 Mauzoleum Meštrovićů (před rekonstrukcí) |
Je málo turistů, kteří se při svém pobytu v Severní Dalmácii rozhodnou navštívit tuto památku, skytou poměrně hluboko v šibenickém vnitrozemí. Přitom se jedná o pamětihodnost po architektonické stránce skutečně pozoruhodnou. Je to vlastně kostel Nejsvětějšího Vykupitele (Crkva Presvetog Otkupitelja) a současně mauzoleum rodiny Meštrovićů.
Mauzoleum-kostel se nachází asi 10 km východně od městečka Drniš (jižně od Kninu), blízko řeky Čikoly. Stojí na kopečku nad vesnicí Otavice a výrazně dominujecelému okolí. Pro Ivana Meštroviće, největšího jihoslovanského sochaře první poloviny 20. století, o němž hovořil s velkým respektem a obdivem i sám A. Rodin, byla vesnice Otavice milovaným domovem, byť spatřil světlo světa ve Slavonii, kde byli jeho rodiče na krátkodobých sezónních pracích. Z Otavice pocházela jeho rodina i jeho blízcí i vzdálení předkové, zde on sám prožil celé dětství a mládí (viz Split a dílo Ivana Meštroviće). Po celý život měl k domovu mimořádně hluboký vztah.
Ivan Meštrović, který byl tvůrcem i investorem stavby, ji pojal jako dílo, spojující harmonicky sakrální, umělecké i pohřební prvky. V architektinickém smyslu charakterizují stavbu prvky secese a antické tradice spolu s prvky moderní funkcionalistické architektury. Půdorys má oktogonální tvar s vepsaným křížem. Pod kamennou podlahu, kterou zdobí barevné geometrické vzory, se nachází krypta s ostatky mistrových předků. Na okenní výplně jsou místo skla použity alabastrové desky, jimiž do prostoru proniká tlumené světlo. Meštrović vytvořil i plastickou výzdobu interiéru: reliéf Ukřižovaného Krista nad oltářem, kamenné reliéfy s biblickými tématy, bronzové portréty členů Meštrovićovy rodiny a další prvky.
Na stavbě mauzolea se pracovalo od roku 1926 do roku 1931, zatímco práce na vnitřním vybavení stavby pokračovaly až do roce 1937, ale nebyly nikdy úplně dokončeny (např. umělecká výzdoba kupole). Na realizaci stavby se též podíleli architekti Bilinić a Horvat a stavitel Marasović. Na stavbu byl použit kámen s nedalekého horského masívu Svilaja.
O mauzoleum se po Meštrovićově smrti staraly místní orgány i místní obyvatelé - vždyť šlo o všemi obdivované dílo jejich slavného rodáka i o jejich vlastní chloubu. A kromě toho bylo současně svatyní, o kterou bylo nutno pečovat. Podle darovací smlouvy uzavřené mezi Ivanem Meštrovićem a Chorvatskou republikou z roku 1952 byl tento kostel-mauzoleum součástí dědictví odkázaného chorvatskému státu (včetně objektů ve Splitu a v Záhřebu). Darovaný objekt měl sloužit jako chrám pro místní bohoslužby, jako hrobka rodiny Meštrovićů a jako veřejný prostor pro návštěvníky. Kostel s přilehlým okolím byl prohlášen v roce 1967 chráněnou kulturní památkou.
Za války v letech 1991 až 1995 se kostel-mauzoleum nacházel na území okupovaném Srby, jimž sloužil jako vojenská základna. V té době utrpěl obrovské škody. Byly poškozeny reliéfy, zdi, alabastrové desky na oknech, byl ukraden veškerý movitý inventář, včetně bronzových reliéfů (viz Nadace Ivana Meštroviće: Válečné škody). Okolí kostela bylo zaminováno a blízký les vypálen. Po válce trvalo plných deset let, než byla lokalita odminována, vyčištěno okolí a provedena obnova poškozených nebo zničených částí stavby obnova dokončena, než mohl být kostel znovu vysvěcen a opět sloužit jako římsko-katolická svatyně.
- Návštěvní doba:
V létě: úterý až neděle: 8 - 12 hod. a 17 - 20 hod.
V zimě: úterý až neděle: 10 - 14 hod.
V pondělí a o svátcích je zavřeno. - Vstupné:
Dospělí: 10 kun.
Žáci, studenti, důchodci: 5 kun.
Zdroj informací a fotografie:
- Nadace Ivana Meštroviće (Fundacija Ivana Meštrovića) - www.mdc.hr/mestrovic
- Turistické sdružení Šibenicko-kninské župy (Turistička zajednica Šibensko-Kninske županije): www.sibenikregion.com
