 Dubrovník |
Chorvatská republika vyhlásila letošní rok "Rokem Rudjera Boškoviće", od jehož narození uplyne 300 let. V rámci tohoto roku budou organizovány oslavy, výstavy a vzdělávací akce, které budou mít za úkol připomenout Chorvatům i celému světu tuto významnou osobnost, vědce a myslitele, muže, který předběhl v mnohém svou dobu a který svým mimořádným intelektem, svou erudicí a znalostmi v mnoha oborech vědy a techniky se stal předchůdcem četných objevů a poznání, k nimiž lidstvo dospělo až staletí po jeho smrti. Patřil k nejvýznamnějším vědcům své doby.
Rudjer Bošković se narodil v Dubrovníku v roce 1711 ve šlechtické rodině, ale brzy, ve 14 letech, po studiu na jezuitském Collegiu Ragusinum, odešel do Říma, kde na jezuitském kolegiu pokračoval ve studiích filozofie, teologie, matematiky, a stal se knězem jezuitského řádu. Byl pak profesorem matematiky a filosofie, vyučoval na jezuitských školách v Itálii. Pak odešel do Francie a Anglie, později cestoval po řadě evropských zemích. V té době se Bošković zabýval především matematikou, astronomií, geodézií a optikou. V Itálii působil především v Miláně, Brere, Pavii a Římě.
V každém obou věd, kterými se zabýval, vydal několik prací, které vzbudily pozornost celého tehdejšího odborného světa. Mimo jiné byl toho názoru, že rychlost světla je konstantní, tedy stejně jako o 150 let později Einstein. Podle něj byly jak prostor, tak čas relativní. Zabýval se rotací Slunce a pohybem komet; výsledky jeho bádání potvrdili vědci až ve 20. století. Předmětem jeho bádání bylo též zatmění Slunce a Měsíce, pohyb planet a sluneční skvrny. Hvězdárna v Brere u Milána, jejíž plány vypracoval, byla nejmodernější v celé Evropě. Zasloužil se u papeže o to, že Koperníkovy hypotézy přestaly být pro katolickou církev zakázaným učením.
Vydal díla zabývající se geodézií, geometrií, teorií atomů. Právě v tomto oboru dospěl k zajímavým objevům - jeho model atomu se stal přímým předchůdce Bohrova modelu atomu.
Byl členem např. ruské Akademie věd, spolupracoval s anglickou Royal Society a s dalšími váženými institucemi. Přednášel na řadě evropských univerzit. Pro papeže Benedikta XIV. zpracoval plány na opravu kupole a apsidy kostela sv. Petra ve Vatikánu a pracoval i na projektu vysoušení bažin v Itálii.
Ale Rudjer Bošković nebyl jen vědec, myslitel a inženýr. Dochovaly se i jeho básně. Byl činný i jako diplomat, a to zejména v otázkách, které souvisely s jeho rodným Dubrovníkem. Ten se na něj často obracel jako na mezinárodního zprostředkovatel ve složitých situacích. Nikdy nezapomněl na svůj dubrovnický původ a hrdě se k němu hlásil.
Zemřel na zápal plic v únoru roku 1787 v Miláně, kde je pohřben v kostele Santa Maria Podone.
Po Boškovićovi je pojmenován největší a nejvýznamnější chorvatský vědecký ústav - Institut Rudjera Boškovića v Záhřebu, několik škol (např. gymnázia v Dubrovníku a Osijeku), řada ulic a náměstí. Vědcovo jméno nese jeden kráter na Měsíci a jeho portrét zdobily bývalé chorvatské bankovky. V Záhřebu lze vidět mohutný pomník Boškoviće od Ivana Meštroviće v parku institutu a další pak na Strossmayerově náměstí (Štrosmajerov trg), který by vztyčen k dvousetletému výročí jeho narození. Také město Dubrovník plánuje vytvoření nového pomníku tomuto významnému rodáku na náměstí Rudjera Boškoviće (Poljana Rudjera Boškovića).
Zdroj informací:
- Turistické sdružení města Dubrovníku (Turistička zajednica grada Dubrovnika): www.tzdubrovnik.hr
