 Výhled na Konavle ze Sokogradu (Gornja Banda) |
Kraj nazvaný Konavle zaujímá jihovýchodní část chorvatského pobřeží Jadranu; táhne se v délce asi 20 km od osady Plat na jihovýchod přes Cavtat a Molunat k mysu Oštro na poloostrově Prevlaka. Hraničí na východě s Černou Horou a na severu a severovýchodě s Bosnou a Hercegovinou. Rozkládá se na ploše 209 km2, obcí a osad je na tomto území 33 a žije tu 9 500 obyvatel.
 Konavelské stěny |
Neobvyklá je konfigurace zdejšího terénu. Hory, a to poměrně vysoké, vytvářejí Konavlím přirozenou hranici, to jak na hranicích s Bosnou (Konavoska Brda a Sniježnica - 1 234 m, uvádí se i 1 243 m), tak i na hranicích s Černou Horou (Bjelotina a Kobila). Na pobřeží se tyčí jako zvláštní fenomén Konavelské stěny či skály (Konavoske stijene) - souvislý skalní útes, který se táhne v délce 20 km od Cavtatu až k severní zátoce obce Molunat. Je to nejdelší souvislý pás klifů na chorvatském Jadranu. V některých částech dosahuje výšky až 300 m, jinak je průměr kolem 150 m (podrobněji článek Téměř neznámé Konavelské stěny v roce 2008).
Střed oblasti tvoří Konavelské polje (Konavosko polje), protékané řekami Ljuta, Konavočica a Kopačica (poslední dvě mizí nakonec v podzemí Konavelkého polje). Polje je odvodňováno tunelem, vybudovaným v roce 1958 prokopáním kamenitého a skalnatého terénu v Donjí Bandě. Oblast vyšších vápencových svahů, které směrem do vnitrozemí navazují na Sniježnici, se nazývá Gornja Banda. Tyto svahy spadají do roviny úrodného Konavelského polje (Konavosko polje). Směrem k moři se pak zvedá další pahorkatina, nižší Donja Banda. Na jih pobřeží končí úzkou šíjí a poloostrůvkem Prevlaka. Prevlaka tvoří z jihozápadní částí uzávěr Boky kotorské, která již leží na území sousední Černé Hory. Nejvýchodnějším bodem Prevlaky je mys Oštro (Rt Oštro), na němž stojí vojenská pevnost z doby Rakousko-Uherska.
 Silnice vedoucí cypřišovým hájem |
Součástí oblasti Konavle jsou i ostrovy, a to Cavtatské útesy (Cavtatski grebeni) v Župském zálivu proti Cavtatu (Bobara, Mrkan a Supetar), častý cíl výletů návštěvníků Cavtatu. Patří k nim i dva ostrůvky proti Molunatu.
Díky klimatickým podmínkám a dostatku vody se celá oblast pokládá za zelený ráj. Až vysoko do kopců obklopujících Konavle se táhnou lesy (halepské borovice, cypřiše, pinie, vavříny, duby), které střídají pole tabáku, obilí, brambor, všude roste spousta léčivých bylin a travin. Výše ležící Gornja Banda je dodavatelem méně klimaticky náročných druhů zeleniny a ovoce a vinné révy. V Donjí Bandě dozrává jižní ovoce, olivy, vinná réva a další na teplo náročné plodiny.
Vlastní přímoří v čele s Cavtatem má výborné podmínky pro rekreaci. Cavtat je proto již po dlouhá desetiletí vyhledávaným letoviskem, proslulým především svou bohatou vegetací, hlavně krásnými borovými háji. Za první republiky byl oblíbeným místem českých umělců. Jižní část pobřeží kolem Molunatu a poloostrov Prevlaka nebyla však pro cestovní ruch téměř využívána. I pro budoucnost se počítá v zájmu zachování zdejší nedotčené přírody jen s omezeným využitím pro cestovní ruch.
 Konavelský lidový kroj |
Od 15. stol. byly Konavle pevnou součástí Dubrovnické republiky. Dubrovnický místodržící-kníže sídlil v obci Pridvorje, která byla tehdy správním střediskem tohoto kraje.
Celá oblast se vůbec vyvíjela velmi specificky, vytvářela se jednotlivá velká rodinná a rodová společenství. Tomu odpovídá dodnes i uspořádání zdejších obcí a osad a jejich stavební ráz. Ve vzhledu vesnic se odrážely zdejší, pro oblast typické způsoby života, stavební zvláštnosti, zvyky a obyčeje. Domy ve vesnicích jsou mimořádně výstavné, mnohdy seskupené ve větší celky. Jsou kamenné, většinou patrové, se zvláštními ozdobnými detaily, jako např. tzv. belvederi (nástavby na vlastní dům, umožňující široký výhled po kraji), balkony a terasy, ozdobné sloupy, vnější schodiště zvané kominaty, kamenné pyramidální zastřešení nad velkým vnitřním ohništěm, zvané kominati, otevřené průchody domů aj. Všechno to také reprezentuje bohatství a vysokou kulturu zdejších obyvatel. Nejtypičtějším výrazem zdejšího národopisu jsou konavelské lidové kroje, které patří, zejména ženské, k nekrásnějším a nejznámějším v Chorvatsku, a dále lidový tanec lindjo.
S nejzachovalejší lidovou architekturou se můžeme setkat ve vesnicích v oblasti Konavoska Brda vysoko v kopcích v sousedství Hercegoviny. Je to kraj s nejméně dotčeným původním vzhledem, především je tomu v osadách a vesnicích Jesenice, Duba Konavoska, Brotnice, Stravče aj. Typické jsou tu nižší přízemní domy s kamenným zastřešením, ale nechybějí ani velké domovní celky rodových společenství. Jako na území celé oblasti, tak i ve zdejších kopcích jsou zachovány některé zajímavé památky minulosti. Tak například ve vesnici Brotnice stojí za podívanou na hřbitově u kostela sv. Tomáše (Sveti Toma) krásně zdobený stećak, středověký náhrobní kámen (viz tematický článek: Výlety za stećky).
 Konavle, jez na říčce Ljuta |
Výstavné, velké jednopatrové domy obklopené zahradami, sady a vinicemi jsou typické pro oblast pahorkatiny Gornja Banda. K nejnavštěvovanějším místům tu patří nádherný vyhlídkový bod Soko-grad u obce Dunave, kdysi strategicky velmi významná pevnost vybudovaná na základech ilyrského a římského opevnění. Střežila přístup z vnitrozemí do přímoří. Odtud je nejobsáhlejší pohled na celou oblast Konavle, stopenou v zeleni lesů, vinic a polí. Ve zdejších vesnicích (např. Uskoplje, Gabrile, Vodovadja, Dunave, Dubrovka) lze najít pěkné příklady staré architektury, např. kostel sv. Demetrie (Sveti Dimitrij) ve vesnici Gabrile, půvabné selské domy v Uskopljích aj. Centrem tohoto kraje je vesnice Pridvorje s goticko-renesančním františkánským klášterem z 15. - 17. stol., s kostelem sv. Blažeje (Sveti Vlaho); ten byl po staletí náboženským a kulturním střediskem Konavlí. Za srbsko-černohorské agrese v 90. letech minulého století byl záměrně úplně zničen, nyní je již zcela obnoven, podobně jako zdejší Knížecí palác, za Dubrovnické republiky sídlo místodržícího-knížete.
 Starý mlýn |
Z vysoko položené vesnice Kuna Konavoska v oblasti Gornja Banda vede stezka na nejvyšší vrchol masívu Sniježnice - Ilijin vrh, kterou v době svého panství na Jadranu dala vybudovat rakouská správa. Výstup trvá 1 1/2 hod. a je dost namáhavý, však naprosto bezpečný. Odměnou za námahu je nádherný výhled na Konavle, na Boku Kotorskou, do Hercegoviny, na Dubrovník a jeho okolí. Na vrcholku Sniježnice (1 234 m) je kaplička sv. Eliáše (Sveti Ilija).
 Františkánský klášter v Pridvorje |
