V městě a příjemném letovisku Novi Vinodolski začala sanace věže "Kvadrac" (též nazývané "Turnac"), která je pozůstatkem původního hradu - kaštelu. Jedná se o společný projekt Národního muzea a galerie (Narodni muzej i galerija Novi Vinodolski) a města Novi Vinodolski. Věž je chráněnou kulturní památkou, a proto veškeré směny a úpravy v ní prováděné podléhají schválení památkářů. Zatím se počítá na renovaci s částkou půl milionu kun. Na financování se podílí i Ministerstvo kultury.
Novi Vinodolski
Sbírkový fond zdejšího muzea je významný, neboť součástí jsou i některé důležité předměty a dokumenty, mimo jiné slavný Vinodolský zákoník (Vinodolski zakon), sestavený v roce 1288 v jednom ze sálů zdejšího hradu. Je sepsán hlaholicí a sestaven v čakavském dialektu chorvatštiny. Obsahoval ustanovení trestního práva, podle nichž se ve Vinodolu soudilo až do roku 1850. Je to první kodex Slovanů vůbec a významná právně historická památka (vystavena je jen jeho kopie). Pozoruhodné jsou i památky spojené s rodinou Mažuranićů, především s bánem a spisovatelem Ivanem Mažuranićem a spisovatelkou Ivanou Brlić-Mažuranić.
Původní hrad založila ve 13. století jako jedno ze svých sídel knížata z Krku, tedy šlechtická rodina Frankopanů, což byl jeden z nejmocnějších a nejbohatších feudálních rodů v Chorvatsku. Frankopanové byli i vládci přilehlého vnitrozemského úrodného kraje Vinodol a hrad měl chránit právě přístup od moře do Vinodolu, především před nájezdy Uskoků (podrobněji v článku: Uskoci - hrdinové i piráti). V podhradí se pak v průběhu staletí rozrůstalo městečko Novi Vinodolski.
Novi Vinodolski, věž Kvadrac
Hrad prošel několika drobnějšími úpravami a renovacemi, ale v podstatě se až do roku 1671 zachoval ve své původní podobě. V tom roce došlo ke spiknutí chorvatských velmožů proti Habsburkům. V jeho čele stáli ti nejvlivnější – zástupce rodu Frankopanů Franjo Krsto Frankopan a zástupce Zrinských Petar Zrinski. Po potlačení povstání byli oba vůdci revolty popraveni a jejich majetky přešly pod správu rakouského dvora. Od té doby hrad jen chátral a poslední rány mu zasadilo zemětřesení v roce 1750.
Koncem 18. století bylo rozhodnuto, že se většina hradu včetně dvou věží v severní části zbourá. O sto let později následoval stejný osud válcovou věž zvanou Rondela. Ponechána byla jen malá část hradu a věž Kvadrac. Po přestavbách začátkem 20. století dostaly tyto zbytky svou dnešní podobu. V prostorách věže a přilehlé části hradu byla umístěna škola a správa města. Později školu nahradily muzeální sbírky, galerie, knihovna a čítárna. Střecha věže se využívala jako vyhlídkové místo, kde byl umístěn panoramatický dalekohled. V osmdesátých letech minulého století začala vlhkost ve starobylých prostorách věže Kvadrac ohrožovat exponáty, takže se musely zdejší instituce ze všech jejích čtyř pater vystěhovat a zbyly jim jen dvě patra přilehlé části hradu. Všechny místnosti věže zůstaly prázdné.
A teď konečně díky společnému úsilí a společnému projektu města a zdejších kulturních institucí již obnova začala. Osmnáct metrů vysoká věž znovu získá původní vzhled, jaký měla v 19. století. O tom, jaké expozice budou ve věži umístěny, není ještě rozhodnuto. Jisté však je, že ožije horní vyhlídková plošina věže – kdysi symbol města Novi Vinodolski, která novými pohledy na město a okolí obohatí zdejší turistickou nabídku.
Zdroj informací:
- Novi List: www.novilist.hr
- Turistické sdružení města Novi Vinodolski (Turistička zajednica grada Novi Vinodolski): www.tz-novi-vinodolski.hr
