Jedná se o řešení politického problému, který se objevil teprve v posledním desetiletí minulého století, po vyhlášení samostatnosti republik bývalé Jugoslávie, konkrétně Chorvatské a Bosny a Hercegoviny. Došlo k tomu, že území Bosny a Hercegoviny izolovalo nejjižnější část Chorvatska od většiny území republiky. Až k Jadranu totiž zasahuje šestnáctikilometrový pás území Bosny a Hercegoviny u města Neumu a narušuje tak plynulost dopravních toků z Dalmácie do jeho jihojadranských regionů – Dubrovníku, kraje Konavle, na poloostrov Pelješac a ostrovy Korčula, Mljet a další. Tím je podstatně narušován ekonomický, sociální, kulturní a dopravní rozvoj takto izolovaných oblastí, a to jak v současné době, tak i v budoucnosti. Obyvatelům takto odloučených oblastí je omezen přístup k zdravotnickým, vzdělávacím, sociálním a ostatním službám v ostatních částech Chorvatska.
Na začátku 21. století usilovaly orgány Chorvatské republiky o řešení tohoto problému, mimořádně obtížného a choulostivého především s ohledem na jeho mezinárodní charakter a vztahy se sousední Bosnou a Hercegovinou. Tento bosensko-hercegovinský koridor má dávné historické souvislosti zasahující do doby před několika staletími. Jakékoli možné řešení se jeví i jako mimořádně finančně náročné.
Projekt Pelješackého mostu (Pelješki most) přes průliv Malého Stonu (kanal Malog Stona) z obce Komarna u Kleku na pevnině na poloostrov Pelješac, který by spojil rozdělené chorvatské území, se ukázal být předimenzovaný a pro Chorvatskou republiku jako nefinancovatelný. Stavba začala v roce 2007 a v roce 2012 byla rozhodnutím chorvatské vlády přerušena.
V dalších letech se objevilo ještě několik návrhů a projektů jako vybudování podmořského tunelu na místě Pelješackého mostu, tunelu pod územím Bosny a Hercegoviny, obchvatu u Neumu, Neumského silničního koridoru a vybudování Pelješackého mostu a návazné silniční sítě v podstatně střízlivější a technicky méně náročné variantě. Při zvažování návrhů bylo třeba brát v úvahu i integraci Chorvatské republiky do Evropské Unie a dohledné době i do Schengenského prostoru.
V roce 2015 chorvatská vláda nechala vypracovat "Studii o proveditelnosti dopravního spojení rozděleného území Chorvatské republiky". Podle této studie je nejoptimálnějším řešením výstavba Pelješackého mostu s přístupovými dopravními cestami. Pro Chorvatsko představovala první krok v náročném procesu získání dotace z fondů Evropské unie.
Prioritní projekt byl také přepracován do technicky i finančně přijatelné podoby, čímž by náklady na jeho vybudování výrazně klesly.
Chorvatské orgány splnily všechny požadavky Evropské unie a zpracovaly obsáhlou dokumentaci potřebnou pro žádost o spolufinancování projektu "Silniční provázanost s jižní Dalmácií" z evropských fondů. V červnu loňského roku Evropská komise rozhodla, že na výstavbu Pelješackého mostu poskytne 357 milionů eur.
Celková hodnota projektu je 420 milionů eur. Evropská unie se na něm bude podílet maximální možnou částkou 85 procent potřebných finančních prostředků, zbytek pokryje chorvatský státní rozpočet. Projekt zahrnuje výstavbu vlastního mostu, přístupových komunikací na poloostrově Pelješac (12 km) a obchvatu města Stonu (18 km). Most bude dlouhý 2 404 metrů a vysoký až 55 metrů nad mořskou hladinou. Vzdálenost mezi dvěma středovými pilíři bude 200 metrů, aby byl umožněn hladký vjezd a výjezd i největších zámořských lodí do bosensko-hercegovinského přístavu Neum.
Pelješacký most bude součástí dopravní sítě Chorvatské republiky a provoz na něm se má uskutečňovat bez placení poplatku - mostného. Jeho provozovatelem bude společnost Hrvatske ceste.
V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele první etapy projektu, tedy kdo bude stavět nejdůležitější stavbu - vlastní most. Začátkem ledna bylo ve druhém kole vybráno čínské konsorcium "China road and bridge Corporation" s nabídkou 2,08 miliardy kun (bez DPH). Termín výstavby je 36 měsíců.
S dokončením celého projektu se počítá v roce 2022.
Informace - prezentace:
- Vlada RH: Cestovna povezanost s južnom Dalmacijom
- Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture: Povezivanje razdvojenog territorija Republike Hrvatske
- Hrvatske ceste: Most Pelješac - tehnička brožura
Zdroj informací:
- Ministerstvo mořeplavby, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture): www.mppi.hr
- Hrvatske ceste: www.hrvatske-ceste.hr
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
