Ostrůvek Košljun, který se nachází v Punatské zátoce, též zvané Košljunská (Puntarska či Košljunska draga), u městečka Punat na jihozápadě ostrova Krku, není jen tak ledajaký ostrov a určitě stojí za návštěvu. Přitom jak z Punatu, odkud jezdí na Košlun výletní čluny, i z letoviska Krku je to docela blizoučko. Od Punatu je ostrůvek vzdálen pouhých 750 metrů. Navštěvuje se především jako významný kulturně historický cíl, poutní místo a živé středisko kulturního života. Je třeba poznamenat, že na Košljunu nejsou žádná pohostinská zařízení.
 Ostrůvek Košljun v Punatské zátoce |
Je až s podivem, co všechno může návštěvník na tomto malinkém ostrůvku o rozloze jen 6,5 ha vidět a poznat. Hlavní zájem se na Košljunu soustřeďuje na zdejší starý františkánský klášter. Byl za štědré podpory zdejší mocné a bohaté šlechty, Frankopanů, vybudován na místě původního benediktinského kláštera v 16. století. Benediktini, kteří sem přišli v 11. století opustili Košljun v 15. století. Františkánský klášter si v podstatě dodnes zachoval původní podobu, vč. kostela Zvěstování P. Marie (Navještenje Marijina) jakož i některé pozůstatky původního benediktinského opatství (zbytky jeho opevnění). Kaple sv. Bernardina Sienského, do níž se vchází přímo z křížové chodby kláštera, slouží nyní jako malé sakrální muzeum. Jsou tu originály a kopie starých hlaholských knih, vzácné kříže, triptych sv. Bernardina, cenné sakrální předměty aj. Bohatý inventář je i mariánském kostele, především. originály starých mistrů a díla významných chorvatských umělců.
Bohužel není veřejnosti přístupná mimořádně bohatá klášterní knihovna (přes 30000 knih, včetně cenných tisků, inkunábulí, ale především nejstarších hlaholských knih a rukopisů (viz tematický článek: Hlaholice a hlaholské památky).
Že košljunský klášter byl i důležitým kulturním centrem, svědčí mj. i zdejší chorvatské gymnázium z 19. století, které bylo činné až do druhé světové války. S upomínkami na něj se návštěvník může setkat v pěkném etnografickém muzeu, kde jsou ukázky někdejšího života krckých rybářů, zemědělců a pastevců.
Především v letních měsících se zdejší sakrální prostory stávají dějištěm koncertů vážné hudby v rámci populární akce Letní představení na Krku (Ljetne priredbe Krk). Místní cestovní agentury v ostrovních letoviscích pořádají zájezdy na tyto koncerty.
 Ostrůvek Košljun, františkánský klášter |
Františkánský klášter však není mrtvým sakrálním střediskem. Je to živé místo, v němž 8 místních řeholníků pečuje o klášter a jeho kostely a opatruje jeho významné kulturní dědictví, především knihovnu. O tom, že je Košljun spjat především s františkánskou tradicí, svědčí i pomník sv. Františka v košljunském přístavišti a světcovo přivítání ve vchodu do kláštera, "Mír a dobro" (Mir i dobro), napsané hlaholicí.
Ale Košljun není jen františkánský komplex. Vyniká bohatou florou a faunou. Je překvapující, že na tak malé ploše je soustředěno na 485 rostlinných druhů, z nichž řada je endemických. A roste tu na 150 druhů hub! Přírodní zvláštností ostrůvku je však též skutečnost, že kromě většího počtu druhů ptáků a hmyzu nežijí na něm žádní představitelé živočišné říše.
Uprostřed pěkného borového lesa, který pokrývá většinu ostrova, se nachází ještě tři kaple, které vyzdobil malíř Bruno Bulić, velký milovník Košljunu.
Moře kolem ostrůvku je mělké, dost bahnité. Na jihovýchodní, obzvlášť mělké straně (0,3 až 1 m) jsou pozůstatky někdejšího pěstování ústřic. Malé přístaviště pro čluny a lodě v těsné blízkosti kláštera je chráněno před větry.
