Malebné městečko a oblíbené letovisko Veli Lošinj na ostrově Lošinj bude i letos dějištěm lidové slavnosti zvané "Veloselské letní zvyky" (Veloselsko ljetne užance). Označení "veloselské" připomíná původní název městečka – Velo Selo.
Slavnost se každoročně koná 30. července července od 18 hodin v přístavu, přímo v centru městečka Veli Lošinj.
Počátky hojně navštěvované akce sahají do začátku 20. století a její program je stále bohatší. Hlavním bodem slavnosti jsou různé sportovní soutěže v zábavní formě. Diváci se vždy dobře baví při jednolitých disciplinách a mnohdy se jich také zúčastňují.
Veli Lošinj
Soutěží se v chůzi po kluzkém kmeni postaveném jako kladina nad vodou z jednoho břehu zátoky na druhý, běhu s vajíčkem na lžíci, skákání v pytlích, přetahování lana družstvy závodníků, plavání, závodu kajaků a podobně. Nejatraktivnější je tzv. Veloselská alka, která svým názvem připomíná je proslulou Sinjskou alku - soutěž jezdců na koních, kteří v plném trysku se pokoušejí zasáhnout kopím kroužek (tzv. alku) zavěšený na laně nad závodní dráhou (viz článek: Sinjská alka, součást světového nehmotného dědictví lidstva). Princip je tu stejný: cílem je zasažení alky dřevěným kopím, avšak místo na koni sedí závodník ve stavebním kolečku, které v běhu tlačí jeho kolega.
Samozřejmě nebude chybět dostatek jídla a pití, které budou nabízeny ve stáncích na několika místech.
Veli Lošinj
Městečko Veli Lošinj je pozoruhodné i řadou historických památek. Hned u přístavu se nachází obranná věž z 15. století, která v době četných loupeživých pirátských nájezdů sloužila obyvatelům vesnice jako bezpečné útočiště. Nyní je v ní umístěno Lošinjské muzeum (Lošinjski muzej), jehož sbírky připomínají slavnou mořeplaveckou minulost i nález cenné antické sochy Apoxyomena ve vodách u ostrova Lošinje. Kolem románského kostelíka sv. Mikuláše (Sveti Nikola) se již ve 14. století začalo tvořit původní jádro obce, které se pak šířilo kolem velološinjské zátoky. Od 17. století obec bohatla díky mořeplavbě – právě zdejší zámožní kapitáni si tu nejen stavěli svá sídla, ale byli též donátory především církevní výstavby. Svědčí o tom např. kostel sv. Antonína Poustevníka (Sveti Antun Pustinjak) v přístavu a jeho bohatý barokní inventář. Za pozornost stojí také chráněný lesopark Pod Javori o jehož vznik se zasloužil habsburský arcivévoda Karel Štěpán, kteří si tu v roce 1885 nechal postavit zimní rezidenci. Ta dnes slouží jako sanatorium pro nemoci dýchacích cest (Lječilište Veli Lošinj).
Fotogalerii z minulých ročníků si můžete prohlédnout na stránkách: Turistička zajednica Grada Malog Lošinja
Zdroj informací:
