Svátek Nanebevzetí Panny Marie (chorv. Velika Gospa), který připadá každoročně na 15. srpen, je pro Chorvaty jedním z největších církevních svátků v roce. Na půlmilionu chorvatských věřících putují v tento den do hlavních poutních mariánských svatyní, rozesetých po celé zemi. V každém z těchto míst probíhají oslavy podle místních staletých tradic, majících specifické obyčeje a vzájemně se poněkud lišících. A oblastí, v níž je mariánská úcta zvlášť rozšířena, je Dalmácie.
Matku Boží, tedy doslova chorvatsky Velkou paní, uctívají v zemi již od nejstarších dob, tj. od příchodu Slovanů do nové vlasti. Nyní je v celém Chorvatsku 1 160 mariánských kostelů a poutních míst. V jadranském přímoří patří k nejstarším svatyním Marii zasvěceným splitská katedrála sv. Domnia (nazývá se sice sv. Domnia, je však zasvěcena Bohorodičce). Mariánský kostel, chorvatskými králi vybudovaný v 10. století, je i v Solinu, nedaleko Splitu, na ostrůvku řeky Jadro, tam, kde je nyní farní kostel P. Marie z Ostrova (Gospa od Otoka).
V Sinji, místu v Dalmatském Záhoří, severně od Splitu, se těší mimořádné úctě věřících Bohorodička Sinjská (Gospa Sinjska). Podle legendy opírající se o tzv. zázračný mariánský obraz, zachránila Matka Boží v roce 1715 město před přesilou tureckých dobyvatelů. Hlavních oslav Matky Boží Sinjské dne 15. srpna se účastní desetitisíce věřících. Konají v návaznosti na proslulou rytířskou soutěž Sinjskou alku, která probíhá vždy první neděli v srpnu a je každoroční oslavou vítězství nad Turky (viz tematický článek: Sinjská alka, součást světového nehmotného dědictví lidstva).
V Zadaru se mariánská úcta soustředila na kostel P. Marie při benediktinském klášteře, jehož stavebníkem byl v roce 1066 Petr Krešimir IV. V nedaleké obci Arbanasi byl středem úcty kostel Bohorodičky Olivovníků (Gospa od Maslina).
Ve městě Pagu se svátku Panny Marie říká Stomorina. Koná se tu pouť s procesím od kostela P. Marie (Crkva Sv. Marije) na archeologické lokalitě Stari grad, kde se nacházelo původní město (asi 1 km jižně od centra města, vedle kostela se nacházejí zbytky benediktinského kláštera), do kostela Nanebevzetí P. Marie v Pagu (Crkva Marijinog Uznesenja). Nosí se zázračná socha P. Marie (kip Majke Božje od Starog grada ), která se až 7. září (Mala Gospa) znovu vrací na své původní místo.
Věřící z podvelebitských vesnic Starigrad-Paklenica, Seline, Tribanj a dalších se na svátek Panny Marie vydávají na pouť na nejvýše položenou náhorní plošinu Velebitu (leží ve výšce 900 m n. m.), Veliko Rujno. Po ranní mši u kostelíka Panny Marie (Crkva Velike Gospe) následuje velkolepé procesí a večer ve Starigradu lidová slavnost. Tato novodobá tradice připomíná časy, kdy obyvatelé těchto vesnic žili v horách Velebitu, živili se pastevectvím a jednou za rok setkávali na procesí k poctě P. Marie.
Šibenik nazývají mnozí Krešimirovým městem (jeho zakladatelem byl Petr Krešimir IV.), ale často se mu říká i Mariino město. V Šibeniku, v biskupském paláci, se chová jako velká vzácnost socha Bohorodičky, pocházející z vykopávek Biskupija u Kninu, z období vlády středověkého chorvatského knížete Zvonimira.
Hlavním střediskem mariánského kultu v Šibenicko-kninské župě je kostel P. Marie z Vrpolje (Gospa Vrpoljačka) ve vesnici Vrpolje, která leží ve vnitrozemí, jihovýchodě od Šibeniku. Věřící přinášejí Bohorodičce četné dary, mezi nimi jsou zejména pozoruhodné tzv. Radojicovy okovy. Tureckého zajatce Radojicu Bohorodička podle legendy zázračně vysvobodila z tureckého žaláře.
Cílem mariánských poutníků ve Splitu bývá především svatyně Bohorodičky Pojišanské (Gospa od Pojišana). Patřila k mimořádně starým kostelům v tomto regionu - předpokládá se, že byla postavena kolem roku 1260. Nynější podoba kostela však pochází z 2. poloviny 18. století. Zdejší ikona Bohorodičky Pojišanské pochází z 15. století a lid ji pokládá za zázračnou. Při svátku Velika Gospa se tato ikona nese ve slavnostním průvodu z Pojišan do katedrály a odpoledne se za účastni téměř celého Splitu vrací zpět do "svého kostela".
Pro obyvatelstvo Imotské krajiny je hlavním poutním cílem tzv. Zelená katedrála v Proložci (obci severozápadně od Imotského).
V blízkosti Makarské je nejnavštěvovanější poutní místo Vepric (severozápadně od Makarské). V jeskyni podobající se jeskyni ve světoznámém poutním středisku ve francouzských Lourdech, dal v době poměrně nedávné postavit biskup Dr. J. Carić oltář se sochou Matky Bouží Lourdské. Hlavními poutními dny jsou tu velké mariánské svátky, tedy i 15. srpen.
V Dubrovníku je katedrála zasvěcena P. Marii, ale zvlášť je uctívána Bohorodička z Poratu (Gospa od Porata). Srdcem poutních slavností dne 15. srpna v Dubrovníku je však a v minulosti byl mariánský kostel Bohorodičky Milosrdné (Gospa od Milosrdja) na Lapadu. Lodi Dubrovnické republiky, když pluly kolem kostela, uctívaly Bohorodičku vztyčením vlajky, střelbou nebo spuštěním lodních sirén. Nezřídka mužstvo zpívalo mariánské písně s prosbou o ochranu. Však také byla P. Marie druhou patronkou Dubrovnické republiky, po sv. Blažejevi (Vlaho). V dominikánském klášteře se slaví Matka Boží s korunou (Gospa od Krunice), což vyjadřuje její glorifikaci po jejím Nanebevzetí. Ale je tu řada dalších mariánských kostelů nebo kostelíků s poutní mariánskou tradicí. Jedním s nich je mariánský kostel na Dančích - Zvijezda mora, od nepaměti svatyně námořních kapitánů.
Na většině dalmatských ostrovů nejsou velké poutní svatyně, ale srdce věřících si získaly malé kostelíky a kaple, rozptýlené po ostrovních vesnicích a městech. A právě ty jsou 15. srpna cílem poutí a návštěv. Je to např. mariánský kostel v Dolu na Hvaru, Bohorodička z Velkého Sela na Visu, Bohorodička z G. Sela na Šoltě, Bohorodička ve vesnici Slatine na Čiovu, Bohorodička z Taracu na Kornatech aj. Zejména oslavy na Taracu jsou mimořádně zajímavé, ta největší se však nekoná na svátek P. Marie. Na pouti ke kostelíku stojícím v pusté, nehostinné krajině ostrova Kornat se první neděli v červenci sjíždějí stovky lodí, jachet, člunů, slavnostně vyzdobených, a celá pouť má svůj slavností starobylý rituál. Dlouhou tradici má i mariánské procesí na ostrově Ugljanu. Vždy 5. srpna vyráží z Kuljice procesí několika desítek vyzdobených plavidel na jihovýchod ostrova, ke kapličce v zálivu Ždrelac, kde je již přes 500 let chována vzácná relikvie, památný obraz Panny Marie Sněžné (Gospa od Sniga).
