www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Tematické články »  Zpestřete si... 1.část » Zpestřete si... 2.část

Vysílání       Radiožurnálu
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava
Reklama




Zpestřete si cestu na Jadran! - část 2

11.8.2005

V první části tematického článku (Zpestřete si cestu na Jadran!) jsme poskytli několik historických údajů o oblasti Lika a námětů k návštěvě pozoruhodných míst - vesnic, městeček či zajímavých přírodních partií v blízkosti dálnice Záhřeb - Split. Tyto odbočky, které nepředstavují velké zdržení, mohou zpestřit dlouhou cestu po dálnici a jsou přitom pro projíždějící řidiče a osádku jejich aut nečekaným osvěžením, obohacením a zdrojem poznání. Nyní přinášíme druhé pokračování článku.

Například průjezd až dosud Bohem zapomenutou krasovou krajinou Lika, málo osídlenou, s krásnou nedotčenou přírodou v povodí jedinečné řeky Gacky přináší překvapující scenérie a detaily.

Za exitem na městečko Žuta Lokva vstupuje dálnice do míst, která byla v prvním tisíciletí př.n.l. domovem pozoruhodného ilyrského kmene Japodů (viz tematický článek Ilyrové).

Když ve druhé polovině tohoto tisíciletí a na přelomu letopočtu ovládli celý prostor východního jadranského přímoří Římané, probíhal téměř u všech podmaněných ilyrských kmenů proces jejich postupné romanizace, u některých rychlý, u jiných pomalý. Právě u Japodů byl proces romanizace velmi pomalý. K urbanizaci téměř nedocházelo, život v gradinách plynul stejně jako dřív, bez větších změn. Teprve po příchodu Slovanů došlo ke splynutí s nimi, přičemž však byly zachovány mnohé japodské specifické rysy.

Po Japodech zůstaly dodneška opevněná sídliště, místně zvané gradiny. Některé byly již objeveny a archeology prozkoumány, jiné teprve čekají na své objevitele. Nalezena zde byla i mnohá pohřebiště - tumuly. Vykopávky jsou zdrojem poznání o životě těchto vnitrozemských Ilyrů, kteří se ještě před římskou okupací smísili s keltskými přistěhovalci. Ti pak postupně s Japody úplně splynuli.

Nejznámější nálezy pocházejí z Kompolje, což je lokalita v těsné blízkosti dálnice přibližně v polovině mezi odbočkou na Žutou Lokvu a odbočkou na Otočac, při západní straně dálnice. Největší proslulost si získala tzv. japodská čepička. Její nález pochází z období kolem roku 500 př.n.l. Japodové si tehdy vyráběli pro válečné účely bronzové přílby, přesněji bronzové bojové pokrývky hlavy, zdobené vyklepávaným ornamentem. Zevnitř byly vyloženy tkaninou, zevně byly uzavřeny buď kůží nebo opět tkaninou. Charakteristické pro ně byly ozdobné třásně, rovněž z bronzového plechu.

Dnešní tzv. lické červené čepičky (chorv. lička kapa) jsou velmi podobného tvaru jako ty staré japodské válečné, jsou však včetně třásní z tkaniny. Občas jsou ještě dnes k vidění u starších mužů v odlehlých vesnicích v této oblasti. V poslední době se vyrábějí a prodávají jako suvenýr napodobeniny původních japodských čepiček.

Z nekropole v Kompolje pochází i další nesmírně cenný artefakt, přibližně ze stejné doby, tj. kolem poloviny prvního tisíciletí př.n.l. Je to tzv. hlava z jantaru, či spíše hlavička. Je jen 4 cm veliká a svědčí o ohromné oblibě jantaru u Japodů. Ale zdaleka nejen u nich - téměř všechny ilyrské kmeny jantar přímo zbožňovaly. Například v jedné ilyrské nekropoli se našlo na 1 200 kusů pozůstatků jantarových předmětů. Nalezení jantarových pozůstatků v Kompolji bylo přirozené, neboť tudy vedla jedna jantarová stezka.

Ilyrové platili za jantar především svým hlavním vývozním artiklem, jímž byly hlízy kosatce ilyrského (Iris ilyrica), který byl i ve vzdělaném antickém světě velmi ceněnou léčivou rostlinou.

Ve velkém se vyvážela též velmi oblíbená léčebná gentiana, používaná dodnes, která svůj název dostala podle ilyrského krále Gentia.

V japodských hrobech bylo nalezeno mnoho šperků, které zřejmě byly u starých Japodů velmi oblíbeny. Patřily k nim např. těžké spony, přívěsky s antropomorfními i zvířecími motivy, náramky.

Jaspodská archeologická naleziště se však nenacházejí jen na lokalitě Kompolje. Patří k nim i nedaleké vesnice Brlog, Drenov Klanac, Prozor a další.

Zdejší kraj je i pěkné místo pro odpočinek s možností vykoupání v řece Gacce a v jezeře Gusić. Milovníci sportovního rybolovu mohou v této řece, jedné z nejbohatších pstruhových řek na světě, zkusit své rybářské štěstí.

Poněkud dále na jih, stále ještě v Lice, je možno podniknout výlet jiného zaměření. Z města Gospić, kdysi hlavního střediska tzv. Vojenské hranice v této oblasti (za válek s Turky tzv. Vojna krajina, opevněný pás zabraňující Turkům pronikat dále na severozápad), je to jen 6 km do vesnice Smiljan, ležící již pod výběžky mohutného pohoří Velebit.

Ve Smiljanu se roku 1856 narodil Nikola Tesla, velký americký elektrotechnik a vynálezce chorvatského původu.

Tesla studoval vlastnosti dvoufázového i vícefázového proudu, zkonstruoval a patentoval si četné elektrické stroje a přístroje. Jeho nejvýznamnější vynálezy, v současné době široce používané, jsou z oblasti střídavého proudu, a to dvoufázový a trojfázový asynchronní elektromotor z r. 1887 a vysokofrekvenční generátor. Teslův transformátor speciální konstrukce je kombinací jiskrově buzeného oscilačního obvodu a vysokofrekvenčního transformátoru. Užívá se k dosažení vysokých napětí při vysokém kmitočtu. Zabýval se též výzkumem v bezdrátové telegrafii. Byl to on, kdo vymyslel bezdrátový rozhlas. Jeho jménem je nazvána jednotka magnetické indukce.

Není divu, že tomuto velkému vědci a vynálezci postavili Američané (většinu svého života Tesla prožil právě v Americe) pomník u Niagarských vodopádů, kde hydroelektrárna je jeho dílem.

Tesla zemřel v USA roku 1943.

V poslední době se jméno Nikoly Tesly připomíná ve vědeckých kruzích znovu s velkou intenzitou.

Podle neověřených zpráv objevil Tesla také způsob, jak vyrábět elektřinu z radiových vln, tedy bez jakéhokoliv znečišťování životního prostředí. Teslův patentovaný vynález údajně koupil finanční magnát J. P. Morgan, který však vynález uzamkl do sejfu a přiklonil se na stranu všemocných ropných magnátů, což mimo jiné znamenalo vítězství benzinových motorů se vším zamořováním planety. Podle některých zdrojů vypršelo loni Morganovo vlastnictví Teslova patentu na čistou elektřinu a jeví se tedy možné, že by Teslův světodějný vynález mohl být, byť s ohromným zpožděním, uveden život.

Stojí tedy za to poklonit se tomuto velikému muži v jeho rodném domku ve Smiljanu, přeměněném v Teslovo pamětní muzum a současně si udělat příjemnou přestávku na trochu únavné cestě.

Další informace na našich stránkách:
Užitečné odkazy:

« Zpestřete si cestu na Jadran! - část 1 «


mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová