Informace o ochraně některých druhů mořské fauny v Jadranu
Ze světa jadranské mořské fauny
Jak postupovat při poranění mořskými živočichy
Jadran vyniká velkou různorodostí své fauny, avšak bohužel jsou živé mořské organismy a jejich životní prostředí stále více ohrožovány negativními okolnostmi - znečišťováním moře, nadměrným využíváním zdrojů z moře, nedodržováním zákonných předpisů aj. Následkem toho některé živočišné druhy prostě z Jadranu zmizely, některé jsou již velmi ohroženy vyhynutím, u dalších jejich počet výrazně, ba katastrofálně poklesl.
 Garnát |
Moře má sice velkou samočisticí schopnost, ale ta není bez hranic. Je proto třeba, aby každý, kdo na Jadran zavítá nebo u něho žije, dodržoval všechna zákonná ustanovení, choval se k mořským organismům ohleduplně a chránil je. Nevyžaduje to žádné větší omezování, jen ohleduplnost a vědomí spoluodpovědnosti za živou přírodu a její představitele.
Je třeba si uvědomit, jaký zásah do populace mořských ježků, hvězdic, korálů a různých mušlí by znamenalo, kdyby si každý z mnoha miliónů každoročních návštěvníků Jadranu chtěl odvézt takový suvenýr.
Navíc je sběr a vývoz mušlí a všeho „mořského bohatství“ zakázán. Za mořského ježka můžete dostat až tisíce kun pokuty.
 Mořský koník |
Je třeba vzít na vědomí, že usušené mořské organismy a lastury, které jsou prodávány na trzích a v prodejnách suvenýrů, nebyly nalezeny neživé - byly za účelem prodeje usmrceny. Na prodávané gigantické mušle podivuhodných barev není nutno pohlížet se závistí. Z velké většiny totiž vůbec nepocházejí z jadranských vod, ale z dalekých tropických moří. Pokud si je koupíte, uschovejte si pro všechny případy účtenku.
Jedním z těch drobných roztomilých mořských tvorů, které tak často doplácejí svými životy na svou oblibu u "sběratelů", jsou mořští koníci (Hippocampus sp.). Ti pomalu, ale jistě v Jadranu vymírají. Mnozí potápěči si ani neuvědomují, že zabitím a následným usušením tohoto drobného tělíčka udělali další krůček k zániku druhu.
Přes striktní zákaz lovu, prodeje i konzumace "mořských datlí" (Litophaga litophaga), známých v přímoří pod chorvatským názvem prstaci či prstiči, se občas i dnes vyskytnou na jídelních lístcích některých restaurací. Byly, pravda, výbornou pochoutkou v dobách, kdy jich bylo všude plno a kdy se na ekologická hlediska nedbalo. Nyní však víme, jak výrazně poškozuje při výlovu dobývání této mušle ze skalní stěny, kde žije zavrtaná. Lovec musí povrch skály rozbít, aby získal tuto pochoutku gurmetů. Poškození této části podmořského prostředí je nevratné. Proto se ochránci moře obracejí na všechny labužníky, kteří pro svůj lukulský požitek porušují zákonné předpisy a svým dílem přispívají k devastaci moře.
