Říčka Krčić, někdy též uváděná v chorvatských textech jako potok Krčić, je 10 km dlouhý krasový tok, který odborníci označují za podivuhodný geomorfologický jev. Je to jeden z mála případů na světě, kdy jedna řeka končí svou pouť vodopádem, který spadá přímo do prameniště druhé řeky. V tomto případě je prvním tokem Krčić, který napájí tu druhou řeku, Krku, přímo u jejího zrodu.
V dávné geologické minulosti tvořil Krčić s Krkou jediný vodní tok, jak to dosvědčují mimo jiné i četné vápencové usazeniny vysoko nad korytem Krčiće. Tato řeka pramenila pod horou Dinara ve stejnojmenném pohoří a vlévala se do moře za dnešním šibenickým přístavem, tedy ve srovnání s dnešním ústím Krky daleko v moři. Předpokládá se, že vytvářela deltu na místě dnešní zátoky Magarna u jihovýchodního pobřeží ostrova Zlarin proti malému ostrůvku Drvenik; deltou pak právě zde ústila do moře. Teprve pohled na mapu nám osvětlí, jak velkou změnu dnešní stav oproti dávné minulosti představuje.
K přeměně jednoho toku ve dvě řeky přispěly především velké klimatické změny v průběhu mnoha tisíciletí, svůj podíl na tom později měla i činnost člověka. Celkem donedávna byli odborníci i místní obyvatelé přesvědčeni, že Krčić a Krka jsou jedna řeka, dnes je existence dvou řek celkem obecně akceptována.
O spojitosti obou řek svědčí mimo jiné i sám název Krčić, který je deminutivem jména Krka.
Povodí Krčiće je dnes významnou geomorfologicko-hydrologickou rezervací o rozloze 280 ha.
Krčić začíná svou pouť na jihozápadním úpatí hory Dinara, která je nejvyšším vrcholkem v celém Chorvatsku (1831 m). Horské pásmo Dinara, v němž se nachází, se táhne po chorvatsko-bosenské hranici východně od chorvatského města Knin. Po svou značnou část teče Krčić úzkým kaňonem hlubokým na některých místech až 450 m. V kaňonu, v němž je na 15 jeskyň, tvoří Krčić, zpěněný četnými peřejemi a slapy, krásnou stříbrnou stuhu; jeho vody překonávají výškové rozdíly i třemi vodopády, z nichž dva jsou bezejmenné, třetí, ten nejvyšší z nich, je Topoljský vodopád (Topoljski buk či slap). Krčić patří k nejčistším vodám v Evropě.
V období od poloviny července do poloviny září říčka vysychá; při extrémně suchém počasí zůstává Krčić bez vody až do listopadu. Tento jev vysychání není zatím dostatečně prozkoumán a vysvětlen.
Krčić je tok mimořádné krásy, kterému okolní příroda tvoří kouzelný rámec. Jeho kaňonu dominují jedinečné skalní útvary - sloupy bizarních tvarů; střídají se s úseky v otevřené zelené zvlněné krajině.
Důstojným zakončením toku Krčiće je Topoljský vodopád. Při vysokém vodním stavu zjara a začátkem léta, kdy se spousty vod řítí s hukotem dolů, není pramen Krky ve vodní záplavě vůbec patrný. Zato při nízkém vodním stavu, nebo v době, kdy koryto Krčiće vysychá, je celý tento jev velmi dobře viditelný a lze výborně rozeznat, kde jedna řeka končí a druhá začíná. Krčić je vlastně prvním přítokem Krky.
Okolí Topoljského vodopádu pod kopcem Krševac, na okraji Kninského polje, doplňuje malebnost celé scenérie a je velmi snadno dostupné. Jezdí se sem autem z Kninu přes vesnici Kovačić, což je jen 3,5 km, je však možné tuto krátkou vzdálenost jít i pěšky.
Kdo chce absolvovat celý tok Krčiće, od jeho pramene až k Topoljskému vodopádu, vydá se z Kninu přes vesnici Kijevo. Podél celého toku říčky vede pak stará makadamová silnička sjízdná pro terénní vozy, Je to cesta velmi stará, byla vybudována již roku 1784 a spojuje Knin s Vrlikou. Cesta pěšky podél celé říčky trvá necelé tři hodiny. Při cestě je jen jediné selské stavení - samota Krčić, všude jsou ale rozesety opuštěné maličké kamenné domky, které dříve sloužily zemědělské činnosti v kraji.
Ten, kdo navštívil pramen Krčiće, a je motorizovaný, může si rozšířit tento pěkný přírodní zážitek ještě o výlet k pramenům další krásné dalmatské řeky, Cetiny . Ta vzniká devíti prameny na jihovýchodním úpatí Dinary v nadmořské výšce téměř 400 m. Obzvlášť silný je čtvrtý pramen. Voda všech pramenů vyniká výbornou chutí. Pro zdejší scenérii je charakteristická souvislá skalní stěna hory Dinara, která se ve výšce asi 700 m táhne bez přerušení v délce 6 km.
Východiskem k pramenům Cetiny je stejnojmenná osada, ležící asi 8 km od obce Vrlika (směrem na Knin). Prameny se nacházejí na jejím okraji. Nejsou však jedinou pozoruhodností osady. Návštěvníci tu mohou obdivovat jednu z nejcennějších památek raného středověku v zemi - kostel sv. Spasitele (Sveti Spas) z 9. stol. Přestože jeho část je zřícena, nic mu to neubírá ani na jeho historické hodnotě, ani na malebnosti a půvabu.
V bezprostředním okolí kostela bylo objeveno na 1100 raně křesťanských hrobů, u více než 800 jsou staré náhrobní kameny, tak zvaní stećci (viz tematický článek: Výlety za stećky.
Oba výlety lze podniknout buď z Kninu (tedy ze Šibeniku) nebo ze Sinje (tedy ze Splitu).
Do oblasti pramenů řeky Krky, povodí Krčiće, pramenům řeky Cetiny a horského pásma Dinara pořádají agentury celodenní výlety terénními auty, tzv. Jeep Safari Krka - Dinara.
Další informace a fotografie najdete na stránce: Vodopády Chorvatska (Slapovi Hrvatske).
