Druhý největší z Elafitských ostrovů (4,6 km2), které jsou součástí Jihodalmatské ostrovní skupiny. Ostrov Lopud leží severozápadně od Dubrovníku, od něhož je vzdálen necelých 6,5 nám. mil. Ostrov má 350 obyvatel.
Od pevniny je Lopud oddělen Koločepským průlivem (Koločepski kanal). od ostrova Koločep Koločepskou úžinou (Koločepska vrata), od Šipanu Šipanskou úžinou (Šipanska vrata). Při jeho severozápadní straně je útes Sveti Mihajlo, na jihovýchodě jsou ostrůvky Skupio. Nejvyšší bod na ostrově dosahuje výšky 216 m. Středem ostrova se táhne úrodné vápencová polje, slunné a chráněné, kde se pěstuje vinná réva, olivovníky a jižní ovoce. Na severozápadě je velký Lopudský záliv (Lopudski zaljev), při kterém leží Lopud, jediná obec na ostrově. Zde je i přístav. Druhý velký záliv je Šunj na jihovýchodě ostrova. Lopud má velmi příznivé klimatické podmínky a značnou insolaci (2584 hodin slunečního svitu za rok). Má vlastní zdroje vody. Díky těmto podmínkám se vyznačuje velmi bujnou vegetací; daří se tu i dovezeným subtropickým rostlinám (palmám, citrusům a dalším). Zdejší olivovníky dávají podle odborníků spolu s olivovníky na Šipanu nejkvalitnější olej. Právě zdejší bohatá flóra přispívá k oblibě ostrova. Zdejší řecká osada se nazývala Delaphodia. Římané, kteří ostrov ovládli ve 2. stol. př. Kr. jej nazývali Lafota. Již od 11.stol. byla historie ostrova sjata s Dubrovnickou republikou, jejíž součástí byl až do zániku republiky začátkem 19.stol. Dubrovník ovlivnil jak historický vývoj Lopudu, tak i jeho architektonickou tvářnost a hospodářské zaměření. Nejstarší památky na ostrově jsou zříceniny několika středověkých kostelíků na různých místech ostrova: kostelíku sv.Petra, sv. Mikuláše, sv. Eliáše, sv.Jana. Osud Lopudu byl úzce spjat s Dubrovníkem i tím, že veškerou zdejší architektonickou nádheru a umělecké bohatství zničilo v pár minutách stejně jako v Dubrovníku osudové ze zemětřesení v r.1667, které zejména město Lopud téměř srovnalo se zemí. Ale Lopud na rozdíl od Dubrovníku neměl již síly a prostředky na to, aby se vzchopil. Nebyla příznivá ani celková ekonomická situace: těžiště světového obchodu se stále výrazněji přesouvalo ze Středomoří na břehy Atlantského oceánu, a tak Lopud zůstal v troskách. Někdejší rozkvět Lopudu byl spojen s mořeplavbou a s postavami věhlasných mořeplavců, kteří pocházeli z Lopudu a ve španělských službách získávali pohádkové jmění a vysoké hodnosti a úřady. Primát patřil boháči M. Pracatovi, který své obrovské jmění odkázal Dubrovnické republice, a majiteli lodí a válečníkovi jménem Vice Bune, který Španělům vybojoval se svou flotilou nejedno vítězství. Ostrov Lopud si již začátkem 20. stol. začal získávat oblibu návštěvníků Jadranu. Zejména období mezi oběma světovými válkami přineslo ostrovu velkou návštěvnost, mj. z Československé republiky. Tehdy tu již byly dva hotely a několik penzionů. Lopud byl oblíbeným místem českého básníka, spisovatele a politika Viktora Dyka; ten se v r.1931 v zátoce Šunj při koupání v důsledku selhání srdce utopil. Při cestě z města Lopudu do zátoky Šunj (30 minut) mu byl vybudován pomník, který není v současné době v dobrém stavu. Již delší dobu se připravuje jeho obnova (viz tematický článek: Pomník Viktora Dyka na ostrově Lopud). Kromě pláže v zátoce Šunj, která je pokládána za jednu z nejkrásnějších na jižním Jadranu (jemný písek, povlovný vstup do moře), jsou další písečné pláže v Lopudské zátoce. Pro ostrov jsou příznačné kamenné domy, obklopené většinou zahradami s palmami, pomerančovníky a dalším subtropickým rostlinstvem, trosky někdejších výstavných domů, letohrádků a klášterů. Velmi příjemné jsou procházky po ostrově, např. po odbočce od Dykovy cesty k mariánskému kostelíku Gospa Šunjska nad zátokou Šunj. Kostelík, přestavěný v 17.stol., vyniká bohatým vnitřním vybavením - obrazy, plastiky, vyřezávaný mobiliář aj. Válka v 90.letech a následující násilné přerušení příznivého trendu ve vývoji cestovního ruchu na Jadranu narušilo i další rozvoj Lopudu jako letoviska. Dnes je situace již stabilizovaná, ale stále není v provozu dříve velmi oblíbený hotel Grand v krásné subtropické zahradě. Nový vlastník však připravuje obnovu devastovaného hotelu. V současné době nabízejí služby pouze dva hotely v obnovených historických budovách na nábřeží (Villa Vilina, Glavović). Hotel Lafodia je kvůli rekonstrukci mimo provoz (2009) a devastovaný hotel Grand na ni již dlouhá léta čeká. Možnost ubytování je i v soukromí. Ostrov Lopud má lodní spojení s Dubrovníkem. Turisté jej často navštěvují k jednodenním výletům. Lopud je ostrov bez automobilového provozu (trajekty sem nejezdí), stejně jako sousední Koločep. |
