Chorvatská republika se svými 76,5 % občanů vyznávajících katolickou víru patří v Evropě mezi nejreligióznější státy. Tato země, které se v minulosti málo dotkla evropská reformace, byla po staletí katolická a na tom mnoho nezměnil ani Titův socialistický režim.
V minulosti i nyní patří k pilířům víry Chorvatů poutní místa (chorvatsky: svetište), nacházející se ve všech oblastech země. Ta patří současně i k významným kulturně historickým památkám, které Chorvaté střeží i jako kulturní odkaz svých předků. Do hlavních poutních míst putují každoročně statisíce poutníků, především z Chorvatska, ale v posledních letech je stále častěji vyhledávají i věřící s celé Evropy.
 Poutní místo Vepric u Makarské |
O těch nejznámějších poutních místech uvádíme alespoň základní informace (napřed řadíme přímořská či v dosahu od přímoří a pak i některá ve vnitrozemí):
Trsat
 Rijeka, kostel P. Marie Loretánské na Trsatu |
Je to město na stejnojmenném kopci nad přístavem Rijeka, které je nyní součástí rijecké aglomerace. Je samo o sobě přitažlivým výletním cílem ze Rijeky (Trsatský hrad - kaštel, s prvním muzeem v Chorvatsku a rozhledna s nádherným širokým výhledem na moře). Se Rijekou je Trsat spojen silnicí a starobylým schodištěm Petra Kružiće (Stube Petra Kružića, 560 schodů).
K poutnímu kostelu Matky Boží Trsatské (Majka Božja Trsatska) se váže zajímavá pověst. Podle ní přenesli andělé roku 1291 domek P. Marie z Nazareta, který v té době ovládali nevěřící, do Trsatu, kde ale dlouho nezůstal a po krátké době byl anděly zanesen na bezpečnější místo, a to do města Loretto v Itálie, kde už zůstal. Podle něj pak byly po celé Evropě budovány tzv. Lorety, tedy Mariny domečky; jedna z Loret je u nás v Praze na Loretánském náměstí na Hradčanech.
V polovině 15. století zde Frankopanové postavili kostel ke cti Panny Marie Loretánské, dnešní kostel Panny Marie Trsatské. Kostel je mimořádnou pokladnicí uměleckých děl, mezi nimiž patří první místo obrazu Matky Boží na hlavním oltáři, ze 14. století, který byl darem papeže Urbana V. V kostele jsou pochovány mnohé významné osobnosti chorvatských dějin.
Poutní místo ročně navštíví kolem 350 tisíc poutníků.
Krasno
Kdysi to bylo nejnavštěvovanější poutní místo v Chorvatsku, kam mířilo víc poutníků než do Marije Bistrice či Trsatu. Ale i dnes sem přichází ročně přes 100 tisíc poutníků. Krasno je podvelebitská vesnice v nadmořské výšce 714 metrů, 20 km z města Otočac v Lice a 22 km z obce Sveti Juraj na jadranském pobřeží.
Cílem je kostel Matky Boží z Krasna (Majka Božja od Krasna).
Krasno bylo po staletí duchovní a kulturním centrem odlehlého vnitrozemského kraje - Liky. Původní mariánský kostel tu byl postaven začátkem 13. století, ale v bojích z Turky utrpěl četné škody a byl mnohokrát opravován a přestavován.
Je opředen mnohými legendami, často spojenými se zázraky, k nimž tu docházelo.
Informace: www.svetiste-krasno.com
Solin
V krásném, parkově upraveném prostředí jednoho z ostrůvků říčky Jadro, zvaném Gospin otok, se v Solinu (5 km od Splitu) nachází kostel Matky Boží z Ostrova (Gospa od Otoka), který je jedním z duchovních středisek Splitsko-dalmatské župy, Je to svatyně mimořádné kulturní a historické hodnoty, neboť se v jejím podzemí nacházejí archeologické pozůstatky dvou jejích předchůdkyň, a to středověké baziliky a malého novověkého barokního kostela. V podzemí byl nalezen i sarkofág chorvatské královny Jeleny z 2. poloviny 10. století s nápisem, který patří k nejdůležitějším historickým dokumentům období chorvatského samostatného státu.
Dnešní kostel pochází s 2. poloviny 19. století. Při své návštěvě Chorvatska v roce 1998 jej navštívil papež Jan Pavel II. Hlavní pouť se tu koná na svátek Narození Panny Marie (Mala Gospa), tj. 8. září, který je současně Dnem města Solinu.
Sinj
 Obraz Matky Boží Sinjské |
V Sinji, městě v centru kraje zvaného Dalmatské Záhoří (Dalmatinska Zagora), v srdci Cetinjského kraje (35 km severovýchodně od Splitu) se nachází v rámci komplexu františkánského kláštera jedno z nejuctívanějších místa země, kostel Matky Boží Sinjské (Gospa Sinjska). Úcta k P. Marii Sinjské jse spojena se zázračnou Mariinou pomocí obráncům města Sinj při tureckém obležení v roce 1715 a jejich konečnému vítězství proti turecké přesile. P. Marii zasvěcený kostel z konce 17. století byl několikrát poničen, vždy však obnoven. Jeho klenotem je zázračný obraz Matky Boží Sinjské, vzácná benátská práce ze 17. století, jejíž nádherné zarámování tvoří skvostné šperky darované věřícími Matce Boží. Ve zdejším klášteře je uchováno mnoho cenných děl a exponátů z různých oborů.
Hlavní oslavy Matky Boží Sinjské se konají na svátek Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa), tedy 15. srpna a této populární pouti se účastní kolem 100 tisíce věřících. Mariánské oslavy navazují na proslulou rytířskou soutěž Sinjska alka, která je právě každoroční oslavou vítězství nad Turky v roce 1715 (v první neděli v srpnu).
Informace: www.gospa-sinjska.htnet.hr
Vepric
Poutní místo, které založil v roce 1908 splitský biskup Juraj Carić. Zdejší přírodní jeskyně a vzhled okolní lesnaté krajiny připomíná scenérii v Lurdech v jižní Francii, kde se v roce 1858 zjevila chudé dívce Bernadette Soubirous Panna Maria. V jeskyni je socha Matky Boží Lurdské (Majka Božja Lurdska), patronky poutního místa. K sanktuáriu dále patří kaple, křížová cesta a dům pro duchovní cvičení. Místo, jako stvořené pro tiché zamyšlení a meditaci, je umístěno ve svahu nad Jadranskou magistrálou, v členitém zalesněném terénu. Hlavní pouti se tu konají 11. února, 25. března, 15. srpna a 8. září.
 Poutní místo Vepric u Makarské |
Na poutní místo upozorňuje ukazatel "Svetište Vepric" na Jadranské magistrále, pár set metrů před Makarskou ve směru ze Splitu. Vede k němu krátká odbočka.
Na kopci nad Vepricem, zvaném Kalvarija stojí tři velké kříže (6 - 8 m vysoké), které za 2. světové války strhli Němci a byly sem vráceny teprve před pár lety. Jejich opětovná instalace v téměř nepřístupném terénu byla náročnou operací, pří níž si stavbaři museli vyžádat pomoc vojenského vrtulníku. Pro místní věřící to byla velká událost.
 Socha Matky Boží Lurdské |
Marija Bistrica
Je to největší, nejznámější a nejnavštěvovanější poutní místo v Chorvatsku. Nachází se v kraji zvaném Chorvatské Záhoří, 32 km severovýchodně od Záhřebu, v nevelké stejnojmenné obci. Jako prakticky všechna chorvatská poutní místa je i toto zasvěceno Panně Marii, Matce Boží.
Cílem poutníků je kostel Matky Boží Bistrické (Marija Bistrička) z 1. poloviny 14. století, který byl ve 2. polovině 19. století přestavěn v historizujícím slohu.
Nejuctívanějším artefaktem je tu dřevěná gotická socha Panny Marie s dítětem, dílo domácího umělce, pocházející z doby kolem roku 1500.
Součástí chrámového komplexu je i křížová cesta, vyzdobená uměleckými díly předních chorvatských výtvarných umělců.
Jako poutní místo má Marija Bistrica velmi starou tradici. Každoročně se tu sejde přes 500 tisíc poutníků na téměř 50 poutích.
Informace: www.svetiste-mbb.hr
Aljmaš
Vesnice Aljmaš, ležící 28 km od Vukovaru, je nejvýznamnější poutní místo východní Slavonie. Stalo se symbolem utrpení, odhodlání a víry v budoucnost.
Tradice poutního místa Matky Boží Aljmašské nebo také Matky Boží Útočiště (Gospa od Utočišta, Gospa Aljmaška) je stará více než 300 let. Datuje se od roku 1704, kdy tu jezuité našli útočiště pro sochu Panny Marie. Krátce poté ty byl postaven nový, větší kostel, který však lehl popelem při požáru v roce 1846. Trvalo jen pár let a věřící se dočkali nového poutního kostela i nové mariánské sochy, kterou svatyni daroval biskup J. J. Strossmayer, významná osobnost chorvatského obrození. Kostel byl zcela zničen při srbské agresi na Chorvatsko v 90. letech minulého století, avšak uctívanou sochu se podařilo v jeho troskách najít. Na místě starého kostela byl po válce postaven nový kostel, v moderním architektonickém stylu.
Ročně svatyni navštíví 100 tisíc poutníků a turistů.
Informace: www.svetiste-aljmas.com
Voćin
Obec ve slavonském vnitrozemí, 45 km od Daruvaru, patří mezi nejvýznamnější poutní místa ve Slavonii. Zdejší poutní kostel je mimořádně cennou architektonickou památkou - je to jedna z nejhodnotnějších pozdně gotických staveb v Chorvatsku. Pochází z přelomu 15. a 16. století. Po téměř 150 letech, po vyhnání Turků se o kostel začali opět starat františkáni. Svatyně, jedna z největších ve Slavonii, byla těžce poškozena za 2. světové války; její obnova se táhla desítky let a byla dokončena až v 80. letech minulého století. Další tragedie přišla s válečnými událostmi v 90. letech - v roce 1991 vyhodili Srbové do povětří skladiště výbušnin, které bylo umístěno přímo v tomto nádherném chrámu. Byl zničen do základů a zůstala jen malá část jedné z obvodových zdí. Až v tomto století se přikročilo k náročné rekonstrukci, která stále probíhá.
Uctívanou starou sochu Panny Marie nahradila po této poslední válce socha P. Marie Lurdské, kterou kostelu věnovali angličtí, skotští a irští věřící. Zatím je umístěna na provizorním místě.
I nadále se sem směřují desetitisíce poutníků, zejména jsou proslulá dětská prosebná procesí, především v období svátku Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa), tedy 15. srpna a Narození Panny Marie (Mala Gospa), tj. 8. září.
Významné poutní místo Medjugorje, které v roce 2007 navštívilo přes 1,6 milionu poutníků a jejich počet rok od roku stoupá, není v tomto přehledu uvedeno, neboť jde o místo na území Republiky Bosna a Hercegovina. Informace o tomto největší poutním místě celého regionu najdete na stránce Zajímavé výletní cíle v Bosně a Hercegovině.
 Medjugorje |
Zdroj informací:
- Chorvatské turistické sdružení (Hrvatska turistička zajednica): www.htz.hr
- Výše zmíněné stránky jednitlivých poutních míst
