 Dubrovník, městská zvonice |
Městská zvonice v Dubrovníku (Gradski zvonik) byla zatím přístupná jen odborníkům, kteří se starali o mechanizmus věžních hodin. Od letošního léta mohou věž navštívit i místní a turisté a prohlédnout si nově instalovanou výstavu "Historie dubrovnické zvonice".
Výstava sleduje chronologicky vznik samotné zvonice, jejího hodinového mechanizmu, a to v proměnách času, jimiž v průběhhu staletí prošly. Cílem projektu je ukázat tuto část bohaté historie Dubroníka a současně umožnit návštěvníkům jedinečný a nezapomenutelný pohled shora na dubrovnické střechy a na jednu z nejkrásnějších ulic světa – Stradun.
Podle vzoru předních středověkých měst dal i Dubrovník vybudovat městské hodiny, jejichž zvon odbíjel přesný čas. První takové dubrovnické hodiny, který byly nazvány po svém tvůrci Heliasovi, byly společně se zvonem instalovány v roce 1390 na věži Knížecího paláce.
V roce 1444 rozhodlo vedení města o postavení samostatné zvonice na místě, na němž je dodnes. Na tuto věž vysokou 31 metrů byl přestěhován mechanizmus hodin z věže na Knížecím paláci. Novinkou bylo, že hodiny odbíjely úderem do zvonu dvě figury, mající podobu lidské postavy (podobně jako tomu byl např. v Benátkách). V roce 1478 byly tyto dřevěné figury nahrazeny bronzovými, který se pak podle zeleného zabarvení měděnkou říkalo "zelenci".
V roce 1778 se město rozhodlo opotřebený mechanizmus nahradit novým. Na doporučení slavného dubrovnického rodáka, matematika a fyzika Rudjera Boškoviće (podrobněji v aktualitě: Rok Rudjera Boškoviće v Chorvatsku), byl tento úkol svěřen nadanému mechanikovi, františkánskému mnichu Baletinovi. Ten ciferník rozdělil na dvanáct dílů – hodin a vytvořil i nové ručičky (těm se dones říká chobotnice). Pod ciferníkem byla nově instalována měděná koule znázorňující měsíční fáze.
Silnější zemětřesení v první polovině 19. století zvonici dost poničilo, včetně kupole a horní části zvonice, které se zřítily. V roce 1928 potkalo zvonici nečekané štěstí: bohatý vystěhovalec z nedalekého Koločepu, mecenáš Pasko Baburica, který v Chile získal velké jmění, nezapomněl na rodný kraj a rozhodl se věnovat finanční prostředky na komplexní obnovu zvonice a jejího hodinového mechanizmu. Tu prováděla renomovaná italská firma Fratelli Solari. Pomocné práce zajišťovali místní řemeslníci. Staré, silně zchátralé postavy „zelenců“ byly nahrazeny replikami (originály byly restaurovány a uloženy v Knížecím paláci). Obnova byla slavnostně dokončena 2. února 1929 v předvečer svátku patrona Dubrovníku, sv. Blažeje.
O zvonici a hodinový mechanizmus pečuje již po 130 let místní hodinářská firma Krasovac.
Pamětní deska na zvonici přimpomíná návštěvu byvalého papeže, blahoslaveného Jana Pavla II. V Dubrovníku 6. června 2003.
Zdroj informací:
- Turistické sdružení města Dubrovníku (Turistička zajednica grada Dubrovnika): www.tzdubrovnik.hr
