Na Mezinárodní den supů, který se již pravidelně slaví první sobotu v září, připravily příspěvková organizace Primorsko-goranské župy "Priroda", Zoologická zahrada města Záhřebu a sdružení "Biom" třídenní zajímavý program. Konal se jak v záhřebské zoologické zahradě, tak v osadě Beli na ostrově Cres, kde se nachází "Návštěvnické centrum Beli" (Centar za posjetitelje Beli) zabývající se ochranou ohrožených supů bělohlavých. Kromě dnů otevřených dveří, přednášek o kvarnerských supech a tvůrčích dílen pro děti bylo na programu i předání ocenění zachráncům supů bělohlavých v tomto roce. Jeden z nich jich letos zachránil dokonce šest. Ředitelka organizace Priroda poděkovala i všem majitelům člunů a výletních lodí v okolí, kteří s velkou opatrností projíždějí kolem skal, kde supové hnízdí. Díky nim všem bylo letos zachráněn rekordní počet jedenáct supů. Ti se zotavují ve voliérách Návštěvnického centra v Beli a jakmile se uzdraví, vypustí je pracovníci centra volné přírody.
Supi bělohlaví (Gyps fulvus) jsou mrchožrouti, živí se tedy výhradně zdechlinami ovcí, ale sami je nezabíjejí. Jsou silně ohroženi vyhynutím. Jejich poslední nevelké komunity se vyskytují právě na ostrově Cres, kde hnízdí na vysokých pobřežních skalách. Supí rezervace se nacházejí na dvou lokalitách východního pobřeží.
Sup bělohlavý
Pozoruhodný je jejich specifický způsob života. Supi jsou věrni svým celoživotním partnerům. S tím, kterého si vyberou, žijí pak až do konce jejich života. Zdržují se v malých koloniích většinou dvou až pěti párů a společně hnízdí na skalách nad mořem. Dobu těsně před pářením tráví páry výhradně spolu, při "svatebních" letech obvykle v listopadu. Při těchto letech je možno je vidět, jak létají těsně nad nebo nebo těsně vedle sebe.
Samička snese ročně jen jedno vajíčko, o které oba partneři společně pečují dva měsíce. Mládě zůstává v hnízdě přibližně čtyři měsíce, po které je rodiče krmí, živí a pečují o ně. Po třech měsících se mládě učí létat, využívat vzdušných proudů a hledat si potravu. Obvykle v srpnu nebo v září se mladí supové vydají na pětileté toulky po Evropě, Asii a Africe. Není například výjimkou, že doletí až do 4 000 kilometrů vzdáleného afrického Čadu.
Po pěti letech, kdy dosáhli pohlavní zralosti, se tito tuláci vracejí domů, na Cres, aby zde založili rodinu. Vrací se jich však jen velmi málo, neboť jejich úmrtnost na těchto cestách je vysoká. Z padesáti jedinců se jich vrací tak čtyři až pět.
V Návštěvnickém centru v Beli pečují o nemocné a poraněné supy, které na pobřeží najdou dobrovolníci, rybáři nebo majitelé lodí. K úrazům dochází především u mladých supů v době, kdy se učí létat. Někdy nezvládnou let, na který se vydali, a zřítí se do moře nebo na skály. Poranění nebo vysílení ptáci nejsou schopni odletět a bez pomoci by uhynuli. Uzdravení jedinci jsou pak po rehabilitaci vypuštěni zpět do volné přírody, ke svobodnému životu. Vzhledem k tomu, jak jsou supi bělohlaví ohroženi vyhynutím, je záchrana každého jedince v creském centru velmi záslužná.
Informace (FB): Centar za posjetitelje Beli.
Zdroj informací:
- Novi list: www.novilist.hr
- Návštěvnické centrum Beli (Centar za posjetitelje Beli): wwww.facebook.com/EkocentarBeli/
Související článkyCres, ostrov neporušené divoké přírody |
