Těsně před koncem loňského roku přijala chorvatská vláda Program výstavby a údržby veřejných cest na období od roku 2005 do roku 2008, ve kterém mj. stanovila priority ve výstavbě dálnic. K nim patří dálnice dokončení dálnice Záhřeb - Split a její pokračování do Ploče, koridor Vc od hranic s Maďarskem přes Osijek k hranicím s Bosnou a Hercegovinou a dálnice Záhřeb - Sisak a další. Společnost Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste, HAC) plánuje za toto období postavit dalších 257 km dálnic. Náklady se předpokládají ve výši více než 11 miliard kun.
Mapky chorvatských dálnic:- Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste)
- Ministerstvo moře, cestovního ruchu, dopravy a rozvoje (Ministarstvo mora, turizma, prometa i razvitka)
Rok 2005
Do konce června bude dokončena celá dálnice Záhřeb - Split, dlouhá 375,7 km. V severní, tj. lické části dálnice bude otevřen tunel Mala Kapela dlouhý 5780, nejdelší tunel celé dálnice. V jižní, tj. jadranské části dálnice bude dán do provozu poslední chybějící úsek Pirovac - Skradin - Šibenik - Vrpolje (celkem 33,5 km) s mostem přes řeku Krku u Skradinu (dlouhý 391 m, vysoký 66 m). Je třeba dodat, že motoristům zatím bude v tunelu Mala Kapela sloužit pouze jeden tubus tunelu s obousměrným provozem, stejně jako u tunelu Sveti Rok.
Dálnice Záhřeb - Split
V r.2003 se začala budovat dálnice z Matulji u Rijeky na sever do obce Rupa u hraničního přechodu se Slovinskem, dlouhá 16,3 km. Již je v provozu úsek Matulji - Jušići - Jurdani. Po dokončení bude mít dálnice návaznost na istrijskou dálniční soustavu, tzv. Istrijský ypsilon (přes dálniční uzel Matulji), dále na dálnici Rijeka - Záhřeb (přes dálniční uzel Orehovica).
Problémem zůstává úsek od dálničního uzlu Rupa k hraničnímu přechodu Rupa/Jelšane (1,5 km), kde je nutná spolupráce se slovinskou stranou a další pokračování dálnice Slovinskem až k dálnici Lublaň - Koper. Ve slovinských plánech zatím není tato výstavba zahrnuta. Chorvatsko tedy vybuduje dočasnou spojnici mezi dálničním uzlem Rupa, státní silnicí D8 a současným hraničním přechodem.
V květnu bude dán do provozu další úsek dálniční soustavy v Istrii, tzv. Istrijského ypsilonu, a to úsek Medaki - Višnjan - Nova Vas - Buje - Umag, dlouhý 42 km. Tím bude dokončeno západní rameno "ypsilonu" - dálnice vedoucí vnitrozemím Istrie od městečka Buje na severu až do Kanfanaru, kde se spojuje s již dokončeným východním ramenem vedoucím z Rijeky. V jižní části zbývá vybudovat úsek z Vodnjanu do Puly, který je v plánu na rok 2006. K "Istrijskému ypsilonu" je třeba poznamenat, že se nejedná o dálnici v pravém slova smyslu, není tedy dálnicí o plném profilu. Má pouze poloviční profil a Chorvaté jí říkají "poluautocesta" (polodálnice), v naší terminologii silnice pro motorová vozidla. Kromě tunelu Učka není zatím "Istrijský ypsilon" zpoplatněn.
Rok 2006
V r. 2006 bude uvedena do provozu celá dálniční soustava v Istrii, tzv. Istrijský ypsilon. Bude dokončena výstavba nejjižnějšího úseku z Puly do Vodnjanu (13 km). Celá istrijská dálniční soustava je tvořena dálnicí o polovičním profilu, jak jsme se již výše zmínili.
Pouze poloviční profil má rovněž část dálnice ze Záhřebu do Rijeky, která byla v loňském roce dokončena. Z její celkové délky 146,5 km je 91 km dálnicí o plném profilu a 55,5 km dálnicí o polovičním profilu. Plánuje se postupná výstavba plného profilu dálnice na místech, kde je pouze poloviční profil. Výstavba bude velmi náročná, neboť se jedná o úsek v hornaté oblasti Gorského kotaru. Plný profil na prvním úseku Bosijevo - Stara Sušica o délce 16 km má být dokončen v roce 2006. Do roku 2009 by měla mít dálnice požadované parametry po celé své délce.
V r. 2006 bude dokončena dálnice ze Záhřebu na hranice se Srbskem (Záhřeb - Lipovac), a to otevřením jejího posledního úseku Županja - Lipovac, dlouhého 29 km.
Rok 2007
Letos v červenci bude zahájena výstavba úsek dálnice z Krapiny k hraničnímu přechodu Macelj na dálnici Záhřeb - Macelj (na sever od Záhřebu k hranicím se Slovinskem) a dokončena má být ve druhém čtvrtletí roku 2007. Dálnice bude dlouhá 60 km. Zatím je v provozu úsek Zaprešić - Krapina. Na hranicích by měla navazovat na slovinskou dálnici do Mariboru, až i ta bude dobudována.
Již léta Chorvatsko avizuje svůj záměr postavit dálnici do Dubrovníka jako pokračování dálnice Záhřeb - Split a ve čtyřletém harmonogramu výstavby figurují první úseky, konkrétně dálnice Split - Ploče, která bude dlouhá 96 km. Na rok 2007 je naplánováno dokončení úseku Dugopolje (u Splitu) - Bisko - Šestanovac, dlouhého 37 km.
Mapka dálnice Split - Ploče
Jednou z hlavních chorvatských priorit na čtyřleté období je výstavba části dálnice na východě země od maďarských hranic přes Osijek k hranicím s Bosnou a Hercegovinou (BiH) a následně pak od hranic s BiH do Ploće, tzv. koridor Vc. V roce 2007 by měl být dokončen úsek Djakovo - Sredanci (23 km).
Rok 2008 a plány na další léta
Na dálnici Split - Ploče by měl být dokončen závěrečný úsek: Šestanovac - Zagvozd - Ravča - Ploče o délce 59 km.
O 28 km se rozšíří chorvatská dálniční síť vybudováním dálnice ze Záhřebu směrem k jihovýchodu: Záhřeb - Sisak (28 km).
Na výše zmíněném koridoru Vc od maďarských hranic přes Osijek k hranicím s Bosnou a Hercegovinou (BiH) a následně pak od hranic s BiH do Ploće by měl být dokončen úsek Osijek - Djakovo v délce 32 km.
V programu výstavby dálnic předchozí chorvatské vlády bylo vybudovat do r. 2008 dálniční úsek Rijeka - Žuta Lokva jako součást významné evropské komunikace, "Jadransko-jónské dálnice". Tento úsek by spojoval Rijeku směrem k jihovýchodu se splitskou dálnicí. Současná vláda však ve svém plánu s výstavbou nepočítá, což odůvodňuje vysokými náklady, které by si stavba ve velmi obtížné terénu vyžádala, ale pouze s přípravou projektu.
