V obecném povědomí našich turistů, kteří v době své dovolené na Jadranu neopomněli v posledních letech navštívit Dubrovník, byly ohromné škody, jež ochromily město a byly patrné ještě nedávno, spojeny výhradně s válečnými událostmi 90. let minulého století. Ale skutečnost je trochu jiná.
 Dubrovník z pevnosti Lovrijenac |
Je pravda, že hlavním viníkem obrovských škod v Dubrovníku byla srbsko-černohorská agrese, která zničila nebo poškodila jen ve městě samém skoro 70 procent všech městských objektů a způsobila tak škodu ve výši přes 18 mil. dolarů. Obnova škod si pak vyžádala náklady kolem 50 mil. dolarů.
 Kostel sv. Blažeje při rekonstrukci, v pozadí katedrála |
Dubrovník však byl ještě předtím, v dobách Titovy Jugoslávie, přesně 15. dubna 1979, postižen silným zemětřesením, jež rovněž způsobilo rozsáhlé materiální škody. Pokud jde o registrované kulturně historické památky města, bylo jich postiženo 1 350. Právě o pět let dříve, tj. roku 1974, byl Dubrovník zapsán organizací UNESCO do seznamu kulturního dědictví světa. Již od prvních dnů po zemětřesení začaly nejen ze všech koutů tehdejší Jugoslávie, ale i z celého světa přicházet finanční prostředky na obnovu postiženého Dubrovníka a byly zahájeny rekonstrukční práce.
Do roku 1991 se podařilo shromáždit celkem 90 mil.dolarů. Byla obnovena především katedrála, v níž byly při rekonstrukci objeveny pozůstatky ještě starší sakrální stavby, než byl první zdejší historicky známý kostel (archeologický průzkum, který zjistil velmi rozsáhlé zbytky byzantské stavby bohatě umělecky vyzdobené, posunul hlouběji do minulosti i samotný vznik města Dubrovníku). Rekonstruován byl i Knížecí palác, palác Sponza, muzeum Rupe, pobořené pevnosti městského systému opevnění a stovky dalších objektů.
Agrese Jugoslávské lidové armády na Dubrovník zastihla práce na obnově škod po zemětřesení v plném proudu, respektive před dokončením, a k ještě nezaceleným ranám po zemětřesení tak přidala nové obrovské válečné škody a ztráty, což rekonstrukci velice zkomplikovalo.
Dnes je možno říci, že obecně vzato byla dokončena i poválečná obnova zničených nebo poškozených paláců a domů, kostelů, klášterů, střech domů aj. Provádí se ještě sanace Biskupského paláce, kostela sv. Blažeje (Sveti Vlaho), dokončují se archeologické práce v podzemí katedrály tak, aby nové objevy byly zpřístupněny i veřejnosti, aj. A samozřejmě zbývá obnovit i desítky interiérů starých budov, které sice dostaly nový kabát, ale vnitřní obnova zatím provedena nebyla.
