Pod pojem Kvarnerská riviéra se zahrnují letoviska východního pobřeží Istrijského poloostrova, omývaného vodami Rijeckého zálivu (Riječki zaljev) a Kvarnerského zálivu (Kvarnerski zaljev) či krátce Kvarneru. Toto pobřeží začíná mysem Kamenjak (Rt Kamenjak) na nejjižnějším bodě Istrie a táhne se k severovýchodu, ke Rijece. Kvarnerská riviéra sama začíná na jihu poměrně mladým letoviskem Duga Uvala (Krnica) a končí lázněmi se starou tradicí, Opatijí.
Většina míst Kvarnerské riviéry jsou stará věhlasná lázeňská střediska, sahající svou tradicí do druhé poloviny 19. století. Například Opatija, která byla prvními oficiálními přímořskými klimatickými lázněmi na zdejším pobřeží, slaví již 157. výročí udělení lázeňského statusu. Riviéra si získala popularitu především mezi nejvyšší rakouskou šlechtou, k jejíž prestiži patřilo vlastnit vilu nebo letohrádek na tomto pobřeží, nebo alespoň tu trávit delší dobu. Přitom je třeba zmínit, že si všechna místa na této riviéře získala oblibu především pro zimní pobyty a právě v zimě se tu scházela aristokratická smetánka z celé Evropy.
K věhlasu Kvarnerské riviéry přispíval především mimořádně bohatý rámec středomořské i subtropické vegetace zdejších zahrad a parků, jakož i krásné lesy na svazích Učky nad riviérou. Právě masívu Učky, který se od moře pozvolna zdvihá až k nadmořské výšce 1 401 m (vrch Vojak), děkuje oblast i dnes za mírné podnebí a za to, že zadržuje nepříznivé povětrnostní vlivy z drsného vnitrozemí.
K vysoké návštěvnosti přispělo na svou dobu velmi dobré železniční spojení Kvarneru s centrem rakouské monarchie, Vídní (železnice do Terstu s odbočkou do Rijeky).
Avšak i tato riviéra zažila období otřesů a úpadku, kdy ztratila mnoho ze svého aristokratického lesku. Po první světové válce se Itálii podařilo získat značnou část severního jadranského přímoří, vlastně celou Istrii, včetně Kvarnerské riviéry a některé kvarnerské ostrovy. Zdejší letoviska tak přišla o svou bohatou klientelu, italský stát jejich další rozvoj nepodporoval. Pečoval spíš o svá vlastní letoviska na Adrii a v Tyrhenském moři.
Po druhé světové válce se Istrie vrátila "mezi své" a stala se součástí Chorvatské svazové republiky v rámci Jugoslávie, s výjimkou malé části na severu, která byla přičleněna ke Slovinské svazové republice. Kvarnerská riviéra si musela hledat jinou klientelu, i když její hlavní letovisko, Opatija, částečně navázala na starou tradici.
Nevýhodou letovisek v severní části Kvarnerské riviéry je omezenost prostoru. Riviéru totiž převážně tvoří úzký pruh pobřeží, v jehož bezprostřední blízkosti se zdvihají zalesněné svahy pohoří Učka. Takto stísněný pobřežní pás nedovolil ani v posledních desetiletích větší expanzi ve výstavbě hotelových zařízení, což zdejší letoviska řešila přestavbou a modernizací starých hotelů, celkem výjimečně výstavbou menších nových, vždy jen luxusních zařízení. Pokud jde o bytovou výstavbu, a tím i o nabídku ubytování v soukromí, ta se nezastavila ani před zdejšími lesy a postupně se rozrostla až poměrně vysoko do okolních svahů.
Jiná je situace v letoviscích v jižní části Kvarnerské riviéry - v Rabacu a v novém letovisku Duga Uvala, které nic ve výstavbě neomezuje. Zejména Rabac se prudce rozrostl, hotelová zařízení se šíří od původní rybářské vesnice podél moře na obě strany, soukromé vilky se šplhají do kopce nad starým Rabacem. Dostatku prostoru využívají i nové kempy, vznikající v krásném přírodním prostředí.
Celková nabídka ubytovacích možností je na Kvarnerské rivéře značně menší než na Západoistrijském přímoří. V severní části je však zaměřena na jiný druh klientely. Na ten, který miluje spíše procházky po pobřeží po tzv. lungo mare (přímořské promenádě), vycházky do svahů Učky, do lesů kaštanovníků (Castanea sativa) a vavřínu (Laurus nobilis) a plných voňavé myrty, rozmarýnu a šalvěje, do nádherných lázeňských parků, dále promenády po lázeňských bulvárech a večery s koncerty. Tito návštěvníci především ocení kulturní představení v rámci Letní scény (Ljetna pozornica) v Opatiji. V této části Kvarneru je pestrá a bohatá nabídka kultury a zábavy. Velikou oblibu si získala např. lidová slavnost v Lovranu zvaná Marunada, což je slavnost sběru jedlých kaštanů, které v severní části Kvarnerské riviéry, především v okolí Lovranu, rostou ve velikých množstvích. Nejen že se ochutnávají místní sladkosti z jedlých kaštanů, jejichž výběr bývá nemalý, ale je tu i další bohatý zábavní a kulturní program, vrcholící reprezentačním plesem v nejlepším hotelu Lovranu. Ale samozřejmě to nejsou akce jediné. I velkých sportovních podniků je tu hodně, takže se mají návštěvníci stále na co dívat.
Koupání v severní části je trochu omezeno nevelkými rozměry pláží a koupališť, které jsou mnohdy součástí hotelových zařízení. Přitom většina pláží je velmi pěkná - hrubý písek s drobnými oblázky (navezeny). V Opatiji jsou čtyři veřejná koupaliště (platí se vstupné).
Jižní letoviska jsou naopak známa svými velmi dobrými podmínkami pro koupání na příjemných plážích s oblázky a hrubým pískem, skalními plotnami. Pláže jsou místy uměle rozšířeny. Sportovním aktivitám se zde meze nekladou, zejména vodní sporty tu mají zelenou - od potápění, přes podmořský rybolov k jízdě na vodních lyžích a jachtingu. Právě tady na kvarnerském jihu návštěvník ocení zdejší kvalitní životní prostředí. Ostatně vzácná fauna je jeho dokladem. Žijí tu vzácní dravci - sup bělohlavý, sokol mořský a stěhovavý, orli a jiní zástupci pernaté živočišné říše.
Na celém tomto pobřeží, od jihu až k severu, má návštěvník velký výběr krátkých i delších vycházek do okolní přírody - promenádu z Lovranu přes Opatiji do Voloska (12 km), krátké či delší vycházky do lesů Učky (v jejím masivu je upraveno 17 různě dlouhých cest) nebo již náročnější výstup až na vrchol masivu Učky, na horu Vojak (1401 m). Výstupová cesta byla upravena již v r. 1889. Vynaložená námaha v každém případě stojí za to, výhled patří k nejkrásnějším v celé severní části chorvatského přímoří. Lze však absolvovat i autobusem, pouze poslední část výstupu se jde pěšky.
Obecně panuje představa, že tato riviéra je pro kapsu návštěvníka velmi náročná, což je jen částečně pravda. Jistěže jsou luxusnější hotely drahé a drahé jsou i různé služby, ale pokud si host vybere jednodušší ubytování a odolá obrovské nabídce různých lákadel v podobě posezení v přepychových kavárnách a restauracích, v nočních klubech komfortních hotelů a spokojí se s těmi skromnějšími, pak neshledá velký rozdíl mezi Kvarnerskou riviérou a ostatními oblastmi.
Nabídka výletů je velmi bohatá. Zajímavé jsou výlety do přilehlého vnitrozemí Istrijského poloostrova, do národního parku Risnjak, na ostrov Cres či Krk. Zajímavá je i prohlídka sousední rušné Rijeky. Lákavé jsou též lodní výlety do nepříliš vzdálených Benátek, včetně prohlídky tohoto pozoruhodného města. Východiskem zájezdů je nejčastěji Opatija.
