Dubrovnické "Lazarety" - jejich historie a současnost

Chorvatsko... Články ... Témata ... Dubrovnické …
Publikováno: 13.06.2013
13.6.2013

Dubrovník
Dubrovník, Lazarety vpravo dole

Těsně za branou Ploče – východní bránou do starého města Dubrovníku, tedy bezprostředně za městskými hradbami, se nachází na mořském pobřeží poměrně rozsáhlý komplex kamenných budov. Jsou to tzv. Lazarety (Lazareti), někdejší středověké karanténní zařízení, které mělo chránit obyvatele Dubrovníku před zkázonosnými epidemiemi, které tehdy sužovaly celou Evropu. Ty mohly být do Dubrovníku, významného středomořského přístavu, střediska námořního i vnitrozemského obchodu a překladiště zboží, zavlečeny cizími kupci po moři i po souši.

Velká rada Dubrovnické republiky – Ragusy si byla již v době vrcholného středověku vědoma tohoto nebezpečí, především nákazy morem a malomocenstvím. Jejich potenciální nositeli mohli být jak samotní přijíždějící obchodníci, tak personál a doprovod karavan, tak samotné dovážené zboží. Dubrovník, stejně jako tehdy celá Evropa, žil již ve 14. století v neustálém strachu před „černou smrtí“ - morem, který vylidňoval celá obrovská území Evropy a decimoval její města (ostatně i české země postihla za vlády Karla IV., na přelomu 50. a 60. let 14. století strašlivá morová epidemie, jedna z nejhorších dokonce v celé evropské historii, při níž zahynula třetina až polovina všech jejich obyvatel).

Dubrovník
Dubrovník, Lazarety z městského přístavu

A protože ani Dubrovnická republika nebyla uchráněna morové metly, rozhodla se Velká rada chránit své obyvatelstvo vybudováním karanténní stanice. Výnosem z roku 1377 bylo rozhodnuto vybudovat ji na ostrůvcích Mrkan, Bobara a Supetar (před městečkem Cavtat). Zároveň vydala přísné karanténní zákony. Každý, ať to byl cizinec nebo občan Dubrovnické republiky, kdo přijížděl z oblastí ohrožených morem, musel strávit 30 dní v karanténě na uvedených ostrůvcích, případně na vzdálenějším ostrově Mljetu. Nedodržení těchto nařízení zejména v průběhu epidemií se trestalo smrtí.

Později ze strategických a geografických důvodů byla karanténní stanice přesunuta blíž k Dubrovníku, a to na poloostrůvek Danče (v roce 1457). Koncem 16. století padlo rozhodnutí vybudovat velký lazaret v bezprostřední blízkosti města, a to za branou Ploče. Trvalo to téměř 50 let, než byla nová centrální karanténní stanice, dnešní Lazarety, dokončena (v roce 1642). Současně byla prodloužena doba povinné karantény z 30 na 40 dní a byla ustavena stálá služba dohlížející na dodržování veškerých karanténních předpisů.

Lokalita, na níž byl komplex Lazaretů postaven, byla velmi výhodná, protože před mostem spojujícím předměstí Ploče s pevností Revelin byla konečná stanice všech karavan, spojujících Dubrovník s balkánským vnitrozemím. A právě na příchozí z vnitrozemí byly Lazarety zvlášť zaměřeny. Jedním z pozůstatků opatření Dubrovníku proti nebezpečným nákazám je i kostelík sv. Lazara těsně nad silnicí v předměstí Ploče, kde bylo záchytné středisko pro nakažené malomocenstvím. Po zrušení Dubrovnické republiky, za rakouského císařství, sloužily Lazarety po delší dobu jako vhodné místo pro trhy.

Dubrovník
Dubrovník, Lazarety od pevnosti sv. Jana

Celý komplex je obehnán vysokou zdí, kterou přerušují brány na pevninské i mořské straně. Skládá se z deseti síní (říká se jim tu ladje) , z nichž největší je 120 metrů dlouhá a 25 metrů široká, pěti vnitřních dvorů a dvou patrových domů na stranách.

V posledních třiceti letech se pro celý areál Lazaretů nenašlo plné vhodné využití a nebyla mu dána ani dostatečná péče. Jednotlivé síně sloužily k příležitostným výstavám, občasným kulturním akcím, byly sídlem několika kulturních sdružení, humanitárních společností a oblíbeného hudebního klubu (Club Lazareti). Z mnoha projektů na opravu a smysluplné využití tohoto pozoruhodného historického objektu se nerealizoval ani jeden. Před pár lety se uvažovalo o vybudování městského multimediálního muzea a jakési centrální recepci pro návštěvníky z velkých výletních lodí.

Současné vedení města Dubrovníku se rozhodlo situaci změnit, Lazarety obnovit a postarat se o jejich plné využití. Jednotlivé síně mají sloužit výhradně umění a kultuře, např. jako umělecká galerie, koncertní síň pro 200 osob, kongresová hala nebo jedna pro vystoupení známého dubrovnického folklorního souboru Lindjo. Stávající projekt, na jehož realizaci se již od září loňského roku pracuje a který si vyžádá 32 milionů kun, počítá s výměnou těch původních kamenných a dřevěných součástí staveb, které v průběhu času podlehly erozi a dalším nepříznivým podmínkám, budou postaveny nové krovy z kvalitního dřeva a zavedeny nové instalace. Jednotlivé síně získají moderní technické vybavení, aby splňovaly současné požadavky na pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Opětovné otevření Lazaretů je plánováno na jaro 2014.


Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat