 Delta Neretvy |
Trupy (chorv. trupe), často označované zdrobnělinou trupice, jsou prastaré zdejší dřevěné lodi, dlouhé u dna do 3,4 m a v horní části do 4,10 m. Široké jsou v prostředku 90 cm. Mohou přepravovat náklad až 250 kg kromě osoby řídící loď. Trupicím podobné lodi používají zemědělci v Mezopotámii. Trupy se používají též k turistickým účelům, především k pozorování bahenního ptactva v deltě v rámci speciálních programů pro turisty.
 Trupica |
Plavidlo nazývané chorvatsky ladja bývá dlouhé u dna 3,4 až 4,1 m, v horní části až 8 m. Široké je v prostředku 2 až 3 m, výšky dosahuje až 1,5 m. Nosnost závisí na velikosti lodi.
V posledních letech se právě na těchto lodích jezdí proslulý Neretvanský maratón. Chorvatsky se mu proto říká Maraton ladja. Tento maratón je velmi zajímavá a lokálně nesmírně populární sportovní akce. Závod těchto autochtonních plavidel, který se již po osmé koná vždy druhou srpnovou neděli (letos 13. srpna) na dolní Neretvě, je pro celý kraj událost prvního řádu. Její prestiž ještě zvyšuje patronát prezidenta Chorvatské republiky S. Mesiće.
Ale v současné době to již není pouze lokální záležitost, ale jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí v Chorvatsku. Je to opravdu mimořádná podívaná, kterou by si turisti ze středodamatských letovisek neměli nechat ujít. Několik desítek tisíc diváků lemuje břehy Neretvy po celé trase závodu, nejvíc jich však bývá na startu a v cíli.
Start v městečku Metković je opravdu mimořádně atraktivní podívaná: na třicet lodí typu ladja, každá s desítkou veslařů, vyráží najednou za ohlušujícího zvuku bubnů. Na každé lodi je totiž kromě veslařů i bubeník, aby bubnem udával rytmus veslování a burcoval své veslaře k co největšímu vypětí sil. Přitom frekvence záběrů vesel je od začátku taková, jakoby cíl byl na dohled, a nikoli až po 22,5 km.
Jak již bylo uvedeno, posádku každé lodi tvoří deset veslařů (veslači) bubeník (bubnjar) a samozřejmě i kormidelník (parićar). Závod mohou jet muži, ženy i děti, místní obyvatelé i další Chorvati, jakož i cizinci. To je právě letos novinka (dosud byl závod vyhrazen pouze pro místní). Jedinou podmínkou je, že všichni musejí být amatéři.
Vítězové, kteří se stávají hrdiny celého kraje, získávají zlaté medaile, velký putovní štít chorvatského knížete Domagoje a malý štít do trvalého držení. Navíc pak slušnou peněžitou odměnu. Ceny jsou odstupňovány až do 9. místa.
 Organizovaný výlet na lodích |
Další pozoruhodností delty Neretvy jsou tzv. živé fosilie. Patří k nim zvláštní živočichové, kteří žijí v četných jeskyních a propastech, jichž je ve zdejším divokém krasu nemálo.
V největší z těchto podzemních prostor, zvané Jama, u městečka Metković na úpatí kopce Predolac na stejnojmenném ostrůvku, byla objevena zatím největší známá živá kolonie reliktních podzemních měkkýšů v Chorvatsku, škeblí Congerie kusceri. Je to jediná dosud známá podzemní škeblička dosahující velikosti 2 cm, která se v geologické minulosti přestěhovala z povrchového jezera do podzemního a přizpůsobila se životu v naprosté tmě.
 Loď v rákosí |
Metlou, která v minulosti postihovala i jadranské pobřeží. byla vedle moru i lepra - malomocenství. Nemocných tu bylo ve středověku poměrně mnoho. Byli soustřeďováni do leprosárií, kde byli úplně izolovánmi od ostatního světa a prakticky odkázáni na milosrdenství členů některých křesťanských řádů, kteří je v leprosáriích ošetřovali. Nemocní v této izolaci vlastně jen čekali na smrt.
Koncem 18.století lepra v Chorvatsku prakticky vymizela, ale na začátku 19. století se objevila znovu. Předpokládá se, že se na jadranské pobřeží rozšířila z Bosny, kam ji zavlekli turečtí vojáci. I když nakažených nebylo mnoho, bylo nařízeno vybudovat na pobřeží leprosárium, kam budou soustředěni všichni nakažení malomocenstvím. Bylo postaveno roku 1905 asi 5 km severně od Metkoviće při řece Trebižat, na lokalitě Pavloviči. Žilo tam sedm malomocných, poslední nemocný zemřel v r. 1925 a toto zařízení bylo pak zlikvidováno.
Ale nebyla to jen lepra, která zužovala obyvatelstvo delty. Postrachem byla i malárie, která byla ve vesnicích a osadách v oblasti Delty velmi rozšířena. Však také místní obyvatelstvo nazývalo Neretvu "Bohem prokletou řekou" a dokonce i v lékařských kruzích se malárii říkalo "neretvanská nemoc". Již v druhé polovině 18. století měli někteří zdejší obyvatelé podezření, že nemoc způsobuje bodnutí komára. K oficiálnímu objevu původce malárie, komára z rodu Anopheles, však došlo až roku 1898 v Indii.
 Lekníny |
Delta Neretvy je však v současné době i dějištěm události, významné v kulturní historii celého chorvatského státu: do konce letošního dubna bylo naplánováno zahájení výstavby Muzea Narony na archeologických lokalitách v obci Vid u městečka Metković. V rámci přípravných a ochranných prací například vyzdvihli archeologové římskou podlažní mozaiku, která by při stavbě muzea mohla utrpět; po důkladné obnově a zakonzervování bude po dokončení stavby muzea vrácena na původní místo.
Archeologické muzeum Narony, kdysi druhého nejdůležitějšího římského města v provincii Dalmácie, je prvním v Chorvatsku, které se staví přímo nad archeologickým nalezištěm. Znamená to, že obrovské kulturně historické bohatství nalezené archeology v Naroně bude uloženo přímo tam, kde bylo po staletích objeveno.
V muzeu, budovaném podle ideového projektu záhřebského architekta Gorana Raka, budou vystaveny všechny nejcennější a nejkrásnější exponáty nalezené za dlouhá léta archeologického průzkumu v Naroně. Tato stavba se bude klenout nad augusteem, římským chrámem zasvěceným císaři Augustovi. Jedinečné nadživotní sochy císaře Augusta, jeho ženy císařovny Livie a dalších členů jejich rodiny jsou nejvzácnější nálezy na půdě augustea a budou právem zlatým hřebem zdejších sbírek. V nedávné době byly sochy restaurovány ve Splitu.
V areálu muzea bude i část naronského fóra a bohaté archeologické lokality Plešačeva kuća a Gornja Njiva. Součástí muzea bude i odborná knihovna, dokumentační středisko a potřebná další zařízení, jako je recepce, místnosti pro průvodce, byt správce muzea, malý bufet apod. Budova muzea bude mít stupňovitou podobu, aby byla v souladu s okolním terénem. Bude zaujímat kolem jednoho tisíce m2 a je koncipována tak, aby kdykoli mohla být ještě doplněna přístavbou.
Informace:
- Neretvanský maratón: www.maraton-ladja.hr
- Vid - Narona: www.vid.hr
