 Pula, Arena z ptačí perpektivy |
Na jihu Istrijského poloostrova se v Pulské zátoce nachází největší a přístav Istrie, Pula. Pula byla založena již Ilyry, pravděpodobně ve 3. století před naším letopočtem a je tak nejstarším městem na východním pobřeží Jadranu. Ilyry připomíná i jméno města – Pola, které převzali i přemožitelé Ilyrů v 1. století před naším letopočtem. Římané, kteří Istrii kolonizovali, oceňovali mimo jiné bezpečnost jeho přístavu v Pulské zátoce, pokládané již ve starověku za nejlepší přírodní přístav na Jadranu, a začali ve velkém přebudovávat ilyrské městečko v reprezentační římské město, které již v polovině 1. století našeho letopočtu získalo status kolonie (Colonia Pietas Iulia Pola). Ruku v ruce šlo i rozšiřování přístavu.
 Pula, Arena od nábřeží, rekonstrukce severozápadní věže již byla dokončena |
Jako každé významné římské město byla Pula důkladně opevněna, byla vybavena základní římskou urbanickou strukturou a významnými budovami – chrámy, triumfálním obloukem, dvěma divadly a samozřejmě nemohl chybět ani tolik v celé římské říši oblíbený amfiteátr. Ten byl vybudován asi 200 metrů vně římských hradeb již za císaře Augusta, tedy na přelomu letopočtu, ale značně menší. Amfiteátr tedy na částečně rozšířil císař Claudius a svou konečnou podobu a rozsah získal za Flaviovců, především za císaře Vespaziána v 70. letech 1. století našeho letopočtu. Ten přistoupil k úpravě amfiteátru na naléhání své milenky Caenidy, pulské rodačky.
 Pula, zápasiště a jeviště |
Amfiteátr, v celém Chorvatsku výhradně nazývaný Arena, je největší, nejzachovalejší a nejvýznamnější památkou římského stavitelství v zemi. Mezi dvěma sty římskými amfiteátry na světě patří mezi šest největších a nejzachovalejších (na prvním místě je římský amfiteátr – Koloseum, dále následují amfiteátry ve Veroně, Capui, Arles a Catanii – pulský je vyšší než tři posledně jmenované). Oceňuje se zejména, že první tři řady jsou plně zachované.
Vnější plášť amfiteátru tvoří základní substrukce (stojí na malé vyvýšenině), dvě poschodí obepínají arkády o 72 obloucích. Horní patro má 64 čtvercových oken. Vrchní část tvoří koruna z kamenných bloků, horní věnec pak nesl zařízení, které v případě nepříznivého počasí (ať již deště nebo slunce) amfiteátr zastřešovalo plátěnou střechou (velariem).
 Pula, arkády |
Amfiteátr má půdorys elipsy o rozměrech 132,45 x 105 metrů a je vysoký 32,45 metru. Mohl pojmout 23 000 diváků. Do hlavní osy pláště byly zakomponovány čtyři hranolové věže; právě těmito věžemi se může ve srovnání s jinými amfiteátry pochlubit pulská aréna. Věžemi vedly pomocné dřevěné schody do horní části amfiteátru, současně posilovaly stabilitu zděného pláště a zpevňovaly stavbu. V severozápadní věži byla zásobárna vody k napájení vodotrysků. Směrem k městu byl na jižní straně hlavní vchod do amfiteátru, jinak do něho vedlo ještě čtrnáct dalších vchodů. Amfiteátr byl postaven z kvalitního vápence, který se získával v nedalekých lomech. Na staveniště jej dopravovaly lodě.
 Pula, chodba |
Zápasiště arény v jejím středu zaujímalo plochu 67,9 x 41,6 metrů. Pod zápasištěm byly umístěny pomocné prostory pro inscenaci a organizaci her, bojů a představení. Mnohé z prostor se dobře dochovaly. Byly tu klece, kde se chovala divoká zvířata pro boj v aréně, místnosti pro zabité gladiátory a bojovníky se zvěří. Gladiátoři byli většinou zločinci odsouzení na smrt, případně váleční zajatci. Gladiátoři byli ubytováni a žili v budově proti amfiteátru. K bojům nastupovali do podzemí arény a odtud vystupovali k bojům v zápasišti. Císaře, pokud byl přítomen, zdravili obvyklým způsobem, tedy pozdravem "Morituri te salutant" (Na smrt jdoucí tě zdraví).
Podlaha zápasiště byla dřevěná, pokrytá pískem, do něhož se vsakovala prolitá krev. Podlaha se mohla zvyšovat a snižovat. I to je jedna ze zvláštnosti pulské arény.
Vstup do amfiteátru na představení byl bezplatný, uspořádání sedadel přísně odpovídalo společenské hierarchii a bohatství návštěvníků.
I v pulské aréně, tak jako v mnohých jiných v římské říši, přišli o život četní křesťané, kteří směle vyznávali svou víru. Mezi nimi byl podle jedné tradice i dnešní patron Puly, svatý German (Sveti German), občan Puly. Měl tu být umučen v roce 290.
 Pula, kostel sv. Antonína na jihovýchodní straně |
Když byly v roce 404 zakázány gladiátorské hry, byl amfiteátr využíván jako dobytčí trh a postupně se měnil v bezplatný zdroj kvalitního materiálu pro další výstavbu města. V roce 1583 se benátský senát usnesl amfiteátr zbořit a získaný stavební materiál, především kamenná sedadla odvézt do Benátek k výstavbě tamějších domů a paláců. Proti jeho zboření se postavil statečný muž, římský senátor Gabriele Emo, kterému se podařilo zboření zabránit. Senátora a jeho významný čin připomíná dodnes pamětní deska na severozápadní věži. Nebezpečí pro pulskou arénu přineslo opět 17. století. Tehdy se stavitel Antoine De Ville postavil proti úspornému návrhu benátského senátu, aby se nová pevnost, "Kaštel", v centru Puly, stavěla ze stavebního materiálu z amfiteátru.
Naposledy se kámen z arény použil v roce 1709 na stavbu zvonice pulské katedrály. S obnovou amfiteátru přišli jako první Francouzi, a to Napoleonův generál Marmont začátkem 19. století. Pak se rekonstruovalo za císaře Františka I., ale významnějším počinem byla až obnova v roce 1932. Rekonstrukce v roce 1980 byla neodborná a byla důvodem, proč aréna nebyla zapsána na seznam světového dědictví organizace UNESCO. Nyní probíhá komplexní obnova, která se uskutečňuje v jednotlivých etapách a má trvat dvacet let.
 Pula, jižní fronta amfiteátru |
V podzemních prostorách amfiteátru je dnes umístěna stálá výstava "Vinohradnictví a pěstování oliv v Istrii v antice" (Vinogradarstvo i maslinarstvo Istre u antici). Jsou to odvětví, jimž již Římané věnovali velkou pozornost a která patřila k významným hospodářským odvětvím. Výstava umožňuje prostřednictvím rekonstruovaných starých římských zařízení, mimo jiné mlýnů a lisů na olivy, sledovat vývoj těchto odvětví za římského panství.
Amfiteátr po staletí přitahoval pozornost cestovatelů, umělců a architektů. Mezi významné architekty zajímající se o pulský amfiteátr patřil např. Andrea Palladio, Sebastiano Serlio nebo Antoine De Ville aj., z malířů a grafiků Giovanni Battista Piranesi, Jacob Spon, George Wheler, Charles Louis Clerisseau a další.
Dnes je amfiteátr využíván pro letní akce pod širým nebem, především pro známý pulský filmový festival, pro operní a baletní představení, symfonické i populární koncerty a mnohé jiné. Vystupovali tu hvězdy jak klasické hudby (např. Jose Carreras, Luciano Pavarotti, Placido Domingo, Monserrat Caballe), tak z oblasti populární hudby (např. Joe Cocker, Leonardo Cohen, Tom Jones, Seal, Apocalyptica, Elton John, Anastacia, Jamiroquai, Eros Ramazzotti, Simply Red, Sting, Vanessa Mae, Foo Fighters). Může se jich zúčastnit na 5 000 diváků. Nově se tu v sezóně konají ukázky gladiátorských zápasů pod názvem "Spectacvla Antiqva" a zahajovací večery pulských moderních hudebních festivalů.
 Pula, amfiteátr - působivá scéna pod širým nebem |
Organizačně je pulský amfiteátr součástí Archeologického muzea Istrie (Arheološki muzej Istre), spolu s vlastním muzeem, Augustovým chrámem a archeologickou lokalitou Nezakcij. Již léta. Statistiky za uplynulé roky vykazují přes 400 000 návštěvníků, čímž se pulská aréna řadí nepatří k nejnavštěvovanějším kulturně historickým památkám v Chorvatsku.
Zdroj informací:
- Arheološki muzej Istre: www.ami-pula.hr
- Grad Pula: www.pula.hr
