Letos v létě byla dokončena obnova historického komplexu Lazaretů (Lazareti), který se nachází v části Dubrovníku zvané Ploče, východně od historického městského jádra. Toto někdejší karanténní zařízení bylo postaveno v 17. století, aby chránilo obyvatele Dubrovníku před epidemiemi smrtelných nakažlivých nemocí.
V polovině 14. století postihla postupně celou Evropu pandemie moru. Bylo to v době velkého hospodářského rozmachu Dubrovnické republiky, který spočíval především na rozvoji mořeplavby a obchodu, na pevnině i na moři. Dubrovník tak byl cílem vysokého počtu návštěvníků – obchodníků, cestujících a zboží. Již v samém začátku pandemie rozhodlo vedení města jako první na světě o zavedení karantény jako prvním preventivním opatření k ochraně místního obyvatelstva (bylo to v srpnu roku 1377). Podle tohoto opatření nesměl nikdo, kdo přijel do Dubrovníku ze zemí postižených morem, vstoupit do města dříve, než strávil třicet dní na jednom z malých ostrůvku v moři u Cavtatu (byly to ostrůvky Mrkan, Supetar a Bobara). Pro značnou vzdálenost ostrůvků od Dubrovníku, ale i ze strategických důvodů byla začátkem 15. století přestěhována karanténa na poloostrov Danče západně od města.
Přestože již při budování karantény se počítalo s dalším rozvojem obchodu, ukázalo se již v následujícím století, že ani tato karanténa nestačí. Nové zařízení mělo vzniknout na ostrůvku Lokrum, ale nakonec rozhodla vláda republiky o velkorysejším řešení – o vybudování karantény na východním okraji Dubrovníku. Lazarety se začaly stavět v roce 1627 a dokončeny byly za dvacet let. Komplex Lazaretů se skládal z deseti síní (ladje), z nichž největší je 120 metrů dlouhá a 25 metrů široká, pěti vnitřních nádvoří a dvou patrových domků po stranách. Od ostatního světa je oddělovala vysoká zeď. Současně se zvýšil počet dní, které musel každý návštěvník strávit v karanténě, ze třiceti na čtyřicet dní.
Dubrovnická vláda přikládala tomuto zařízení velkou důležitost. Dbala o pravidelnou řádnou údržbu všech částí Lazaretů. Poslední větší architektonickou úpravou prošly Lazarety v roce 1784. Za francouzské okupace byl provoz v karanténě přerušen, opět obnoven byl za rakouské správy. Svou činnost Lazarety zastavily pak v roce 1872.
Současná oprava a komplexní rekonstrukce Lazaretů probíhala řadu let a dokončena byla v rámci projektu "Lazarety – kreativní čtvrť Dubrovníku", který zahrnoval obnovu posledních tří síní. Investice v hodnotě 34 miliony kun z větší části pokryly finanční prostředky z fondů Evropské unie. Partnery projekty byly kromě města Dubrovníku a turistického sdružení také kulturní a humanitární organizace, která sídlí v Lazaretech, například Art Radionica Lazareti, humaninární sdružení Deša, studentské divadlo Lero, folklorní soubor Lindjo a další.
Historický areál Lazaretů bude nyní sloužit kultuře a umění. Nové kulturní centrum bude zdůrazňovat symbiózu kulturního dědictví s moderní uměleckou tvorbou s cílem, že se stane místem živé kultury města Dubrovníku a že přispěje k udržitelnému rozvoji na lokální a regionální úrovni. Jsou tu k dispozici multifunkční sály pro konání různých kulturních akcí a festivalů, virtuální muzeum, výstavní a galerijní prostory, scény pro divadelní a taneční představení, místa pro dílny a vzdělávací akce.
Dne 28. července konečně nastal dlouho očekávaný den, kdy byly Lazarety slavnostně otevřeny. Na tuto slavnost se sjeli přední představitelé Chorvatské republiky, města Dubrovníku a zástupci institucí, sdružení a organizací. Na úvod slavnostního otevření připomněl starosta Dubrovníku, jak mimořádně důležité je pro město dokončení projektu. I nejvážnější host, chorvatský předseda vlády Andrej Plenković, zdůraznil význam Lazaretů pro další kulturní a umělecký rozvoj Dubrovníku, který je jedním z nejznámějších měst Chorvatska. On i několik ministrů vlády, kteří jej doprovázeli, ocenili bohatý program, který byl pro zahájení připraven.
Informace o projektu: Lazareti
Vstup do On-Line katalogu CK Vítkovice Tours: Dubrovník
Zdroj informací:
- Město Dubrovník (Grad Dubrovnik): www.dubrovnik.hr
- Lazareti: www.lazaretihub.com
- Dubrovnik Press: www.dubrovnikpress.hr
