Sjezdy divokých řek

Na některých divokých horských řekách lze s úspěchem podnikat oblíbené sjezdy divoké vody na raftech, na kanoích či na kajacích nebo na vorech. K takovým řekám patří především Cetina v Dalmatském Záhoří nad Splitem a Zrmanja v Severní Dalmácii, kterým se věnujeme podrobněji. Věnujeme se i řekám ve vnitrozemí, dál od pobřeží.

Zrmanja

Cetina

Cetina je po Neretvě nejdelší a vodou nejbohatší řeka jadranského úmoří. Tato nejdivočejší krasová řeka, protékající Dalmatským Záhořím, dlouhá 104 km, pramení několika ponornými řekami v Dinárském pohoří, vlévá se do moře u Omiše ve Střední Dalmácii.

Po svém poměrně dlouhém toku řeka vytváří několik velmi působivých soutěsek: Gornjačka, Dragovićka, Derventska, Obrovačka (u městečka Obrovac Sinjski), Triljska (u městečka Trilj) a Zadvarska (u městečka Zadvarje).

Řeka Cetina

Nejvyužívanějším úsekem řeky pro sjezdy je dolní tok od mostu v Podgrade ležící několik km po proudu od Zadvarje (informační centrum), až po Radmanovy mlýny (Radmanove mlinice) - velmi malebné přírodní zákoutí a oblíbený výletní cíl, s typickou skalní pyramidou, která se nad ní vypíná. Řeka zde protéká kaňonem a tvoří četné vodopády, peřeje, kaskády. Raftařské agentury nabízejí sjezdy řeky na raftech v úseku dlouhém 8 km Slime (Pensići) - Radmanove mlinice (viz tematický článek: Dobrodružství na řece Cetině).

Střední část řeky mezi Blatem na Cetini a Zadvarjem má velký spád, Cetina zde vytvořila ve vápencích asi 8 km dlouhou a 50 m hlubokou soutěsku. Několik km proti proudu od Zadvarje se nalézají působivé vodopády Gubavice, které se staly vyhledávanou turistickou atrakcí. Vodopády se skládají se z Velike Gubavice (48 m) a Male Gubavice (7 m). Pod vodopádem je pěkná krasová jeskyně, pak následuje kaskáda. Východiskem pro sjezdy střední části Cetiny je Trilj (organizují se i plavby na vorech) nebo Blato na Cetini.

Rafting na Cetině

Na horním toku bývá nejčastějším východiskem obec Trilj s krásným kaňonem nebo ještě výše město Sinj. Jezdí se i na kanoích, na kajacích a také na vorech.

Posledních 5 km před ústím u Omiše je využíváno pro vyjížďky do kaňonu (možno i motorovými loděmi). K atrakcím zde patří kromě impozantního kaňonu i skalní brána a jeskyně s netopýry.

Vody Cetiny se částečně využívají k hydroenergetickým účelům (na horním toku je vodní elektrárna Peruča, na dolním toku, před ústím do moře pak Zakučac, též nazývaná Split). Bývá proto v kaňonu po většině roku poměrně málo vody (malý spád, vodopády Gubavice v létě téměř bez vody).

Zrmanja

Zrmanja při nižším stavu vody

Zrmanja je krasová řeka v Severní Dalmácii, 69 km dlouhá. Pramení na úpatí jihovýchodního Velebitu, vlévá se do Novigradského moře. Její kaňon označují milovníci přírody za jeden z nejpůvabnějších v celé Evropě. Jsou tu nádherné divoké peřeje, slapy a vodopády.

Horní tok protéká široký údolím, od Zvonigradu tvoří krásný vápencový kaňon až do svého ústí. Řeka je splavná pro malé lodě až do Obrovce a vytváří několik stupňů s vodopády (Veliki Buk - 10 m), kaskádami a peřejemi, divoká soutěska tvoří překrásnou scenérii. V Muškovcích (5 km proti proudu od Obrovce) je přečerpávací vodní elektrárna.

Nejhezčím a vodáky nejvyužívanějším úsekem je z městečka Ervenik až k přehradě Muškovci, s četnými peřejemi a vodopády. V turistických příručkách znalci vyzdvihují zejména poslední úsek od městečka Kaštel Žegarski k přehradě Muškovci. Sjezdy se doporučují začátkem léta (nejvhodnější podmínky pro sjezdy na raftech jsou do června, pak již řeka nemusí mít dost vody (koncem léta jen na kanoích či kajacích).

Vápencový kaňon od Obrovce k ústí má spíše charakter severského fjordu a stal se pro svou impozantnost turistickou atrakací. Příkré srázy kaňonu dosahují výšky až 200 m. Tento úsek je však nesplavný.

Před plavbou se doporučuje informovat se u místních turistických organizací (turistička zajednica), zejména o stavu vody. Pro sjezd na raftech se doporučuje doprovod místního zkušeného skippera.

Vnitrozemské řeky

Zrmanja v plné síle

Vodáci rádi jezdí z některých letovisek v Istrii, Kvarneru a Chorvatského přímoří do vnitrozemí na řeky Kupu, Dobru, Koranu, Mrežnici nebo Mirnu.

Řeka Kupa, její horní tok v Gorském kotaru se sjíždí na raftech a kanoích. Podle vodního stavu se může sjíždět v Gorském kotaru i řeka Čabranka.
Řeka Dobra v severovýchodní části Gorského kotaru je vodáky nejnavštěvovanější řeka v Chorvatsku. Pro rafty je vhodný divoký úsek řeky od hydroelektrárny Gojak do obce Lešće. Jezdí se i na kajacích, ale při vysokém stavu vody je řeka pro kajaky příliš divoká a nebezpečná.
Řeka Korana mezi Karlovcem a Plitvickými jezery. Slapy a peřeje Korany sjíždějí ctitelé raftingu od pozdního jara do raného podzimu. Jezdí se i na kajacích.
Řeka Mrežnica jihozápadně od Karlovce patří k nejčistším a nejkrásnějším. Vyhledávají ji hlavně kajakáři, ale i raftaři. Možno skákat z vodopádů až 10 m vysokých.