OSTROV LASTOVO

Lastovo, Zaklopatica

Ostrov v Jihodalmatském souostroví, 13 nám. mil od ostrova Korčula, od kterého ho dělí Lastovský průliv (Lastovski kanal). Ostrov má rozlohu 41 km2. Žije na něm kolem 1200 obyvatel. Nejvyšším bodem je vrch Hum, vysoký 417 m. Mezi kopci se rozkládají krasová polje. Na západě je v těsném blízkosti ostrova ostrůvek Prežba, spojený s ním mostem.

Ostrov má většinou příkré břehy. Na jižním pobřeží je široký a hluboký záliv (dobré kotviště), na jehož konci je osada a zátoka Skrivena luka. Borový les na nedalekém mysu Struga (s majákem) je vhodný pro kempování. Na jihozápadě ostrova je záliv Velo jezero (též Velo lago) a na severu Malo jezero (Malo lago). Oba zálivy jsou dobře chráněny před větry.

V roce 2006 se stal ostrov Lastovo a Lastovské souostroví jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska (podle chorvatského odborného názvosloví "park prirode"). V rámci chráněné krajinné oblasti je chráněno 44 ostrovů a ostrůvků o celkové ploše 195 km2, včetně hlavního ostrova, tj. Lastova, které samo zaujímá 41 km2. Součástí je i ostrov Sušac, který leží 13 námořních mil od Lastova západním směrem. Status chráněné oblasti zajišťuje zdejším ostrovům a ostrůvkům ochranu rostlinného a živočišného světa, dnes i v budoucnosti, a to jak na pevnině, tak v moři (tedy včetně vod kolem Lastovského souostroví).

Na ostrově Lastovo je sedm obcí, resp. osad. V současné době je největší obcí a správním střediskem celého ostrova vnitrozemská obec Lastovo (750 obyv.), po níž následuje trajektový přístav a letovisko Ubli (350 obyv.). Jako malá letoviska se rozvíjejí osady Zaklopatica na severním pobřeží a Skrivena luka na jižním pobřeží.

Obyvatelstvo se zabývá zemědělstvím, rybolovem a zpracováním ryb, lovem langust a korálů i mořských hub.

Ilyrové nazývali ostrov ve 4. stol. př. Kr. Ladesta, Řekové jej přejmenovali na Ladestanos. Z toho se později vyvinul dnešní název ostrova.

Lastovo, kostel sv. Kosmy a Damiána

Ostrov měl v 11. - 12. stol. pod svrchovaností chorvatsko-uherského království velmi širokou autonomii. Tuto autonomii se Dubrovnická republika zavázala ve 13. stol., kdy se Lastovo dobrovolně uchýlilo pod její ochranu, respektovat. Postupem doby se však Dubrovničtí snažili stále výrazněji tato práva okleštit, což mělo v r. 1602 za následek vzpouru lastovských obyvatel a dočasné svržení dubrovnického panství. Dubrovník sice vzpouru vojensky potlačil, ale pro rozhodný odpor obyvatelstva a pod tlakem okolních států byl nucen řešit situaci smírnou cestou. Stal se opět pánem ostrova, ale musel, ač nerad, přiznávat obyvatelstvu různá práva a privilegia.

Když byl ostrov Lastovo po první světové válce přiřčen Itálii, nechtěli se s tím svobodymilovní obyvatelé smířit, organizovali různé sabotážní akce a od prvních dní začali otevřený boj proti italské správě, Po druhé světové válce byl ostrov vrácen Chorvatsku v rámci Jugoslávie.

Ostrov Lastovo se do širšího povědomí českých i dalších zahraničních turistů dostal vlastně až po vyhlášení samostatného chorvatského státu, neboť za Titovy Jugoslávie nebyl z vojenských důvodů cizincům povolen vstup na ostrov po převážnou část trvání socialistického státu. Z té doby tu ještě zůstaly opuštěné vojenské objekty, do kterých se však nedoporučuje vstupovat (stejně tak chodit mimo cesty v bývalé vojenské oblasti).

Návštěvníci Lastova oceňují i velmi příjemné podnebí ostrova. Patří sice k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem, ale mimořádně příjemné větry maestral a levant zmírňují letní vedra. Většina ostrova je pokryta pouze nízkým porostem, protože zdejší borové lesy byly z větší části zničeny při rozsáhlých požárech (v okolí Skrivené Luky). Jedovatí hadi se tu na rozdíl od některých jiných ostrovů vůbec nevyskytují. Je vyhledáván milovníky přírody, klidu, romantických úplně opuštěných krásných zátok daleko od obydlených míst

Možnost ubytování je v soukromí - v Lastovu, v Ubli, Skrivené Luce, Zaklopatici a Pasaduru. Jediným hotelovým zařízením je hotel Solitudo v osadě Pasadur na západě ostrova (severně od Ubli). V Ubli nově slouží zrekonstruovaný penzion v areálu bývalých kasáren. Ve Skrivené Luce se lze ubytovat v majáku (při vjezdu do zátoky Skrivena luka) a v jediném kempu na ostrově. Někteří turisté se ubytovávají v Lastovu a nevadí jim každodenní sestup moři.

Jediná asfaltová komunikace vede z Lastova do Ubli, je však úzká (v současné době probíhají práce na jejím rozšíření). Na většině ostrova je rychlost omezena na 50 km/h. Čerpací stanice pohonných hmot je pouze v Ubli.

Spojení s pevninou obstarává trajektová linka: Split - Hvar na ostrově Hvar - Vela Luka na Korčule - Ubli. Po stejné trase jezdí i rychlá lodní linka. Nově byla zavedena sezónní rychlá lodní linka z Dubrovníka (viz aktualita: Ostrov Lastovo má lodní spojení s Dubrovníkem).

Lastovský archipelag tvoří kromě ostrova Lastovo ještě 46 ostrůvků a útesů. Dělí se do dvou skupin: na západ od Lastova jsou ostrůvky Prežba (místně též Prižba), Bratin otok, Vlasnik, Mrčara, Kopist (na mapách bývá často uváděn název Kopište) a ostrov Sušac, na východní straně Lastova je skupina Lastovci (též Lastovnjaci), která se dělí na ostrovy Donji školji a Vrhovnjaci.

Největším ostrovem archipelagu je ostrov Sušac (4,6 km2) západně od Lastova (viz tematický článek: Robinzonem na ostrově Sušac). Pro velké bohatství ryb ve svých vodách (zejména tzv. modré ryby) býval častým jablkem sváru mezi rybáři z Lastova, Visu a Korčuly. Na ostrově se dochovaly skromné pozůstatky někdejšího raně románského benediktinského kláštera sv. Mikuláše (Sveti Nikola) z 12. stol. a gotického kostelíka sv. Blažeje (Sveti Vlaho). Na ostrově je jediná osada zvaná též Sušac (pouhých sedm stálých obyvatel). Ostrov je též znám svým bohatým porostem halepské borovice. Malé zátoky slouží jako rybářská kotviště. V zátoce Portić je 40 metrů dlouhá pěkná pláž. Na ostrově je maják.

Zbytky starých staveb lze najít i na některých dalších západních ostrůvcích, např. na Prežbě (zbytky předrománského kostelíka sv. Jiří). Prežba je oddělena od Lastova úzkým a mělkým průlivem, který je překlenut mostem.

Na ostrůvku Makarac v zátoce Velo lago žili kdysi při pozdně gotickém kostelíku sv. Rafaela poustevníci.

Ostrůvek Mrčara (2 km západně od Lastova), oddělený od ostrova Prežba průlivem Mali brod, je jedním z nejbohatších výskytišť langust na Jadranu.

Západně ležící ostrůvek Kopist (též Kopište), neobydlený a převážně zalesněný, má na severozápadě široký záliv, rozčleněný do několika zátok, příhodných jako kotviště pro rybářské čluny nebo jako příjemná koupaliště.

Skupinu Donji školji na severovýchodě tvoří malé ostrůvky a útesy, vesměs neobydlené. K hlavním patří Češvinica, Kručica (s nejvyšším bodem souostroví - 83 m), Saplun a Stomorine. Většinou jsou buď zslesněny nebo pokryty makchií. Ostrůvek Saplun (na některých starších mapách uváděn jako Mladine) navštěvují milovníci krásného osamělého koupání na pěkných písečných a oblázkových plážích.

Vrhovnjaci se nazývá skupina ostrůvků východně od skupiny Donji školji. Patří k nim především Sestrice, Vlašnik a Glavat (s majákem). Právě tady je rybářský ráj. Bývali tu hojní i koráli, to však je už jen minulost.

ostrůvek Glavat ze skupiny Vrhovnjaci