pro sledování počínání policistů a příklad Chorvatska by mohli následovat i další členové Unie.

   "Policie musí hlídat hranici, a pokud jedná správně - je na to dohled. A to bude pokračovat," řekla Željana Zovko (poslankyně evropského parlamentu)  s tím, že Evropa musí "čelit tomu, že migrační vlny jsou momentálně na úrovni těch roku 2015."

   "Nejistota v dodávkách potravin podpoří v Evropě ještě více žádostí o azyl. EU nemůže absorbovat tolik lidí, tolik uprchlíků, kteří sem chtějí přijít," varovala Zovko.

 

   Europoslanec Valter Flego (Renew/IDS) řekl HINA, že je přesvědčen, že Chorvatsko, především kvůli bezpečnosti Chorvatska a Evropské unie, „už nebude chránit a monitorovat hranici samo, ale bude mít větší finanční pomoc od EU“ .

   Bezpečnostní hledisko a geopolitická situace naznačují, že je vhodný okamžik pro rozšíření schengenského prostoru.

   "Putinova agrese proti Ukrajině obnovila zájem o politiku rozšiřování," řekl Picula.

 

Motivace k sousedům

Chorvatsko by mělo od začátku roku 2023 hlídat nejdelší vnější hranici EU. Zrychlí se překračování hranic se Slovinskem a potenciálně budou zpřísněny hraniční kontroly s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

   "Občané Bosny a Hercegoviny, kteří mají chorvatské občanství, mají i chorvatský občanský průkaz, takže většina z nich projde snadno, bez problémů. Normálně bude situace mnohem složitější pro ty, kteří chorvatské občanství nemají," vysvětluje Zovko a dodává, že obhajoba evropské cesty Bosny a Hercegoviny pokračuje.

"Prosazujeme, aby se Bosna a Hercegovina konečně dohodla na volebním zákoně a směřovala k hlubší evropské integraci," dodal zástupce z řad prostého lidu.

   Flego vyzval, aby příklad Chorvatska „byl motivací pro všechny, kteří hledají výmluvu a nechtějí dělat vážné reformy a plnit úkoly, aby se přiblížili EU“.

  

   Poté, co Evropský parlament vydal své kladné, ale pouze poradní stanovisko, je na řadě Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, která bude zasedat 9. prosince..

   Konečné rozhodnutí učiní 22 členských zemí EU, které jsou zároveň členy schengenského prostoru.

 

ZDROJ: www.24sata.hr

https://twitter.com/BiljanaBorzan/status/1590653451880759296

 

Svojí příští bezstarostnou dovolenou vybírejte na stránkách Travel family: www.ckvt.cz či na www.viamare.cz


Aktuality: 
www.chorvatsko.cz/cs/chorvatsko-vstoupi-do-eurozony-od-1-1-2023

 

Nejbližší zajímavá místa

Mohlo by vás zajímat