Chorvatští potápěči dokončili objev českých potápěčů z dubna roku 2008, sestoupili k vraku obrněného křižníku "Giuseppe Garibaldi" z první světové války a nafilmovali jej. Nachází se v hloubce 125 metrů jihovýchodně od Dubrovníku (mezi Cavtatem a Molunatem), 5 km od pobřeží.
Je to nejhlouběji ležící vrak, jaký byl dosud nalezen na chorvatském Jadranu. Jde o válečnou loď z první světové války, kdy tuto chloubu italské námořní flotily potopila rakouská ponorka „U4“. Garibaldi v tomto prostoru ostřeloval před svým potopením železniční trať Sarajevo-Herceg-Novi v boce Kotorské, resp. její úsek Uskoplje – Zelenika.
Vrak lodi Tihany na ostrově Unije
Byl to mohutný obrněný křižník dlouhý 112 metrů, široký 18 metrů, vybavený 29 děly různých kalibrů. A právě boční 150 mm kasematová lodní děla pomohla potápěčům jej správně identifikovat.
Garibaldi plul ve skupině italských lodí z přístavu v Brindisi, které velel italský admirál Tifari. Jejich úkolem bylo vyřadit z provozu zmíněnou železnici. V době zásahu na něm bylo 578 členů posádky. Potopil se velmi rychle – tři minuty po zásahu torpédem. Celkem zahynulo 53 námořníků. Ostatní italské lodě se po zásahu „Garibaldiho“ ihned obrátily a vracely se do výchozího přístavu.
O tom, že se někde v této lokalitě nachází vrak italského křižníku, se vědělo, ale vrak se žádné expedici nepodařilo lokalizovat. V dubnu 2008 za Garibaldim vyrazila česká "Expedice Garibaldi 2008". Expedice se nejprve potápěla k vraku lodi Szent Istvan u ostrova Premuda, který filmovala, a později se přesunula do lokality v blízkosti Konavelských stěn, u Cavtatu. Jedním z důvodů, proč se skupina rozhodla právě pro křižník „Garibaldi“, byl mj. skutečnost, že velitelem ponorky U4, která Garibaldiho potopila, byl jeden z mnoha českých důstojníků v řadách námořnictva monarchie, kapitán Rudolf Singule. Během války dokázal potopit patnáct válečných lodí. Potápěčům se skutečně podařilo 28. dubna 2008 vrak najít v hloubce 125 metrů. Pro špatné počasí však mohli uskutečnit jen jeden ponor a nepodařilo se jim udělat ani kvalitnější snímky, o které tolik usilovali. O svém nálezu pak expedice informovala média.
V září 2008 se čeští potápěči znovu do Chorvatska vrátili se speciálním vybavením pro hloubkové potápění. Pokoušeli se potopit k vraku křižníku, aby získali filmový a fotografický materiál, ale tento pokus skončil tragicky: jeden z nich, kameraman Jan Otýs, zkolaboval v hloubce 90 metrů. Okamžitě byl převezen rychlým člunem na cavtatské nábřeží, kde čekala záchranná služba. Ale všechny pokusy o oživení potápěče byly marné, Jan Otýs zemřel na cestě do dubrovnické barokomory.
Smůla však provázela expedici i dál. Kvůli podezření z nepovoleného potápění a z porušení právních předpisů, které upravují podmořský výzkum, začala potápěče vyšetřovat chorvatská policie. Nakonec museli zaplatit více než stotisícovou pokutu.
V cestě za Garibaldim pak pokračovala expedice záhřebských potápěčů z potápěčského klubu "Dragor Lux". Byli vybaveni příslušnou nejmodernější technikou. Expedici se po několika neúspěšných pokusech podařilo přece jen dostat k vraku, pořídit jeho první snímky a nafilmovat jej. Fotografie jsou k dispozici na: www.dragorlux.com.
Objev křižníku Giuseppe Garibaldi však jednou provždy patří českým potápěčům.
Zdroj informací:
- Jutarnji list: www.jutarnji.hr
