Malý ostrov (rozloha 5,8 km2) vzdálený od městečka Komiža na ostrovu Visu 4 nám. míle jihozápadním směrem, od mysu Stupišće na jihozápadě Visu 2 nám. míle. Ostrov Biševo je kopcovitý - nejvyšší bod je Straženica 246 m. Uprostřed ostrova je nevelké úrodné polje, kde se pěstuje vinná réva a olivovníky. Severní část místy pokrývá borový porost. Ve stejnojmenné osadě žije nastálo jen 14 obyvatel a několik dalších v domcích rozesetých na pobřeží ostrova. Obyvatelé jsou zemědělci a rybáři. V posledních letech poskytují též služby cestovnímu ruchu. Biševské přístaviště s malým molem je chráněné před bórou i jugem. Zátoka Mezuporat, kde je molo pro přistávání výletních lodí, je chráněna pouze před jugem. Na ostrově je 14 jeskyň, z nichž je nejznámější proslulá Modrá jeskyně (Modra špilja či spilja). Ta je přístupná úzkou a nízkou skalní branou, ale jen za klidného moře. Jeskyně je dlouhá 31 m a široká 18 m. Světlo proniká do jeskyně skalním otvorem pod vodou a lomem paprsků vzniká nádherná hra barev od stříbřitě modrošedé po zelenomodrou. Intenzitou světelného záření může Biševská jeskyně soutěžit s proslulou Modrou jeskyní na Capri. Optimální světelné podmínky jsou dopoledne mezi 10. a 12. hodinou. Výlety sem pořádají cestovní agentury ze Splitu, Hvaru, Starého Gradu, Visu, Komiži (odtud je to nejlevnější) a dalších míst a orientují příjezd na místo právě na tuto dobu. V přístavu v zátoce Mezuporat (na východním pobřeží ostrova) turisté přesedají do menších člunů, kterými pak absolvují návštěvu jeskyně. Větší plavidla by nízkým vstupem do jeskyně neprojela. Dovnitř mohou vplouvat i individuální plavidla (nejčastěji gumové čluny z jachet), ale pouze na vesla. Do jeskyně se platí vstupné, ale v případě organizovaných výletů bývá většinou zahrnuto v ceně. Možnost potápění (Potápěčské lokality). Často se též navštěvuje tzv. Medvidina špilja či spilja. Své jméno dostala nikoli podle medvědů, ale podle tuleňů středomořských (latinsky Monachus monachus), chorvatsky morska medvjedica). Ti tady po staletí žili v dost vysokém počtu, ale dnes se tu již nevyskytují - patří mezi téměř vyhynulé obyvatele vod Středozemního moře (tematický článek: Tuleň středomořský se vrací na Jadran). Po přítomnosti tuleňů, byť krátké, zůstával na místě po dlouhou dobu specifický pach. Jeskyně je přístupná z moře poměrně velkým otvorem, ale prostor uvnitř jeskyně 160 m dlouhé se postupně zmenšuje. Úzký a nízký konec jeskyně ústí na malou pláž. Tady prý kdysi rádi pobývali i tuleni, když tu ještě žili. Medvědí jeskyně slouží dnes rybářům i rekreantům jako úkryt před nepohodou. Prvními obyvateli Biševa, o nichž jsou zprávy, byli benediktinští mniši, kteří se tu údajně usadili již v 9. stol. Postavili si zde na troskách byzantské pevnosti klášter s kostelíkem sv. Silvestra (Sveti Silvestar). Klášter byl po několika staletích opuštěn pro stálé nebezpečí nájezdů pirátů z Omiše; mniši přesídlili do Komiže. U zřícenin kláštera se dochoval kostel sv. Silvestra (Sveti Silvestar). Dnes je Biševo oblíbeným výletním místem (návštěva obou jeskyň, koupání a rybí pikniky), ale i místem pobytu milovníků vodních sportů, zejména sportovních rybářů. Dobrá je i možnost koupání, na mnoha místech ostrova jsou malé příjemné pláže. Vyhlášená pláž je v zátoce Porat na západním pobřeží ostrova, která je má písečné dno. Často tu zastavují lodě s turisty na celodenních výletech, aby se tu vykoupali a občerstvili v místní rybí restauraci. Na ostrově se lze ubytovat v soukromí. |
