Vybudováním dálnice na trase Záhřeb - Karlovac - Rijeka, která vede přes horské pásmo Gorski kotar, se splnil sen mnoha generací spojit tato města skutečně moderní komunikací, která výrazně zkracuje cestu z chorvatské metropole na severní Jadran do Rijeky.
Gorski Kotar
Již před 280 léty si Rakušané, kteří tu tehdy byli pány, uvědomili, že bez dopravního spojení nemá zdejší chudý kraj naději na rozvoj. Proto císař Karel VI., otec Marie Terezie. posvětil stavbu silnice, která spojovala Karlovac, Bosiljevo, Vrbovsko, Ravnu Goru, Mrkopalj, Fužine a Meju, odkud pak vybudovali silniční spojky do Rijeky a do dalšího přístavu, do Bakaru. Stavba silnice byla dokončena v r. 1732 a jako první cestující po ní jel právě císař Karel VI., po němž pak byla silnice nazvána Karolínská.
Je však třeba říci, že stavebníkům chyběla velkorysost. Aby se co nejvíc ušetřilo, byla silnice velmi úzká; a aby byla co nejkratší, byla vedena velmi těžkým, mnohdy neobydleným terénem. Byly na ní ostré zatáčky ve strmých svazích. Brzy se pak ukázalo, že silnice nesplňuje očekávání do ní vkládaná. Rakušané potom přistoupili ke stavbě další silnice, a to na trase Rijeka - Gornje Jelenje - Lokve - Delnice , Skrad - Vrbovsko - Severin na Kupi - Karlovac. Se stavbou se začalo roku 1803 a na rozdíl od karolínské zde stavbařům velkorysost nechyběla. A tak budovaná silnice patřila mezi nejmodernější komunikace své doby a díky své šířce 6 metrů, což na tehdejší dobu odpovídalo nejmodernějším požadavkům, mohla pak sloužit celých 200 let.
Stavbu převzali v r. 1811 Francouzi, kteří se v této části Evropy stali pány po sérii Napoleonových vítězství a vytvoření tzv.Ilyrských provincií pod francouzskou správou. Francouzům však zbývalo dokončit jen poslední krátký úsek do Karlovce. Napoleon silnici nazval na počest své druhé ženy, habsburské princezny Marie Luizy Luizinou.
Silnice byla původně stavěna tak, že její povrch pro zpevnění tvořily velké kamenné desky. Tak jako na dnešní komunikaci, vybíralo se i na staré Luizině silnici mýtné. Jízda po ní však rozhodně nebyla rychlá; dnes téměř stejnou trasu Rijeka - Záhřeb po nové dálnici absolvují osobní auta asi za 80 minut - bezpečně, rychle a pohodlně.
