Kvarnerské ostrovy jsou svými rozměry ostrovy převážně velké. Leží ve Rijeckém zálivu (Riječki zaljev) a Kvarnerském zálivu (Kvarnerski zaljev), mezi mysem Kamenjak (Rt Kamenjak) na jižním konci Istrie a Ljubačskou úžinou (Ljubačka vrata) na jihu. Je sem zařazen i nejjižnější z nich, Pag, přestože podle územně správního dělení a částečně i geograficky patří jinam. Ke skupině je zařazen hlavně vzhledem k poloze a k typu rekreačního využití.
Kvarnerské souostroví se skládá z vnějšího pásu ostrovů - Cres, Lošinj, Unije, Susak, Ilovik a několik malých ostrůvků, a z vnitřního pásu vesměs velkých ostrovů - Krk, Rab, Pag a jen několik malých, jako je Goli otok, Grgur a pár dalších.
Většina z ostrovů působí z některé světové strany, zejména ze severovýchodu, jako holá, neobydlená pustina (Cres, Krk, Ráb, Pag, Goli otok, Grgur), při bližším seznámení s nimi však návštěvník zjistí, že jde u některých o ostrovy pohostinné, v některých částech s hojností vegetace a s příjemnými plážemi, s pozoruhodnými starými městy a obcemi, takže je přirozené, že tu cestovní ruch již v minulosti měl dobré podmínky a má tudíž starou tradici. Na jejím začátku stáli na některých kvarnerských ostrovech Češi, zejména na Krku a Rábu.
Návštěvník Kvarnerských ostrovů, ale i autoturista, jedoucí po magistrále ze Rijeky směrem na jih, si rozhodně všimne podivných zídek, které se táhnou desítky kilometrů po téměř holých pláních severovýchodní části ostrova Krku, a nedovede si vysvětlit, k čemu v té pustině jsou. Setká se s nimi i jinde v přímoří, ale zde jsou nejmarkantnější. Jsou to tzv. gromače, kamenné zdi a zídky z lomového kamene stavěné nasucho, které tvořily hranice pozemků jednotlivých vlastníků, hranice katastrů, ohraničovaly soukromé pastviny, sloužily i k ochraně obdělávané půdy před povětrnostními vlivy i k oddělení jednotlivých pěstovaných druhů plodin. Nelze přitom zapomínat na to, že v dávné minulosti nebyly tyto dnešní holé pláně tak pusté a nehostinné.
Přes prvotní dojem zdánlivé krasové pustiny najdeme na ostrovech hojnost vegetace, ba i rozlehlé lesy. Např. Krk je ze 30 % zalesněný! Na některých dalších ostrovech lze dodnes najít zbytky dřívějších rozsáhlých lesních porostů, jako např. les Dundo na Rábu, na ostrůvku Košljun před Punatem na Krku, park Komrčar na Rábu. Krásné lesy na lokalitě Čikat na Lošinji byly uměle založeny před přibližně sto lety. O vegetaci se na ostrovech pečuje již po dlouhá desetiletí. Kromě bohatého rostlinstva (roste tu na 1 500 rostlinných druhů) nezaostává ani svět fauny se svými 1 300 živočišných druhů. Přitom ostrovy Cres, Ráb a Krk mají co do počtu svých živočišných druhů primát v celém Středomoří.
Zemědělství nehraje na Kvarnerských ostrovech významnější roli, s výjimkou pěstování vinné révy, olivovníků a částečně i zeleniny. Některé lokality na ostrovech přitom patří mezi místa proslulá špičkovými víny, jako např. Vrbnik na východním pobřeží Krku se svými bílými autochtonními odrůdami a se známým vínem žlahtina, nebo písečný ostrůvek Sušac se svou výbornou červenou trojišćinou.
Průmysl je tu zastoupen jen v minimální míře, takže se na stavu životního prostředí nijak neprojevuje. Výjimku tvoří pouze ropný přístav a chemické závody za městečkem Omišalj v severozápadní části Krku (součást Rijeckého přístavu). Podle dosavadních zkušeností ale nemají na životní prostředí prakticky žádný negativní vliv.
Pro většinu ostrovů má životní význam cestovní ruch, kterému je tu věnována prvořadá pozornost. Pečuje se především o zachování dosavadního vynikajícího životního prostředí, o čistoty moře, o vegetaci, úpravnost obcí i pláží, o vytváření podmínek pro sportování a zábavu, vše ale tak, aby neporušenost ostrovů zůstala zachována. Ubytovací podmínky na ostrovech se v posledních 20 - 30 letech značně zmodernizovaly a doplnily o nové objekty, ale vždy v míře velmi rozumné. Možnosti ubytování jsou různorodé, od hotelů vyšších kategorií ke kempům a ubytování v soukromí, jehož nabídka je veliká. K předimenzování však nikde nedochází.
Soustavně se pečuje o vylepšování podmínek pro využívání moře k rekreačnímu koupání a k provozování různých vodních sportů na moři a v moři. Čisté moře a mnoho malých intimních zátok a zálivů vytvářejí výborné předpoklady pro koupání, pro potápění, podmořský rybolov i jachting (v letovisku Punat na Krku je nejstarší a největší chorvatský jachtařský přístav - marina). Ve vyhovující míře je nabídka "mořských aktivit" doplňována možnostmi míčových her a dalších. Pro milovníky koupání na písečných plážích je tu např. na Rábu tzv. Rajská pláž (Rajska plaža) u Loparu, pláž v Njivici na Krku a některé pláže na Pagu.
O skvělých podmínkách pro podmořský rybolov svědčí i skutečnost, že právě zde, u městečka Mali Lošinj na ostrově Lošinj, se již po desítky let koná nejmasovější světová soutěž v podmořském rybolovu - Novoroční pohár měst (Novogodišnji kup gradova). Účast především ze zahraničí je obrovská, dávají si tu dostaveníčko nejlepší mistři tohoto sportu z celého světa. K této soutěží byl později připojen Pohár zemí (Kup zemalja), který často bývá i finálem Poháru Evropy. Všechny tyto soutěže se konají vždy na přelomu starého a nového roku. Samozřejmě není při nich nijak omezeno množství ryb, které účastník v průběhu dne naloví.
Centrem jachtingu je především ostrov Krk, ale ani Cres a Ráb příliš nezaostávají. Marina Punat na Krku je v provozu celoročně a poskytuje opravdu širokou paletu doprovodných služeb. Nejlepší podmínky pro jachting jsou při vnějších (západních) březích velkých ostrovů. Podrobněji: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů
Pro nadšence potápění je pojmem Cres, a to pro svou věhlasnou potápěčskou školu (kurzy všech stupňů, od začátečníků až po profesionály). Není to však jediná škola vodních sportů v regionu. Podrobnosti u popisů jednotlivých míst.
Pro sportovce a příznivce sportu jsou zajímavé i různé sportovní akce, které se tu v průběhu letní sezóny konají. Patří k nim např. Lošinská regata začátkem srpna, Kvarnerská regata v Malinské v září, tenisový turnaj Lošinská riviéra v černu a červenci v Malém Lošinji.
Nabídka zábavy je na Kvarnerských ostrovech skromnější než např. na Západoistrijské riviéře a je omezena na určitý typ akcí. Kromě běžných diskoték se zájem soustřeďuje na různé lidové slavnosti - fešty, pořádané k poctě místních světců a patronů, ale obyčejně daleko překračující původní náboženský rámec, takže se z nich staly jakési veselice s pestrým dalším programem. Velmi malebnou podívanou poskytují Rytířské hry na počest sv. Kryštofa, patrona města Rábu, při něm průvod s písněmi a tanci vrcholí starobylou soutěží ve střelbě z kuše. Hry se konají pravidelně dvakrát za sezónu, 9. května a 27. července. Velmi navštěvované jsou i rybářské slavnosti v letovisku Punat - Punatské noci (Puntarske no či) a Rybářský den (Ribarski dan). Lidovou veselicí v Malém Lošinji je svátek P. Marie 15. srpna a Rybářské noci (Ribarske no ci). To jsou ty nejznámější lidové slavnosti. V každém letovisku se však konají během léta další.
Bohatá je i nabídka kulturních akcí. Mezi nimi si největší proslulost získaly Osorské hudební večery (Osorskie glazbeni večeri), festival klasické hudby, a navazující výtvarné sympozium, konané v Osoru, této poloopuštěné obci mezi Cresem a Lošinjem. Opravdovým zážitkem je účast na Lubenických hudebních večerech (Lubenički glazbeni večeri), konaných na Cresu pod širým nebem ve skoro opuštěné vesnici Lubenice, "orlím hnízdě" vysoko nad mořem. V městečku Pagu lze několikrát za sezónu vidět tanec Pažské kolo (Paško kolo) za doprovodu místních hudebních nástrojů; ženské kroje jsou zde velmi půvabné a jedinečné - zdobí je proslulé, dosud zde vyráběné tzv. pažské krajky (paške čipke).
Kulturní obohacení znamenají i návštěvy pozoruhodných míst na ostrovech, jak zmámých měst a letovisek, tak i svérázných prastarých obcí ve vnitrozemí, jedinečných svou architekturou a velmi často i svou polohou. Na ostrově Cresu k nim patří např. vysoko položené vesnice Dragozetići a Lubenice, obec Valun (viz výlety s města Cres) se svou starochorvatskou památkou tzv. Valunskou deskou, na Krku vesnice Dobrinj a Vrbnik a j.
Nahlédnutí do nejtemnějších stránek poměrně nedávné minulosti představuje návštěva někdejšího italského koncentračního tábora Kampor blízko městečka Rábu na stejnojmenném ostrově, především pak vyjížďka lodí na ostrov Goli, kde bylo nejobávanější, až sadisticky kruté titovské vězení pro nepohodlné odpůrce a kritiky titovského režimu (mělo "pobočku" i na sousedním ostrůvku Grgur).
Zato příjemným zážitkem je lodní výlet na ostrov Susak. známý nejen svým výborným červeným vínem trojišćica, ale i krásnými ženskými lidovými kroji se širokými minisukněmi.
Dopravní dostupnost vždy určuje návštěvnost ostrovů. Je třeba říci, že Kvarnerské ostrovy v průběhu posledních dvaceti let poměrně dobře vyřešily přístup turistů na ostrovy. Naprosto bezproblémový přístup umožňuje Krcký most (Krčki most) na ostrov Krk z Kraljevice na Chorvatském přímoří (více informací o mostu najdete v článku: Třicáté narozeniny Krckého mostu). Krk se vlastně vybudováním mostu stal poloostrovem (mostné platí jen automobily, pěší nikoliv). Trajektové spoje z tohoto ostrova pomáhají řešit dopravní obslužnost sousedních ostrovů - z osady Valbiska směřují trajekty na Cres (do Meragu) a na Ráb (do Loparu, viz aktualita: Nová trajektová linka mezi Krkem a Rábem). Na Cres však hlavní trajekt jezdí i nadále z osady Brestova na Kvarnerské riviéře. Od roku 1963 sloužil pro dopravu z pevniny na ostrov Ráb přístav v Jablanci. V červenci 2012 převzal jeho úlohu nový moderní přístav Stinica ve stejnojmenné zátoce 3 km severně od Jablance (viz aktualita: Otevřen nový trajektový přístav Stinica pro přepravu na ostrov Ráb). Na Rábu přistávají trajekty v rozšířeném přístavu Mišnjak. Velkých změn se dočkal ostrov Pag. Na něj jezdí jednak úplně kratičký trajekt z osady Prizna, ale je možno též použít mostu z pevniny v severodalmatské osadě Miletići.
