Již v roce 1987 počítal územní plán ostrova Pagu s vybudováním plavebního průplavu, který by stávající ostrov rozdělil na dvě části. Průplav by přinesl nové plavební i turistické možnosti.
Průplav by vedl z jižní části Pažského zálivu (Paški zaljev), který je otevřen k východu, do Košljunu na západním pobřeží ostrova. Tato část průplavu by byla dlouhá necelé 3 km, jeho celková délka by představovala cca 7 km. Na prvních 3 km by musel být průplav prokopán skalním podložím, na dalších 4 km by se rozšířily (až na 20 m) a vyhloubily kanály Pažské saliny (Paška solana) až na hloubku 12 m, což jsou plánované parametry průplavu. A právě s těmito parametry byl plavební průplav zahnut do prostorového plánu v roce 2003.
 Město Pag na stejnojmenném ostrově |
Stavba průplavu Pag - Košljun (kanal Pag - Košljun) by byla největším stavebním projektem svého druhu na ostrově Pagu, ale i na celém východním jadranském pobřeží. Podle studie "Projekt Plavební průplav jako součást plavební cesty Pag - Košljun", kterou vypracovala záhřebská firma Moreuz a která byla zastupitelstvem města Pag schválena, by stavba trvala nejméně 5 let a představovala by investici v hodnotě přes 10 milionů eur. Při stavbě průplavu bude nutno přemístit asi 2 miliony m3 materiálu - kamene a zeminy, ale mohlo by to být i značně víc.
Nový průplav by měl velký význam i pro rozvoj jachtingu v této oblasti. Až dosud se město Pag na ostrově nachází úplně mimo hlavní dopravní cesty a prakticky i mimo zájem jachtařů. Za stávající situace, pokud chce jachtař ze Zadaru navštívit svou jachtou město Pag, musí plout kolem 10 hodin Velebitským průlivem (Velebitski kanal), který je známý svými nejistými klimatickými podmínkami. Po vybudování průplavu by jachtou absolvoval plavbu z Pagu do Zadaru za přibližně 1 hodinu. A rychlá plavidla by tuto trasu zvládla za 15 až 30 minut.
Ve městě Pagu by se zlepšila i čistota mořské vody na jeho plážích, neboť by byla prostřednictvím průplavu stále doplňována čistou vodou z otevřeného moř. Průplav by tedy mimo jiné velmi pozitivně ovlivnil a zkvalitnil ekologické podmínky v pažských rekreačních střediscích a letoviscích.
Rozvoj jachtingu je ovšem jen jedním aspektem v rámci námořní dopravy - ostrov by se stal především součástí velkých plavebních cest směrem k otevřenému moři, takže by průplav znamenal splnění snů celých generací obyvatel ostrova Pagu.
K vybudování tohoto velkého a pro Pag tak významného vodního díla nezaujalo zatím žádné stanovisko ani Ministerstvo moře, cestovního ruchu, dopravy a rozvoje, kterému přísluší rozhodující pravomoc v těchto otázkách, ani přístavní správa města Zadaru a podnik Plovput, který je ministerstvem pověřena budováním a správou plavebních cest. Bude tedy zřejmě trvat ještě delší dobu, než budou kompetence a sporné problémy vyjasněny a stavba průplavu se stane reálnou.
Zdroj informací:
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
