 Zadar, apsida baziliky sv. Chrysogona (před obnovou) |
Po čtyři roky zakrývalo lešení jednu z nejcennějších památek města Zadaru a jeden z jeho symbolů, kostel sv. Chrysogona (Sveti Krševan), jednoho ze čtyř patronů města Zadaru. Tato monumentální trojlodní románská bazilika pocházející z 12. století byla součástí mužského benediktinského kláštera a představuje jedno z vrcholných děl románské architektury v Dalmácii. Její nejpůsobivější částí je vnější strana tří apsid, tvořících její závěr. Součástí první etapy obnovy této nádherné stavby byla sanace jejího exteriéru – střechy a fasády.
Poslední velká komplexní obnova baziliky byla provedena těsně před vypuknutí první světové války, po ní v dlouhých odstupech následovaly již jen dílčí opravy, takže chrám byl v dosti žalostném stavu. V roce 2008 se v bouři zřítila část střechy a poškozen byl i interiér kostela. Majitel chrámu, Zadarské arcibiskupství, se po dohodě s Ministerstvem kultury Chorvatské republiky a městem Zadarem rozhodlo urychleně přikročit ke komplexní obnově této vzácné památky. Vzhledem k její finanční náročnosti byla sanace rozvržena do několika etap a její první etapa byla právě v letošním roce dokončena.
 Zadar, průčelí baziliky sv. Chrysogona se sochou chorvatského renesančního spisovatele 16. století, Petara Zoraniće |
I samotní zadarští rodáci jsou nyní překvapeni krásou obnovené baziliky a zvlášť jejími architektonickými detaily, které po očištění od staletých nánosů vynikají. Pozornost upoutává zejména hlavní, prostřední apsida, její skvostná dekorativní galerie se štíhlými sloupky a její obloučkový vlys pod celou galerií.
Svatý Chrysogonos, římský rytíř, byl za Diokleciána umučen pro víru. Byl sťat v Aquilei, odkud bylo jeho tělo přeneseno do Zadaru, kde byl uctíván a kde se stal patronem města. Se sochou sv. Chrysogona se může návštěvník Zadaru často setkat na veřejných místech města - bývá znázorňován jako rytíř na koni v brnění, v ruce drží kříž nebo prapor s křížem a kopí. Jeho svatyně byla v Zadaru vybudována v roce 1175 a byla zasvěcena i dalších ochráncům města, kterými jsou sv. Anastázie (Sveta Stošija, podrobněji v článku: Návštěva katedrály sv. Anastázie a její zvonice v Zadaru), sv. Simeon (Sveti Šimun) a sv. Zoilus (Sv. Zoilo), mučedníka ze 3. století, který jako kněz ukrýval pronásledované křesťany, staral se o křesťanské pohřbení umučených pro víru a nakonec ani on sám neunikl mučednické smrti.
 Zadar, oprava střechy baziliky (rok 2009) |
Interiér baziliky skkrývá mimořádné umělecké hodnoty. Především je třeba zmínit zbytky fresek ze 13. a 14. století nad hlavní apsidou, v levé boční apsidě a na štítu, dále antické sloupy s korintskými hlavicemi v lodi, přenesené sem při stavbě kostela ze sousedního římského fóra a v neposlední řadě i barokní hlavní oltář ze začátku 18. století s mramorovými sochami zmíněnýchy čtyř zadarských patronů. Oltář byl postaven z příspěvků místních občanů jako poděkování za záchranu při velké morové epidemii v 17. století. Před oltářem jsou uschovány ostatky sv. Chrysogona ze 3. století.
Bazilika a sousední nikdy nedokončená zvonice jsou pozůstatky proslulého benediktinského opatství, které tu bylo založeno v 10. století. To byla až do svého zrušení v roce 1807 centrem chorvatského povědomí, protibenátského odporu a chorvatské identity v celé severní Dalmácii. O klášter pečovali mnozí chorvatští králové, jako např. Petr Krešimir IV., a zajišťovali mu výborné hmotné podmínky. Pro národní historii celé země mělo mimořádný význam zejména zdejší scriptorium, v němž vznikly mnohé vzácné rukopisy, např. misál opata Veniera. Klášter po zrušení za francouzské okupace byl představěn pro světské účely a za druhé světové války byl úplně zničen. Jediné, co jej připomíná, je románské podvojné okno v boční stěně baziliky sv. Chrysogona.
Kdy bude úplně dokončena celá obnova baziliky, není zatím úplně jasné, a to především s ohledem na přetrvávající finanční problémy, avšak již dokončená sanace exteriéru stojí v každém případě alespoň za kratší zastávku.
Zdroj informací:
- deník Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
- Turistička zajednica grada Zadra: www.tzzadar.hr
