Největší ostrov ve skupině Elafitských ostrovů v jihodalmatském archipelagu, má rozlohu 16,5 km2. Šipan je vzdálen 9 námořních mil severozápadně od Dubrovníku. Od pevniny ho dělí Koločepský průliv (Koločepski kanal), od Lopudu Lopudská úžina (Lopudska vrata).
Ostrovem se táhnou dva vápencové hřbety, mezi nimiž je úrodná krasová dolina, kde se pěstují olivovníky, mandloně, vinná réva, jižní ovoce, marhaníky. Olivový olej ze Šipanu se spolu s lopudským pokládá za nejkvalitnější v přímoří. Podnebí je mírné, velmi příznivé pro pěstování uvedených plodin a pro rekreaci. Na severozápadě ostrova je široký záliv Šipanska luka, na jihovýchodě záliv Sudjuradj. U jihovýchodního pobřeží leží ostrůvek Ruda. Ostrov Šipan byl pro své četné kulturně historické památky, pocházející hlavně z období renesance, nazván "renesančním ostrovem". Památky však většinou čekají na důkladnou obnovu. Šipan má kolem 500 obyvatel. Většina jich žije ve dvou přímořských obcích - Šipanská Luka a Sudjuradj. Obě tato přímořská místa, navštěvovaná též jako letoviska, jsou spojena asfaltovou cestou. Ve vnitrozemí ostrova je několik malých osad: Fraiga, Sutulija, Odak a další. O dávné minulosti ostrova nejsou zprávy. První písemná zmínka pochází až ze 14. stol. To už patřil Dubrovnické republice. O osídlení již v antice avšak svědčí některé nálezy, např. římské venkovské usedlosti v Šipanské Luce. Ve vnitrozemí je několik kostelů, které stojí za pozornost, a to: v osadě Šilovo Selo kostelík sv.Jana (Sveti Ivan) z 11.stol. (s freskami), rozšířený v 15. stol. Na kopci Velji vrh jsou zříceniny kostela sv. Petra (Sveti Petar) z 11. stol. Součástí někdejšího benediktinského opatství v osadě Pakljena je předrománský kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) z 11 stol., románsko-gotický dům, gotická věž a renesanční kostel sv.Ducha (Sveti Duh) ze 16. stol. V 15. a 16. stol. vyrostla na Šipanu mnohá letní sídla dubrovnické šlechty. Mezi Šipanskou Lukou a obcí Sudjuradj zůstaly z honosné letní rezidence dubrovnických arcibiskupů zvané Biskupija jen zříceniny. Jedním z těch, kdo tu jako dubrovnický arcibiskup trávil letní dny, byl v 16. stol. významný italský humanista, přítel Michelangelův, Lodovico Beccadelli. Ten zde kolem sebe shromáždil společnost vynikajících duchů své doby. V osadě Renatovo jsou zříceniny letohrádku,v němž pravděpodobně žil v 15. stol. po určitou dobu neapolský král Renato z Anjou, jak o tom svědčí erb s nápisem "Renatus rex iustus". Nejvýznamnější památky ostrova jsou soustředěny v hlavních přímořských obcích. V obci Sudjuradj byla v roce 2003 dokončena rekonstrukce zchátralého rozsáhlého komplexu renesanční letní rezidence rodiny Stepović-Skočibuhů (viz tematický článek: Na ostrově Šipanu byl obnoven renesanční opevněný zámek). Rozvíjející se cestovní ruch na Šipanu velmi negativně ovlivnily válečné události 90. let minulého století, zejména několikaměsíční obléhání Dubrovníku a Dubrovnického přímoří. Turistický ruch stagnoval i v následujících mírových letech - zpřetrhané vazby se jen obtížně obnovovaly, na potřebnou obnovu památek nebyly prostředky. V posledních letech se však situace pozvolna zlepšuje. Ostrov Šipan si získává stále více příznivců pro svůj klid, pamětihodnosti a zejména pro výborné podmínky pro vodní sporty. Sjíždějí se sem sportovní rybáři, neboť vody kolem Šipanu jsou proslulé bohatstvím ryb a langust. Jachtaři se soustřeďují hlavně kolem Šipanské Luky. V obci Sudjuradj byl vybudován nový přístav. Z Dubrovníka sem jezdí pravidelné lodní a trajektové spoje. |
