Ostrůvek je vzdálený asi 700 metrů jihovýchodně od dubrovnického starého přístavu. Geograficky se počítá k Elafitským ostrovům, ale pro svou blízkost se pokládá takřka za součást Dubrovníku.
Lokrum je pro své geomorfologické zvláštnosti a pro svou flóru chráněným územím (chráněno 72 ha). Od konce března do konce října je v provozu pravidelná lodní přeprava z městského přístavu ve starém Dubrovníku na ostrov. Čluny jezdí každý den od 10.00 do 18.00 hod. každou celou hodinu, v sezóně každou půlhodinu a v nejvyšší sezóně až každou čtvrthodinu. V případě špatného počasí loď nejezdí. Zpáteční jízdenka včetně vstupného stojí 70 kun, pro dítě do 15 let 20 kun. Pokud návštěvníci nepoužijí loď správy rezervace, platí v přístavu Portić vstupné 45 kun. Pozor, nepřevezou turisty s batohy nebo krosnami, neboť na ostrůvku je zakázáno tábořit. Plavba trvá 10 minut. V přístavu Portoč je zřízena recepce a informační středisko v obnoveném domku Lugareva kuća, kde turisté dostanou informace o ostrově, pohybu na něm a zajímavostech. Severovýchodní pobřeží ostrůvku Lokrum je nízké, příhodné pro přistávání lodí a člunů (malý přístav Portoč), které sem vozí z Dubrovníku turisty na výlet a na koupání. Zbývající část pobřeží tvoří hladké skály, tyčící se přímo z moře. V jižní části ostrůvku je slané jezero zvané Mrtvé moře (Mrtvo more), které je vyhledávaným koupalištěm hlavně pro malé děti a neplavce. Přírodní scenérie ostrůvku je velmi malebná. Již v 11. stol. byl zde postaven benediktinský klášter v románském slohu, později několikrát stavebně upravován. Při zemětřesení v r. 1667 byl těžce poškozen, od konce 18. stol.je opuštěn. Na ostrově se dochoval kostelík Navštívení Panny Marie (Navještenja) a kaple svatého Blažeje (Sveti Vlaho), oba ze 16. století. Podle pověsti se na Lokrumu zachránil při velké mořské bouři anglický král Richard Lví srdce, když se roku 1191 vracel z křížové výpravy. Na nejvyšším bodě ostrůvku vybudovali Francouzi za napoleonských válek pevnost Fort Royal (91 m n. m.). Ostrůvek Lokrum koupil v polovině 19. stol. rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský, pozdější mexický císař, který částečně použil zbytků kláštera k vybudování letního sídla, u něho založil subtropický park (mimo jiné i palmový háj). Většina exotických rostlin pochází z Austrálie a Jižní Ameriky. Později byl ostrov v majetku následníka rakouského trůnu Rudolfa, po roce 1918 krále Alexandra Karadjordjeviće. Nyní tu sídlí Chorvatská akademie věd a umění, je tu přírodovědecké muzeum a pamětní muzeum dubrovnického vědce - humanisty Rudjera Boškoviće. |
