Severodalmatské ostrovy zahrnují jednak vnitřní pás ostrovů, táhnoucí se podél pobřeží v jeho těsné blízkosti, jednak vnější pás rozkládající se za vnitřní skupinou směrem na otevřené moře.
K vnitřní skupině patří kromě menších a malých ostrovů jako je Vir, Rivanj a Sestrunj, i velké ostrovy, z nichž některé se vyznačují především svou délkou. Jsou to Ugljan, Pašman a Murter. Všechny jsou obklopeny spoustou malých ostrůvků.
Vnější skupinu tvoří kromě velkého ostrova Dugi otok (= Dlouhý ostrov) celá řada menších a malých ostrovů na severozápadě, např. Molat, Škarda a j. a na jih od ostrova Dugi otok početná a bizarní skupina Kornatských ostrovů - Kornati či Kornatski otoci. Převážná část těchto ostrovů je součástí národního parku Kornati. Do národního parku nepatří ostrovy a ostrůvky kolem velkého ostrova Žut a kolem ostrova Sit, tedy ostrovy blíže k pevnině. Také k nim nepatří zátoka Telašćica na ostrově Dugi otok, původně jejich součást. Dnes je Telašćica samostatnou chráněnou krajinnou oblastí.
Poslední součástí Severodalmatských ostrovů je skupina drobnějších ostrovů v jižní části této oblasti, tedy nepříliš velké ostrovy tvořící Šibenický archipelag (Šibenski archipelag). K němu patří např. ostrov Žirje, Kakan, Kaprije, Zmajan, Zlarin, Krapanj a další, většinou malé ostrůvky.
Není přeháněním, že zejména jachtaři pokládají Severodalmatské ostrovy za jachtařský ráj. Zdejší labyrint ostrůvků a ostrovů, většinou velmi málo obydlených, s liduprázdnými zátokami, místy s divokou skalní scenérií, s uklidňující zelení zdejších lesů a ostatní vegetace splňují nejnáročnější představy o krásné dovolené. Jachtaři mohou užívat nádherného koupání a slunění v úplné samotě, nerušeně pozorovat podmořský svět, lovit ryby, toulat se se svou plachetnicí ve spleti zdejších ostrůvků nebo žít jako robinzon na některém opuštěném ostrůvku. A zdaleka to nemusí být jen na Kornatských ostrovech, i když ty jsou právě v tomto směru vyhlášené.
Ovšem bylo by zjednodušené uvést, že tyto ostrovy vyhledávají jen jachtaři. S oblibou se tu na svých oplachtěných prknech prohánějí surfaři, do křišťálových hlubin se potápějí jak sportovní rybáři s harpunou, tak potápěči toužící jen pozorovat a obdivovat podmořský svět - zdejší ostrovní svět vyhovuje zkrátka všem, kdo si chtějí užívat moře, osamělých pláží, přírody, klidu a ticha.
Ale je třeba uvést, že Severodalmatské ostrovy nejsou jen oázy ticha. I zde jsou místa rušná, mnohdy dokonce velmi rušná - jako jsou např. obce na >Ugljanu, na Murteru, některá místa na ostrově Dugi otok. Až příliš mnoho lidí bývá i u jezera Mir v sousedství Telašćice, v zátoce Slanica na Murteru i na některých plážích Kukljice.
Na ostrovech však většinou chybějí rušná zábavní střediska. Pokud by po nich návštěvník zatoužil, musil by navštívit společenská a zábavní centra na pevnině - Biograd na moru, Zadar, Vodice, Šibenik, Solaris, Primošten; na ostrovech samých by je však nenašel. Pevnina je také cílem výletů za kulturně historickými památkami, za mimořádnými přírodními fenomény, jakými je národní park Paklenica, řeka Krka, řeka Zrmanja a další. Není náhodou, že právě městečko Skradin, východisko k nádherným vodopádům řeky Krky je jedním z nejoblíbenějších jachtařských cílů v této oblasti.
Na ostrovech, vzdálených od pevniny, kde nejsou odpovídající možnosti obživy a ani cestovní ruch tu zatím nezapustil kořeny, výrazně ubývá obyvatel a populace stárne.
