Dne 18. května bylo slavnostně otevřeno dlouho očekávané Muzeum Narona v obci Vid, která navazuje na severozápadní straně na město Metković v deltě Neretvy. Metković je hraničním přechodem mezi Chorvatskou republikou a Republikou Bosna a Hercegovina.
Muzeum Narona je třetí největší investicí chorvatského ministerstva kultury a současně prvním archeologickým muzeem v Chorvatsku postaveným přímo v terénu nad samotným archeologickým nalezištěm. Znamená to, že obrovské kulturně historické bohatství nalezené archeology v Naroně je uloženo přímo tam, kde bylo po staletích objeveno.
Narona byla druhým největším římským městem na východním pobřeží Jaderského moře. Velký rozmach zažila brzy po svém založení ve 4. stol. př.n.l. jako obchodní středisko. Řekové tu navázali živé obchodní kontakty s ilyrskými kmeny na pobřeží i ve vnitrozemí dnešní Bosny a splavná řeka Neretva (od dnešní obce Počitelj na území Bosny a Hercegoviny) po ústí usnadňovala pohyb zboží oběma směry. Již za Caesara, tedy v 1. stol. př.n.l., získala Narona statut kolonie pod názvem Colonia Claudia Iulia Narona a Caesar ji osobně navštívil. Velký rozkvět pak Narona zažila ve 2. a 3. století, další vlna prosperity přišla v 7. století, kdy byla Narona sídlem biskupa, významným centrem křesťanství a správním a soudním střediskem pro 90 měst jižní Ilyrie. Ale celá její sláva vzala za své po nájezdu Avarů a Slovanů.
Nádherné stavby antické Narony ukrývaly po staletí vrstvy nánosů. Na okraji obce Vid, která se v průběhu staletí rozrostla právě na troskách Narony, objevovali archeologové antické město. Ty nejstarší se datují do přelomu 19. a 20. století, kdy Dalmácie patřila Rakousku-Uhersku. Vykopávky tehdy vedl rakouský archeolog Karl Patsch. A právě ty nejstarší cenné předměty, které tu byly nalezeny, patří dnes ke chloubám Kulturně-historického muzea ve Vídni. Náleží k nim např. byzantská přilba ze 6. století, nalezená v blízkosti městských hradeb, šperky, ostrogótské zbraně, mince a další unikátní exponáty. Archeologické práce pak pokračovaly i po 2. světové válce. Skutečně soustavný archeologický průzkum začal až koncem 20. století. Uvnitř antických hradeb byly objeveny jak bohaté pozůstatky helénistického osídlení, tak - a to především, jedinečné umělecké předměty z doby římské. Postupně byly odkryty římské termy, pozůstatky staveb, soch, nápisů, divadlo, náhrobky, raně křesťanská bazilika se zbytky mozaik a fresek aj. Největší překvapení skrývalo však římské fórum a na lokalitě zv. Plešačeve štale římský chrám se 16 nádhernými římskými sochami v nadživotní velikosti.
Narona se rázem stala nejznámějším a nejpozoruhodnějším antickým nalezištěm klasické archeologie v Chorvatsku a řadí se mezi nejvýznamnější i v rámci Evropy.
Nalezené sochy, představující členy vládnoucí císařské rodiny, prošly náročnou odbornou restaurací, na níž se podíleli i věhlasní zahraniční specialisté, a byly s velkou slávou vystaveny pod názvem "Augusteum v Naroně" v několika významných uměleckých střediscích v Evropě. Po svém evropském turné našly sochy přechodný domov ve Splitu, odkud byly před nedávnem převezeny nového muzea Narona.
Stupňovitá budova muzea je vybudovaná podle projektu záhřebského architekta Gorana Raka přímo nad archeologickou lokalitou Augustea - římským chrámem zasvěceným císaři Augustovi, který si tak návštěvníci mohou prohlédnout, aniž by jakkoli ohrozili archeologický areál. V muzeu o rozloze kolem 1000 m2 jsou vystaveny nejcennější exponáty nalezené za dlouhá léta archeologického průzkumu v Naroně.
Před začátkem výstavby muzea vyjmuli archeologové římskou podlahovou mozaiku, která by při stavebních pracích mohla utrpět. Před pár měsíci byla vrácena zpět na své původní místo a nyní ji pod velkým skleněným krytem obdivují první návštěvníci.
Otevření muzea v žádném případě neznamená, že skončil archeologický průzkum Narony. Archeologové jsou přesvědčeni, že na ně v prostoru antického města čeká ještě mnoho zajímavých objevů.
Informace:
- Muzej Narona: www.a-m-narona.hr
