 Tradiční jadranský stůl |
Na zasedání Mezivládního výboru pro nehmotné světové kulturní dědictví organizace UNESCO bylo vydáno rozhodnutí o zařazení společné kandidatury Španělska, Kypru, Řecka, Itálie, Maroka, Portugalska a Chorvatska pod názvem "Středomořská strava" (chorv. Mediteranska prehrana, angl. Mediterranean Diet) na Reprezentační seznam světového nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO. Zasedání se konalo v hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku od 2. do 7. prosince 2013.
Původní návrh podaly v roce 2008 čtyři země – Řecko, Itálie, Maroko a Španělsko a bylo jim vyhověno. V roce 2011 byly vyzvány další země, aby se k nim přidružily – Chorvatsko, Kypr a Portugalsko a byla připravena kandidatura celé skupiny. Jak výše uvedeno, byla tato společná kandidatura schválena.
 Ryby na různé způsoby |
Podmínkou pro Chorvatsko bylo zařazení Středomořské stravy na chorvatském Jadranu na národní chorvatský seznam památek nehmotné kultury, což Chorvatsko vzápětí provedlo, takže nyní má tato země přes 130 zápisů nehmotného dědictví na svém národním seznamu a 13 zápisů na světovém seznamu organizace UNESCO (podrobněji v tematickém článku: Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO). Chorvatsko stojí v současné době na druhém místě v Evropě co do počtu zápisů světového nehmotného dědictví na seznamu UNESCO, ve světovém měřítku pak stojí na pátém místě.
Středomořská strava na chorvatském Jadranu (na pobřeží, ostrovech a částečně v přilehlém vnitrozemí) je podmíněna ekologickými, klimatickými, historickými a kulturními činiteli. Je základem identity lidí, kteří žijí v tomto prostoru, syntézou různých kultur a vlivů, které se kontinuálně přenášejí z generace na generaci. Je specifická i v obecném rámci středomořské stravy. Vzájemná provázanost přírodních zdrojů a lidských potřeb a následně i lidská zručnost se odrážejí i ve stravě obyvatelstva. Základem takového života a stravování obyvatelstva je žít v souladu s přírodou a jejími dary. Strava se liší jak mezi jednotlivými místy, tak se mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva a v zásadě je rozdělena na část rybářskou a selskou, zemědělskou, případně je kombinací obou, což bývá nejčastější na ostrovech. Základem je zpracování určitých potravin, příprava jídel z nich a následně jejich konzumace v určitých podmínkách (každodenní a sváteční strava).
 Pohoštění ve starobylé dalmatské vesnici Primošten Burni |
Návaznost na přírodu a přírodní zdroje je charakteristická pro jadranskou stravu, a to v oblastech rybolovu a zemědělství, a je tedy třeba i v budoucnosti podporovat její další rozvoj. Nejrůznější znalosti a dovednosti spojené se stravou a stravováním na Jadranu je nutno zachovat a předat dalším generacím tak, aby se neztratila uprostřed dnešního moderního odlišného způsobou života a životního stylu. Strava má i významný podíl na oslavách, slavnostech a událostech a jiných rituálech, a tudíž v současnosti i na turistické nabídce, a tento podíl je třeba soustavně posilovat.
Olivy a vinná réva jsou kultury, které se již po staletí pěstují v oblasti Jadranu, a mnohostranně se používaly i při přípravě stravy. Kromě přilehlého vnitrozemí je na ostatních částech území neopominutelnou součástí stravy ryba a mořské plody a některé druhy masa (skopové, kozí, drůbeží, vepřové a v některých oblastech i zvěřiny). Různá zelenina, některé luštěniny, obiloviny a semena různých divokých travin a středomořské byliny je doplňují. Byliny se používají i k léčebných účelům. Mléčné výrobky se zpracovávají v různé produkty, z nichž nejdůležitější jsou sýry (ovčí, kozí a kravské).
 Důležitá součást stravy - zelenina |
Pro sváteční příležitosti se připravují i sladkosti, vedle různých zákusků a koláčů též záviny a dorty, jejichž nezbytnou ingrediencemi jsou místní produkty – ořechy, mandle, med, sušené a čerstvé ovoce a plody, svatojánský chléb a jiné.
Strava měla vždy v minulosti i společenskou úlohu – iniciovala směnu potravin mezi rodinami zaměřenými buď spíše na rybolov nebo spíš na zemědělství a zahradnictví nebo přispívala k zmírňování ostrých protikladů mezi zámožnějším a chudším obyvatelstvem. K tomu přispívalo i společné úsilí při sklizni úrody (vinobraní, sklizeň oliv aj.). Na veškerém dětí se podílely všechny generace, smývaly se rozdíly mezi nimi. Děti se tímto způsobem již od malička připravovaly na soužití s přírodou a využívání jejích zdrojů.
 Dalmatské produkty - olivový olej, med a levandule (Hvar) |
Vedoucí úlohu v tradiční jadranské kuchyni měla žena a i dnes jí přísluší významná úloha v uchovávání tradice.
Dovednosti a znalosti přípravy středomořské stravy s jejími zvláštnostmi a specifiky se v minulosti přenášely z generace na generaci ústně; v poslední době se tak děje různou formou písemnou i využíváním nových médií.
Středomořská strava je v poslední době běžnou stravou každodenní, ale především při společných oslavách a akcích. Určitými změnami však prochází díky ekonomickým proměnám. Tak zatímco ještě v polovině 20. století se masou objevovalo na stolech místních domácností jen o nedělích a svátcích, v posledních dvaceti a třiceti letech je běžnou součástí i každodenní stravy. Nebo chléb se pekl jednou týdně pro celou domácnost (a to z vlastních obilovin); to se změnilo snížením počtu obyvatel v zemědělství, větší dostupností průmyslově zpracovávaných zemědělských a potravinářských výrobků a v případě ostrovů i lepší obchodní komunikací ostrovů s pevninou a zlepšením jejich dopravní provázanosti.
 Tradiční připrava pokrmu v ohništi pod poklopem (pod pekom) |
Potravinová soběstačnost jadranských domácností, charakteristická pro válečné a poválečné období 20. století, a tím i těsnější návaznost stravy na přírodu a sezónní přírodní rytmy již zdaleka není tak patrná. Ale důraz na ekologickou hodnotu středomořské stravy toto propojení opět zdůrazňuje. Tak se například vrací některé polozapomenuté kultury a plodiny, znovu přicházejí ke cti staré recepty a receptury například na doplňky stravy nebo i léčebné přípravky z divokých bylin a podobně.
Stále je na Jadranu přítomen značný rozdíl mezi každodenní a sváteční stravou, přičemž větší rozdíly nastaly mezi každodenní, než tou sváteční stravou. Na uchování tradiční sváteční stravy mají významný vliv rituály, ať již rodinné nebo náboženské (ty zejména), které tak významně přispívají k uchování tradic.
Zdroj informací:
- Ministerstvo kultury Chorvatské republiky (Ministarstvo kulture): www.min-kulture.hr
