 Falkuša |
Možná, že až budete letos trávit svou dovolenou na jadranském pobřeží, zahlédnete někdy zvláštní loď - plachetnici, která má vesla! Tak to budete mít štěstí, protože jde o věrnou repliku historické lodě, tzv. komižskou falkušu, která na světové výstavě EXPO 98 reprezentovala v roce 1998 v portugalském Lisabonu specifický typ chorvatských dřevěných rybářských plavidel. Odtud také pochází její jméno "Comeza Lisboa" (tedy Komiža Lisabon). Exemplář poslední falkuše, která se potopila při větrné bouři v roce 1986 v zátoce Porat na Biševu, je uložen v Rybářském muzeu v Komiži. Právě torzo této lodi posloužilo jako předloha při výrobě repliky.
Falkuša je dlouhá 9 metrů a široká necelé 3 metry. Byla určena pro rybolov na otevřeném moři. Používali ji rybáři z městečka Komiža na ostrově Vis, když lovili kolem ostrůvků blízkých i hodně vzdálených od mateřského ostrova, tedy až kolem ostrůvků Jabuka a Palagruža. Proto měly nejen plachty, ale i pro případ bezvětří (chorv. bonaca) i vesla. Měly jich čtyři, veslovalo se vestoje. Aby se na loď vešlo více ryb, mohly se podle potřeby zvýšit boky lodi o bočnice – dřevěné desky tzv. falky (odtud název falkuša), již se boky lodi zvýšily až o půl metru. Loď dosahovala rychlosti až 8 uzlů za hodinu a uvezla až 5,5 tun nákladu, tedy až 90 sudů nasolených ryb.
Falkuše se pro komižské rybáře stavěly ve hvarských loděnicích a používaly se až do poloviny minulého století.
Dnešní posádka falkuše Comeza Lisboa, jejímž mateřským přístavem je Komiža, je oblečena ve starých krojích rybářů z Komiže. Na lodi nechybí ani sudy na nasolování ryb, což byl po staletí nejobvyklejší, nejlevnější, nejjednodušší a nejtrvanlivější způsob uchování ryb. Na falkuši jsou také staré navigační přístroje, koše na ulovené ryby a další staré rybářské náčiní.
