Na okraji Puly, ve Verudele, bylo před devíti lety otevřeno v někdejší rakouské pevnosti moderní akvárium (Akvárium v Pule – jedno z nejpřitažlivějších mořských akvárií na Jadranu), jehož součástí je i Středisko pro záchranu mořských želv (Centar za oporavak morskih kornjača), které je jediným podobným zařízením v celém Chorvatsku. Oficiálně vznilo v roce 2006, ale v rámci akvária byla však mořským želvám poskytována poúrazová péče, léčba a rehabilitace již od jeho založení.

Pula – Verudela

Mořské želvy, které žijí v Jadranu, se často stávají obětí rybolovných sítí, do nichž se zamotávají a nemohou se samy vyprostit. Pokud se nemohou vynořit a nadechnout se na hladině (dýchají plícemi), zemřou udušením. Zraňují je lodní šrouby a nepřijde-li včas pomoc, často hynou. Velkým nebezpečím jsou pro ně odpadky v moři, např. igelitové pytlíky a tašky, udice a další nebezpečné předměty. Když je polknou, může to být pro ně osudné. Jejich žaludeční trakt ohrožuje i chemické znečištění moře.

Ve středisku se odborníci snaží zachránit jim nejprve život a pak postupně posílit jejich organismus a připravit je pro návrat do volného moře. Jedním z nich je veterinář, doktor Mikele Medica. Původně se specializoval na léčení malých živočichů, ale o jeho další specializaci rozhodl v roce 2004 telefonát, v němž byl požádán o pomoc zraněné želvě. V následujících letech absolvoval stáž v zoologickém institutu Antona Dohrna v italské Neapoli a stal se z něj jediný chorvatský odborník na léčení mořských želv. Při složitých operacích zachránil již více než 70 želv (úspěšnost operací je velká: 85 až 90 procent) a sám k tomu dodává, že je stále málo, protože za tu dobu bylo nalezeno kolem stovky mrtvých želv. K jejich záchraně není dost ani dobrovolných pomocníků, ani odborných lékařů, ani finančních prostředků potřebných jak na lékařskou péči, tak následnou rehabilitaci.

Do střediska v Pule jsou dopravovány poraněné želvy z celého chorvatského pobřeží. Místní dobře vědí, že mořské želvy na Jadranu nehnízdí, takže každá želva, která se octne na souši, je nemocná nebo poraněná a pořebuje pomoc. Nálezci jsou většinou rybáři nebo náhodní chodci při pobřeží. Želvy po nich dostávají jmémo nebo je mohou sami pojmenovat. Ve středisku žijí ve vodních nádržích a bazénech s denním světlem. V létě dostávají čerstvou vodu přímo z moře a v zimě, kdy se voda musí zahřívat, se používá uzavřený systém cirkulace vody. Želvy se léči antibiotiky, velkými vitaminovými dávkami a fyziologicky. V případě bolestí se jim podávají analgetika. Po vyléčení a ukončení rehabilitace jsou želvy opatřeny značkou a vypuštěny do volného moře. K této slavnostní události dochází většinou začátkem léta, před hlavní turistickou sezónou. Jen loni v červnu se „domů“ vrátilo šest uzdravených želv: Ninja, Matija, Žana, Larica, Samantha a Andrea.

Předpokládá se, že želvy na zemi žijí již kolem 150 milionů let a nyní jim pomalu hrozí vyhynutí, a to výlučně v důsledku činnosti člověka. V současné době žije v Jadranu asi 2 000 těchto chráněných živočichů. Vyskytují se tu tři druhy mořských želv, ale nejrozšířenější je kareta obecná (Caretta caretta, chorv. glavata želva).

Pulská „želví nemocnice“ spolupracuje s Chorvatských přírodovědným muzeem v Záhřebu, s Institutem „Plavi svijet“ z Lošinje (viz Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu), společností Argonauta z Murteru, Zoologickým institutem „Anton Dohrn“ z Itálie a dalšími středisky, které se zabývají zotavováním želv.

Zdroj informací:

• Aquarium Pula: www.aquarium.hr
• Večernji list: www.vecernji.hr