Velmi nepříjemné následky může mít poranění bodlinami některého z mořských živočichů, např. mořské ježovky (lidově mořského ježka), mořské hvězdice nebo některého mnohoštětinatce. Nebezpečná je tu sekundární infekce, která může vést ke kožním alergiím ap. Vytažení bodlin nebývá jednoduché. Ostny např. ježovek se snadno lámou a vzhledem k tomu, že jsou na jejich koncích zpětné háčky, dají se jen těžko vytáhnout. Místo vpichu se vlivem tekutiny obsažené v ostnech zbarvuje černomodře, ale to samo o sobě není nebezpečné. Doporučuje se ostny pinzetou opatrně vytáhnout a ránu dezinfikovat alkoholem (40 až 70 %). Pokud je ostnů příliš mnoho a nepodaří se je všechny vytáhnout, doporučuje se aplikovat citronovou šťávu, která pomáhá ostny uvolnit, a dají se pak snadněji a méně bolestivě vytáhnout za dva až tři dny. Doporučované je použití černé masti (Ichtyol), která dokáže během několika dní bodliny uvolnit. Další alternativou je aplikace Višněvského masti (dvakrát denně potírat, zavázat a nechat působit) se stejným účinkem. Ty bodliny, které uvízly příliš hluboko, by měl vytáhnout lékař.
 Ježovka neboli mořský ježek |
Bolestivá mohou být poranění bodlinami ryby ropušnice (Chorvaté jí říkají škarpina). Ryba nepoužívá tuto svou zbraň k lovu, ale jen k obraně. K poranění však může dojít i při zpracovávání této ryby jako úlovku - ropušnice, ryba svým zjevem mimořádně ošklivá, je velmi chutná a rybáři vítaná. Okamžitá pronikavá bolest při bodnutí ještě dále sílí, místo otéká. Bodnutí však není životu nebezpečné. Některé "babské" rady a zaručené recepty" (např. vypalování postiženého místa cigaretou nebo vymačkání) mohou naopak velmi uškodit. Lékaři před nimi varují a doporučují kvůli možnosti druhotné infekce nechat ránu urychleně odborně ošetřit.
 Ropušnice |
Zabodnutí štětinek mnohoštětinatců, které snadno proniknou do pokožky a v ní se odlomí, způsobí pálivou bolest, zarudnutí a otok. Štětinky se nejsnadněji odstraňují tak, že se na suché postižené místo opatrně přilepí a ihned zase odlepí náplast nebo lepicí páska, místo se pak dezinfikuje alkoholem (40 - 70 %).
Opatrně je třeba se přibližovat k žahavcům, ať již jde o medúzy nebo sasanky. Zranění způsobují chapadla medúz, na kterých jsou stovky drobných ostnů s žahavými buňkami okamžitě vypouštějících jed. Při kontaktu s jedem se dostaví svědění, pálení, ostrá bolest nebo brnění. Na kůži naskáčou puchýřky a místo oteče. Žahnutí je bolestivější, pokud zasáhnou citlivější část těla. hned je třeba z postiženého místa "oškrábat" jehličky něčím, co máte po ruce, například kreditní kartou nebo kamenem. Zasažená místa se doporučuje potřít octem nebo alkoholem (40 - 70 %). Vhodné je použít antihistaminika (Zyrtec, mast typu Fenistil), která brání organismus před účinky alergenů.
 Medúza |
Kousnutí obávanou murénou připadá v úvahu prakticky jen v případech, kdy se ryba cítí ohrožena nebo je zahnána do úzkých, případně je-li harpunována. Protože má muréna jedovaté zuby a jedové žlázy v ústní dutině, může být její kousnutí velmi nepříjemné a dost nebezpečné kvůli možnosti druhotné infekce. Doporučuje se proto rozhodně vyhledat lékaře. Opatrní musejí být zejména potápěči, pokud se potápějí ve skalnatém terénu plném děr, rozsedlin a podobných úkrytů. V nich právě murény žijí a tady číhají na kořist.
Zásah rejnoků a parejnoků elektrickým proudem nebývá častý. Ze svalových článků dovede tato ryba vyvinout až 220 V. Elektrický výboj bývá krátký, ale poměrně silný a vyvolává u zasaženého momentální šok. Jinak bývá zásah bez dalších následků.
Související články:
