 Pučišća na Brači, kamenolom |
O tom, že kámen z ostrova Brače je výborným stavebním materiálem, věděli již staří Římané. Jejich hlad po kvalitním kameni byl obrovský - byli nenasytnými staviteli měst, domů a paláců, pevností a opevnění, chrámů, mauzoleí, amfiteátrů a divadel, potřebovali jej k výrobě sarkofágů a náhrobních stél, k dláždění ulic a silnic a k mnoha dalším účelům. A ostrov Brač, který se nacházel v poměrné blízkosti hlavního střediska římské provincie Dalmácie, Salon, poskytoval mimořádně kvalitní bílý kámen. A to v množství prakticky nevyčerpatelném.
 Pučišća, kámen na každém kroku |
Římané těžili především ve třech velkých kamenolomech u Škripu (směrem na Splitskou); známe je pod názvy Rasohe, Zastražišće a Plate a dnes jsou již dávno opuštěny. Ale přesto je turisté navštěvují, či spíše jejich pozůstatky - hlavně ten první, kde je do jedné ze skalních stěn vytesána postava Herkula. Za Říma se však těžilo i v okolí dnešní obce Pučišće (viz výlety z Postiry).
Práce v lomech byl vždy namáhavá, a tak v římských lomech pracovali pod dozorem vojáků jen otroci. Kámen se dopravoval do blízké bračské osady Splitska, kde se nakládal a vozil na speciálních plavidlech do dnešního Splitu.
Z bračského kamene je vystavěn splitský Diokleciánův palác, bračský kámen byl použit i na stavbu většiny domů v Salonách (dnešní Solin), na amfiteátr a další veřejné stavby. Z bračského kamene jsou i raně křesťanské baziliky.
Ve Škripu byla za Římanů největší dílna na výrobu sarkofágů na jadranském pobřeží. Ještě dnes je na okraji Škripu a po jeho okolí roztroušeno dost sarkofágů, většinou nedokončených polotovarů.
 Menší kamenolom u obce Selca |
I za středověkého chorvatského státu byla potřeba kamene dost velká, ale stoupla zejména potom, když se v Dalmácii a na ostrovech stali pány Benátčané. Pod jejich ochranou se obyvatelstvo stěhovalo zpět na pobřeží z vnitrozemí, kam uteklo v době tureckého nebezpečí. Stavěly se domy, paláce, kostely a katedrály, opevněné zámky-kaštely, útočištní a obranné věže; stavělo se jak na Brači, tak i na celém jadranském pobřeží. Kámen se samozřejmě vozil i do Benátek.
Při těžbě a opracovávání kamene byla zavedena dělba práce. Kámen těžili tzv. kavaduri, zhruba jej opracovávali žbacaduri, čistili jej, dopravovali a nakládali manavali.
 Pučišća, budova kamenické školy |
Hlavními středisky těžby kamene se staly obce Pučišća se svými třemi velkými kamenolomy - Veselje, Punta a Kupinova (všechny při pobřeží, severovýchodně od obce), a Selca (viz výlety ze Sumartinu) se dvěma hlavními kamenolomy - Sveti Nikola a Žaganj-dolac.
Kámen z bračských lomů je snadno opracovatelný, vhodný i pro nejjemnější práce, přitažlivá je i jeho čistě bílá barva. Není divu, že po něm byla poptávka všude ve světě: z bračského kamene jsou např. katedrály v Šibeniku a Trogiru, téměř všechny veřejné budovy ve Splitu, parlament ve Vídni, parlament v Budapešti, Bílý dům ve Washingtonu, mnoho státních a veřejných budov v Bělehradě, hotely na černohorském pobřeží i v Soči na pobřeží Černého moře, a též hotel Panorama v Praze.
 Veřejná prostranství bračských měst zdobí řada plastik z kamene (Povlja) |
Těžba kamene není ani dnes hračkou, i když největší dřinu obstarávají stroje a další zařízení. Když se najde neporušený kamenný celek a odstraní z něj zemina, započne se s vlastní těžbou - láme se na velké bloky, které se pak dopravují buď přímo k místu zpracování v bezprostřední blízkosti, nebo na lodě k další přepravě.
V Pučišćích je v kamenolomech zaměstnána skoro polovina obyvatelstva, ale z kamene vlastně žije většina obyvatel. Lomy jsou privatizovány, klesá podíl lidské práce, a tím i dřiny. Většinou se dnes prodávají celé bloky kamene, méně hotové výrobky.
 Suvenýry z bračského kamene |
V Pučišćích je střední odborná kamenická škola (Klesarska škola), jediná svého druhu v Chorvatsku. Její absolventi mohou po maturitě studovat na vysokých školách příslušného typu, mnozí pak podnikají samostatně v oboru zpracování kamene. Mnoho rodin v Pučišćích proslulo kamenickou tradicí. Pocházel odtud například významný chorvatský sochař první poloviny minulého století Branko Dešković (viz tematický článek: Galerie výtvarného umění v letovisku Bol na Brači).
Kamenické dílny vyrábějí z bělostného bračského mramoru různé suvenýry, např. vázy, hmoždíře, mísy, popelníky, svícny, přívěsky nebo těžítka, které se prodávají se ve stáncích a prodejnách nejen na ostrově Brači, ale i na dalších středodalmatských ostrovech a na pobřeží.
Oficiálně nejsou kamenolomy, v nichž se pracuje, otevřeny pro veřejnost. Pokud chcete některý navštívit, nemusí vás jeho pracovníci kvůli bezpečnosti do areálu pustit. Záleží na jejich benevolenci.
 Pučišća, kamenolom z dálky |
